Kdo spáchá sebevraždu?
Sebevraždy páchají nejčastěji muži s nižším vzděláním. Pro muže je totiž více než pro ženu důležitý úspěch a prosazení ve společnosti, řekl psycholog Jeroným Klimeš. Domnívá se, že právě muži s nízkým vzděláním si toto místo v životě hledají nejhůře. Celkově se počet sebevražd podle údajů Českého statistického úřadu v posledních desetiletích snižuje. V roce 2005 se s životem dobrovolně rozloučilo 1564 lidí.
"V současnosti na jednu sebevraždu ženy připadají více než čtyři sebevraždy mužů," uvádí úřad na svých stránkách. Na osoby se středním vzdělání bez maturity připadá podle statistiků více než polovina sebevražd. Podíl osob s vyšším vzděláním mírně klesá.
Podle Klimeše muži častěji než ženy své rozhodnutí skoncovat s životem skutečně realizují. "Chlapi, když něco dělají, tak jsou v tom důslednější," tvrdí psycholog. U žen se podle něj vyskytují častěji takzvané demonstrativní sebevraždy, jejichž účelem není se zabít ale spíše upoutat pozornost.
Nejrozšířenějším způsobem dobrovolného odchodu ze světa je oběšení, předloni ho zvolilo přes 64 procent českých sebevrahů. S velkým odstupem pak následují otravy, zastřelení a skok z výše. Zatímco po střelné zbrani sahají více muži, ženy volí častěji otravu. Lidé páchají sebevraždy nejčastěji v dubnu, nejméně v prosinci. Co se týče dnů v týdnu, nejvíce Čechů a Češek odejde dobrovolně ze světa na počátku pracovního týdne - v pondělí. Naopak nejvíce chuti do života mají lidé podle statistik zřejmě v sobotu.
"Když se popisují sebevraždy v televizi nebo v novinách, tak to vede k napodobování," komentoval Klimeš pozornost, které se v minulých dnech dostalo úmrtí hudebního skladatele Karla Svobody. Jako psycholog to nevidí rád. Domnívá se, že v těchto případech činí média lidem s psychickými problémy medvědí službu.
V mezinárodním srovnání Česko dlouhou dobu patřilo mezi země s nejvyšší úrovní sebevražednosti, v sedmdesátých letech patřila k nejvyšším v Evropě. V důsledku trvalého poklesu se ale nyní pohybuje spíše ve středu pomyslného žebříčku, který vedou země bývalého Sovětského svazu a Maďarsko. Naopak nízké počty vykazují již po mnoho desítek let státy jižní Evropy.
Zdroj: ČTK