Kastrace zůstanou. Ale pod kontrolou

PRAHA Kastrace jen pro ty, kteří spáchali trestný čin a nejsou zrovna ve vězení. To je jeden ze sporných bodů zákona o specifických službách, kterým se nyní zabývají poslanci. Že se u nás mohou sexuální delikventi nechat vykastrovat, opakovaně kritizuje výbor proti mučení Rady Evropy.

Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo nechat kastrace povolené, ale omezit je. Mohli by je podstoupit pouze delikventi nad 25 let, kteří už spáchali násilný, sexuálně motivovaný trestný čin. Navíc by o kastraci nesměl požádat člověk, který je ve vazbě nebo ve vězení. Pokud by byl v ochranném léčení nebo zabezpečovací detenci, potřeboval by souhlas soudu.

Podle ministerstva je to proto, aby na lidi za mřížemi nikdo netlačil, aby na kastraci šli. Jenže z léčeben se začíná ozývat kritika. Zákaz kastrací vězňů se podle některých odborníků dá považovat za diskriminaci odsouzených.

V Česku se ročně provedou zhruba čtyři kastrace a delikventi, kteří ji podstoupili, říkají, že jim přinesla úlevu. Sexuolog Radim Uzel určité pochybnosti o dobrovolnosti kastrací deviantů chápe.

"Když otázka zní, jestli bude trvale izolován, či podstoupí kastraci, není to úplně svobodné rozhodnutí," připouští. To ovšem neznamená, že by byli ke kastraci lidé nuceni. A výhody tohoto zákroku jsou pode sexuologů velké. V porovnání s tlumením mužských hormonů léky je to spolehlivější metoda. To znamená větší jistotu pro devianty i jejich potenciální oběti.

"Závěr sexuologické společnosti, za kterým si stojíme, je jednoznačný. I kdyby v žádné jiné zemi Evropské unie kastrace neprováděli, měla by u nás být zákonem povolena," říká Uzel.

Na druhé straně by se podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové měly kastrace zavřených delikventů zakázat. Tedy včetně těch v nařízené ochranné léčbě. "V budoucnu o to budeme usilovat. I toto zpřísnění je ale pokrok," uvedla Šimůnková. "Trváme na úplném zákazu kastrací u osob omezených na svobodě. U všech je riziko, že jejich souhlas není úplně svobodný," vysvětluje Šimůnková. O chirurgických kastracích se tak bude zřejmě ve sněmovně ještě jednat.

Za chirurgické kastrace se přitom staví i bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. "Pacientovi by se nemělo upírat právo na účinnou léčbu jeho nebezpečné choroby," myslí si.

Sterilizace i dobrovolně

Další ožehavou otázkou, kterou Hegerův zákon řeší, jsou sterilizace.

Díky novým pravidlům by už nemělo docházet k případům, kdy žena podstoupí sterilizaci přímo při porodu císařským řezem bez předchozího jasného informovaného souhlasu. Ochrana pacientek se posílí i kvůli nezákonným sterilizacím romských žen v minulosti.

"Řada případů se ocitla před soudem a čeká se, že stát bude muset ty ženy odškodnit. Dříve legislativa umožňovala výkon i bez souhlasu pacientky a tuto praxi jsme byli nuceni odstranit," připomněl nedávno Heger. Nově se počítá se lhůtou na rozmyšlenou čtrnáct dní u sterilizace na vlastní žádost a sedm dní ze zdravotních důvodů. S úpravou je spokojen i úřad ombudsmana.

"Je vhodné, aby právní úprava sterilizace obsahovala stanovení přiměřené lhůty od podání informace k poskytnutí souhlasu se zákrokem. Při takových kvalifikovaných souhlasech budou možnosti žaloby značně omezené," uvádí mluvčí úřadu Iva Hrazdílková.

Na druhou stranu návrh dává větší prostor těm, kdo se pro sterilizaci sami rozhodnou. "Princip je jednoduchý – aby byla dospělým lidem umožněna sterilizace na vlastní žádost i z jiných než zdravotních důvodů. U nás je léta pouze ze zdravotních důvodů. Mezi ty se ale řadí i to, když má žena čtyři děti a po 35 letech věku tři děti," říká Uzel.

Umělé oplodnění do 55 let

Kritiku si ministr Leoš Heger od poslanců vysloužil za novou věkovou hranici 55 let pro ženy při umělém oplodnění. "V 74 doprovodí dítě na maturitní ples a bude se těšit na jeho další studijní výsledky," pozastavil se třeba poslanec ČSSD Pavel Antonín.

Podle ministerstva zdravotnictví má ale nová věková hranice přinést především jednoznačnější výklad. Dosud zákon mluvil jen obecně o "plodném věku" ženy. "Je všeobecně známo, že starší ženy občas o oplodnění žádají a donosí plody.

Děje se to tak trošku pod pokličkou, současná legislativa to neřeší," říká Heger.

Tématu, které je politicky nejcitlivější, se ovšem Heger vyhnul. Umělé ukončení těhotenství se nových pravidel nedočká.

ADÉLA ČABANOVÁ

---

Nová pravidla podle Hegera

- Umělé oplodnění bude moci podstoupit žena v plodném věku do 55 let. Dosud byla v zákoně jen podmínka "v plodném věku", odborníci doporučovali jen do 50 let.
Zdravotní pojišťovny hradí umělé oplodnění ženám do 39 let, na tom se nic nemění.

- Zákon umožňuje provedení sterilizace na vlastní žádost. Lékař musí pacienta/ku vždy před sterilizací informovat o všech aspektech výkonu před minimálně jedním svědkem. Mezi podáním informace a samotným udělením souhlasu pacienta musí uplynout minimálně týden na rozmyšlenou (u sterilizace na vlastní žádost dokonce dva týdny).

- Zákon povoluje provést kastraci jen těm násilníkům, kteří už spáchali sexuálně motivovaný trestný čin. Podmínkou je prokázaná sexuální deviace a to, že byly jiné léčebné metody neúspěšné. A samozřejmě souhlas devianta.
Zákon zakazuje kastraci vězněným.

- Zákon přesněji než dnes upravuje podmínky pro provedení operací ke změně pohlaví, nadále bude možné tuto operaci provést jen lidem nad 18 let, na základě dvou posudků sexuologů a schválení odborné komise.

- Zákon také obsahuje zákaz klonování lidí, podmínky zkoušení nezavedených léčebných metod, pravidla posudkového lékařství a pracovního lékařství.
Mají se více kontrolovat ozařovací přístroje jako jsou CT - počítačové tomografy. Zákon také nařizuje školám organizovat a hradit preventivní prohlídky pro žáky středních a vyšších odborných škol.

Zdroj: Mladá fronta Dnes