Kardiologové volají po zlepšení pohody lékařů

„Během posledních několika desetiletí došlo ve zdravotnictví k významným změnám daným zejména rozšířením technologií a regulační a administrativní zátěží. Cena tohoto vývoje se podepsala na zdraví a pohodě mnoha lékařů. Pandemie COVID‑19 způsobila další zátěž lékařů zvýšenou úmrtností pacientů, obavami o osobní a rodinnou bezpečnost, strachem z neznáma a zvýšenou pracovní náročností. Nyní je čas se spojit s našimi globálními zdravotnickými pracovníky a požádat o rychlou akci ke zlepšení pracovní pohody kliniků po celém světě,“ uvedla Athena Poppasová, MD, MACC, předchozí prezidentka American College of Cardiology a spoluautorka společného stanoviska.

Wellbeing lékaře je popsán jako prožívání spokojenosti a angažovanosti v práci při současném pocitu profesionálního naplnění a smysluplnosti vykonávané činnosti. Naopak, syndrom vyhoření je definován jako emoční vyčerpání, odosobnění a pocit nízkých osobních úspěchů ve stresujícím pracovním prostředí. Syndrom vyhoření je extrémně negativní složkou ve spektru pohody lékaře a může koexistovat s dalšími duševními chorobami, např. úzkostí a depresí.

Údaje z nedávného průzkumu mezi 2 274 americkými kardiology a odbornými pracovníky uvádějí, že více než jedna čtvrtina z nich trpěla vyhořením a téměř 50 procent jich bylo ve stresu. Pouze 23,7 procenta uvedlo, že je jejich práce bavila. Ženy uváděly syndrom vyhoření častěji než muži.

Mezi hlavní spouštěče spojené se syndromem vyhoření u kardiologů patří nedostatečná kontrola pracovního vytížení, hektické pracovní prostředí, nesoulad hodnot a nedostatek času na vedení dokumentace. Ženy kromě toho, že jsou v kardiologii zastoupeny mnohem méně, často ke stresorům přispívajícím k vyhoření přidávaly i nedostatek kariérního postupu, nerovnosti v příjmech a rozdíly v mentorství.

Důsledky syndromu vyhoření

„Tyto stresory se časem spojují a společně snižují naše schopnosti poskytovat vysoce kvalitní péči, posilovat a diverzifikovat naše pracovní výkony. Kromě toho je potřeba vymýtit stigma související s péčí o duševní zdraví. Naše organizace jsou v této zprávě spojeny, aby zajistily, že vytvoříme silné a podpůrné prostředí pro lékaře a jejich wellbeing, což je nezbytné pro dosažení osobního naplnění a spokojenosti v naší práci,“ uvedla Mitchell S.V. Elkindová, MD, MS, FAHA, FAAN, bývá prezidentka American Heart Association.

Klinické vyhoření má závažné osobní i profesní důsledky. Osobní důsledky syndromu vyhoření spočívají ve vyšší míře zneužívání alkoholu, užívání návykových látek, nefunkčních vztahů, nárůstu depresí a sebevražd. Mezi profesionální důsledky syndromu vyhoření u lékaře patří vyšší míra lékařských chyb, nižší kvalita péče, snížená spokojenost pacientů, zhoršené chování a ztráta profesionality doprovázená sníženou úrovní empatie.

„Rostoucí míra stresu a syndromu vyhoření mezi zdravotníky je alarmující. Kromě vážných důsledků pro jednotlivce má dopad i na péči o pacienty. ESC se dnes připojuje k dalším odborným společnostem, abychom společně varovali a naléhali na národní systémy zdravotní péče, aby vytvářely zdravé prostředí pro všechny zdravotníky,“ řekl profesor Stephan Achenbach, prezident ESC. Společné stanovisko vyzývá zdravotnické organizace a lékařské odborné společnosti, aby zavedly strategie prevence vyhoření kliniků. Navrhované preventivní strategie pro organizace zdravotní péče mají:

• podporovat psychosociální zdraví zaměstnanců, včetně holistického přístupu,
• vytvořit organizační infrastrukturu, v níž mohou lékaři prosperovat,
• poskytnout zaměstnancům strukturu, která umožňuje důvěrné hlášení špatného zacházení,
• bez stigmatizace zajistit lékařům přístup ke zdrojům péče o duševní zdraví.

Navrhované preventivní strategie pro specializované společnosti v oblasti lékařství mají nadále poskytovat doporučení zdravotnickým organizacím, zasazovat se o smysluplné změny zdravotní politiky a vyvinout speciální nástroje, které mohou včas a pohodlně zlepšit efektivitu praxe nebo znalostní základnu lékaře.

„Ještě před pandemií COVID‑19 se lékaři často potýkali se zdravotními systémy, které jejich práci často plně nepodporovaly. Strategie prevence vyhoření kliniků se musí zaměřit na hlavní příčiny problému. Důležitou roli při vytváření podpůrných sítí pro své členy a při nátlaku na vlády za provádění smysluplných změn zdravotní politiky hrají zejména lékařské společnosti i nadace,“ řekl profesor Fausto Pinto, prezident World Heart Federation.

Společné stanovisko bylo zveřejněno ve stěžejních časopisech všech čtyř organizací: Journal of the American College of Cardiology, Circulation, European Heart Journal a Global Heart. „Jako lékaři se neustále snažíme o zlepšování zdraví našich pacientů a zároveň víme, že naše vlastní pohoda je zásadní pro to, abychom jim mohli poskytovat optimální péči. Proto budeme i nadále spolupracovat a vyvíjet strategii pro udržení pohody na našich pracovištích, abychom se i v budoucnu mohli radovat z kardiovaskulární medicíny,“ uzavřela hlavní autorka prohlášení dr. Laxmi S. Mehtaová, MD, FACC, FAHA, ředitelka sekce preventivní kardiologie a kardiovaskulárního zdraví žen a místopředsedkyně wellness oddělení interního lékařství University Wexler Medical Center ve státě Ohio.

Zdroj: MT