Kardiolog: Úmrtnost na infarkt za 30 let klesla z 30 na 5 procent
Úmrtnost na srdeční infarkt v České republice se za poslední tři desetiletí snížila z 30 procent na zhruba pět až sedm procent. Srdeční příhodě tak podlehne přibližně každý 20. pacient. Výsledky české intervenční kardiologie představil dnes na tiskové konferenci předseda vědecké rady České lékařské komory Aleš Herman. Choroby srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR, připraví o život 55 procent lidí.
"V některých oborech je česká medicína na světové špičce, kde můžeme směle konkurovat zemím od USA po Rakousko. Pacienti dostávají vynikající péči, lepší, než na kterou tato země má," uvedl Herman. Kromě intervenční kardiologie a kardiochirurgie má Česko vynikající výsledky například i v péči o těhotné ženy a novorozence.
Podle Hermana zaujímá ČR přední místo v EU i na světě v organizaci péče o pacienty s infarktem. V zemi funguje 21 kardiologických center, která pracují nonstop. Do nich převeze záchranná služba pacienty se srdeční příhodou. Lékaři jim okamžitě zprůchodní ucpanou tepnu a umožní znovu průtok krve. Zavedou do ní buď balonek, který ji rozšíří, nebo látku, která sraženinu rozpustí.
Zatímco v roce 1994 provedli lékaři tři takové výkony na milion obyvatel, v roce 2004 jich bylo již 704. Nárůst počtu výkonů podle Hermana řadí Česko do první desítky zemí EU. Díky svým výsledkům je ale srovnatelné i s dalšími státy. Ročně totiž centrum provede 381 zákroků. Na odborníka ve středisku jich připadá 103. "Centrum v USA jich udělá 80. Jeden operátor u nás má větší erudici než americké středisko," uvedl Herman.
ČR je srovnatelná s vyspělými státy i v počtech srdečních operací. Do roku 2004, ve kterém jich lékaři provedli zhruba 11.000, jich přibývalo. Loni množství chirurgických zákroků pokleslo. Podle profesora Jana Pirka z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) za snížením je právě nástup invazivních zákroků, jako je zprůchodnění tepny.
Podle Pirka má kardiochirurgie na rozdíl od jiných oborů systém hodnocení nejen množství výkonů, ale i kvality péče. Mezi ukazatele patří úmrtnost při určitých zákrocích či výskyt komplikací. Speciální metody zohledňují to, že někteří odborníci či zařízení vykazují úmrtnost vyšší, protože se k nim dostávají pacienti ve vážnějším stavu. Podle propočtů je možné srovnat pravděpodobnou a skutečnou úmrtnost. "Zatím výsledky nesmíme zveřejňovat, protože část odborné veřejnosti je proti tomu. Obávají se zneužití a špatné interpretace," dodal Pirk.
Zdroj: ČTK