Kampaně k prevenci rizikového chování nestačí
Preventivní programy by měly být dlouhodobé a pro menší skupiny, masové kampaně příliš nepomáhají. Na konferenci věnované prevenci se na tom shodlo několik odborníků. Podle psychologa Michala Miovského z Univerzity Karlovy by preventivní programy ve svých oblastech měla více podporovat i některá ministerstva.
"V primární prevenci se relativně málo angažuje ministerstvo zdravotnictví či ministerstvo práce a sociálních věcí," uvedl Miovský. Současným potřebám předcházení rizikovému chování neodpovídá jejich dotační politika. "Úroveň komunikace ministerstva dopravy s ministerstvem školství v oblasti prevence užívání návykových látek u řidičů je téměř na bodě nula," pokračoval ve výčtu.
V současnosti se podle něj odborníci přiklánějí k dlouhodobým projektům v malých skupinkách, které na sebe postupně navazují a přizpůsobují se věku těch, kterým jsou určeny. "Zřetelný odklon je od velkých masmediálních kampaní a od projektů pro vysoký počet účastníků. Ukazuje se, že jsou bez výraznějšího efektu," upozornil. Za klíčové místo při této činnosti považuje školu.
"Škola umožňuje seriálové pozorování. Učitelé vidí dítě opakovaně a mohou porovnávat," dodala Jana Zapletalová z Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Často se o prevenci také hovoří v souvislosti s návykovými látkami, podle odborníků by se ale neměly opomíjet i takové jevy, jakými jsou například poruchy příjmu potravy, sekty či rizikové sporty. Přínosem může být podle Zapletalové přítomnost psychologa či speciálního pedagoga přímo ve škole. Taková pracoviště v současně vznikají asi na více než sto místech v rámci projektu ministerstva školství VIP Kariéra. "Nad rámec tohoto projektu jich na školách působí kolem 200," upřesnila Zapletalová. "Je to sice málo ve srovnání s počtem škol v České republice, ale je to relativně hodně ve srovnání s počty absolventů těchto oborů," dodala.
Zdroj: ČTK