Julínek chce zlepšit dostupnost záchranky, dá na nová stanoviště

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce zlepšit dostupnost zdravotnické záchranné služby po celém Česku. V odlehlých místech se lidé mnohdy nedočkají pomoci ani ve čtvrthodinové lhůtě stanovené vyhláškou. K 262 stanovištím záchranné služby přibude do tří let 44 nových stanovišť. Julínek to řekl novinářům při návštěvě Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje v Kladně.

"Nová stanoviště vzniknou v oblastech, kde se nyní profesionální pomoc nedostává pacientovi včas. Nejvíce stanic přibude podél pomezí Moravy a Čech, v Krkonoších, jižních a středních Čechách," upřesnil.

Julínek rovněž změní financování záchranky. "Nyní hradí 70 procent kraj a 30 procent jsou ostatní příspěvky, mezi nimi i platby pojišťoven. Tento podíl se obrátí a nově přispěje ministerstvo zdravotnictví," řekl ministr.

Uvedl, že do připomínkového řízení předal zákon o zdravotnických záchranných službách, který mimo jiné vyřeší spolupráci záchranných služeb při zásazích mimo hranice kraje. Vozy budou vyjíždět vždy z nejbližší stanice od místa dojezdu. "Výrazně se tak zlepší spolupráce jednotlivých středisek, například v případě kalamity nebo rozsáhlé dopravní nehody na hranicích několika krajů," vysvětlil ministr.

Zákon, který je součástí reformního balíku, stanoví dojezdové doby od pěti do 20 minut. Podle Julínka to znamená pro občany zlepšení, delší časová hranice je určena pro místa, kde nyní jezdí záchranné služby i déle než za půl hodiny. "V každém případě budou posádky povinny vyjet nejpozději do dvou minut od převzetí pokynu k výjezdu," dodala ministrova náměstkyně Markéta Hellerová.

Plánované prodloužení dojezdových časů napadly ale zdravotnické odbory. Proti reformním zákonům uspořádaly sérii protestů, které vyvrcholily 24. června stávkou. Další stávku chystají na podzim, pokud ministr zákony nestáhne. V zákoně o zdravotnické záchrance jim vadí zejména prodloužení dojezdových časů. Argumentují tím, že do pěti minut nastává smrt mozku. Podle Hellerové nikde na světě nedojedou sanitky do pěti minut, první pomoc mají poskytnout laici, dispečerka záchranky je přesně povede.

Změnu financování přinese podle Hellerové novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je součástí zákona o zdravotnické záchranné službě. "Nyní hradí 30 procent nákladů záchranek zdravotní pojištění, my se dostáváme na 70 procent. Zcela nově je zapojena účast státu, konkrétně na krizovou připravenost, stát bude vyplácet paušál na každého občana. Krajům se uleví, klesnou jim výdaje na záchranku," řekla.

Ředitel Územního střediska Robert Zelenák doplnil, že podle údajů Asociace záchranných služeb dostaly záchranky loni na svoji činnost 3,8 miliardy korun. Z toho 1,1 miliardy hradily zdravotní pojišťovny, zbytek kraje. Nově by měly dávat zdravotní pojišťovny záchrankám ročně 2,75 miliardy, ministerstvo dá 440 milionů a kraje uhradí zhruba miliardu.

Dosud šlo z peněz zdravotního pojištění na záchranky 0,6 procenta, tímto navýšením stoupne podle Zelenáka podíl na 1,5 procenta. Zdravotní pojišťovny podle Julínka s navyšováním plateb počítají.

Zdroj: ČTK