Jsou konzervativci šťastnější než liberálové?
Pocit „štěstí“ je v psychologii žhavým tématem a užívá se v řadě studií. Jeho klasifikace na číselné škále je zdánlivě jednoduchou a přesnou metodou, pojem sám navíc koreluje s tak důležitými ukazateli, jako jsou zdraví, bohatství či očekávaná délka života.
Stejně velkou pozornost k sobě (alespoň tedy v Evropě, USA a Kanadě) poutá rovněž předpokládaný rozdíl v pocitu štěstí mezi lidmi smýšlejícími spíše konzervativně či spíše liberálně; konzervativci jsou považováni za spokojenější se statem quo, a tedy šťastnější, zatímco liberálové za náchylnější k úzkostným sebereflexím – a v důsledku toho méně šťastné.
Předpokládá se, že ti první zastávají většinou stanovisko „podmínky a okolnosti mého života jsou skvělé, a pokud bych se měl znovu narodit, nic bych na nich neměnil, neboť jsem s nimi naprosto spokojen“. Ti druzí naopak pociťují trvale určitou nespokojenost.
Celá řada psychologických výzkumů provedených v uplynulých desetiletích tedy naznačovala, že lidé politicky konzervativní jsou v životě šťastnější než ti, kdo patří k liberálům. Předpoklad existence tohoto ideologicky podmíněného rozdílného pocitu štěstí inspiroval hned několik teorií snažících se vysvětlit, proč si vlastně konzervativci užívají života šťastněji než liberálové.
Nyní se však ukazuje, že žádný takový rozdíl vlastně nejspíše neexistuje. Z výsledků nejnovější studie, publikované v časopise Science, vyplývá něco jiného – že totiž rozdíl popisovaný v dřívějších pracích na toto téma vyplývá spíše z tendence politických konzervativců k lepšímu hodnocení sama sebe – čili ze schopnosti vidět se v nerealisticky pozitivním světle. Konzervativci tedy ve skutečnosti vůbec nemusejí být šťastnější, jen si ke svým životům oproti liberálům častěji přiřazují pozitivní znaménko.
K potvrzení či vyvrácení této hypotézy navrhli psycholog Sean Wojcik a spol. z Kalifornské univerzity v USA studii, která kromě samotného pocitu štěstí hodnotila i tendenci jednotlivých účastníků k vyššímu sebehodnocení. Ve snaze získat co nejvíce účastníků využili webové stránky YourMorals.org, která je otevřena lidem jakéhokoli politického zaměření. Jejím prostřednictvím získali vyplněné dotazníky od 1 433 osob, které odpověděly jednak na standardní otázky týkající se pocitu štěstí, jednak na sérii dotazů označenou jako „Balanced Inventory of Desirable Responding“. Ta hodnotí „tendenci člověka ke klamavému sebehodnocení“, k nimž patří např. odpovědi typu: „Mám vždy absolutní kontrolu nad svým osudem“.
Nová studie skutečně odhalila, že politický konzervatismus koreluje s tendencí k vyššímu sebehodnocení a naopak. Na opravdový větší pocit štěstí u konzervativců neukazují ani hodnocení podle dalších kritérií, jež výzkumníci použili. Byla to např. jazyková analýza pozitivních a negativních emocí, vyjádřených ve 42 257 tweetech na Twitteru – přívrženci republikánů užívali emočně negativní výroky s vyšší pravděpodobností než fandové demokratů.
Zdá se tedy, že ve skutečnosti nejsou konzervativci automaticky o nic šťastnější než liberálové a že validita stupnic sebehodnocení pocitu životního štěstí je pochybná; je otázkou, co se jimi vlastně ve skutečnosti hodnotí a co si lidé pod pojmem „životní štěstí“ představují.
Zdroj: Medical Tribune