Ještě letos předložíme návrh změn vzdělávání praktických dětských lékařů
Z dat, která máme dnes k dispozici, vyplývá předběžně, že změna vzdělávání před šesti lety vedla ke snížení zájmu lékařů o obor praktický lékař pro děti a dorost a zvýšení počtu těch, kteří zůstávají v nemocnicích, uvádí prof. Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví ČR.
- Jak může ministerstvo zdravotnictví přispět k tomu, aby se situace s dostupností lékařů pro děti a dorost zlepšila?
Zájem mladých lékařů dělat praktického lékaře pro dospělé nebo praktického lékaře pro děti a dorost je relativně velký. Problémem byla strategie státu v uplynulých řekněme osmi letech, kdy rezidenční místa, dotovaná ze státního rozpočtu, tyto obory nepodporovala. My jsme jednak zásadním způsobem navýšili částku na tato rezidenční místa pro praktické lékaře jak pro dospělé, tak pro děti a dorost, a zároveň jsme navýšili počet těchto rezidenčních míst. Pokud si tedy někdo vybere obor praktický lékař pro dospělé nebo praktický lékař pro děti a dorost, tak stát bude refundovat jeho školiteli, což je zase většinou praktický lékař, který to platí ze svého, mzdu toho lékaře.
Pro dospělé je nyní sto padesát rezidenčních míst a pro děti osmdesát míst. Tyto počty chceme stále navyšovat a odpovídá to analýzám, které mám od profesora Duška a ÚZIS.
Kromě toho je potřeba zvolit některé další kroky, například zjednodušit vzdělávací programy. Chtěli bychom, aby ze vzdělávacích programů vypadly povinné kursy. Doufám, že se to podaří ještě pro letošní absolventy. Dohodli jsme se na tom víceméně s děkany, vědeckou radou a dalšími. Zrušení povinných kursů jednak výrazně zlevní přípravu a jednak ušetří lékařům tři týdny času. Ty kursy byly zbytečné. Kurs první pomoci je zkouška na lékařských fakultách. Máme simulační centra, kam teď dáváme téměř miliardu.
Třetí věc je debata o vzdělávacích programech pro lékaře. Vzdělávací program pro praktické lékaře pro dospělé je zhruba tříletý, je to specializovaný program. Lékař si po škole vybere tento program a připravuje se v něm. Vzdělávací program pro lékaře pro děti je dnes jeden společný pro ty, co jsou v ambulantní praxi, a pro ty, co jsou v nemocnicích. K tomu spojení došlo před šesti lety. Z dat, která máme dnes k dispozici, vyplývá předběžně, že to vedlo ke snížení zájmu lékařů o obor praktický lékař pro děti a dorost a zvýšení počtu těch, kteří zůstávají v nemocnicích.
Data budeme teprve dále analyzovat a já předpokládám, že představíme naši vizi, která bezesporu musí vést k tomu, abychom měli nejenom v krátkodobém, ale i v dlouhodobém horizontu dostatek praktických lékařů pro dospělé i praktických lékařů pro děti a dorost. Praktický lékař, to je ten pilíř, ke kterému pacient jde, a každý pacient takového lékaře musí mít. To není můj pocit ministra zdravotnictví, ale to je moje upřímné přesvědčení lékaře a koneckonců dědečka. Chci, aby moji vnuci měli svého pediatra, a chci, abych já jako důchodce měl svého praktika, protože bez toho budu v těžké situaci.
- Podle vašeho názoru, pomohlo by zavedení tříletého specializačního programu pro praktické dětské lékaře? A v jakém horizontu by tato debata měla být uzavřena?
Z informací, které mám, se zdá, že praktičtí lékaři a jejich asociace jsou většinově přesvědčeni, že by to zkrácení vzdělávání pomohlo. Má to samozřejmě svoje úskalí a já jsem připraven realizovat jakékoli řešení, které situaci zlepší. Zda vytvořit nějaký nový obor, tak jak to bylo před šesti lety, to je věc, o které budeme muset velmi intenzivně diskutovat. Diskuse začala včera na vědecké radě, kde kolegyně Hülleová a Šebková představily nějakou svoji vizi, a uvidíme, jak se budeme posunovat dál. V každém případě bych chtěl, abychom ty změny v letošním roce přetavili do nějakých legislativních návrhů.
- Pro praktické lékaře je citlivá otázka, aby jim pokračující elektronizace administrativu snižovala, a ne naopak. Můžete je ujistit, že je do diskusí berete?
Stoprocentně, jejich zástupci jsou členy těch komisí. Bezesporu chceme posunout elektronizaci tak, aby stejně, jako jdou snímky mezi nemocnicemi rychleji než pacient, tak aby se tam stejně rychle dostala i jeho zdravotnická dokumentace, to je můj cíl.
- Na kongresu primární péče se řešila také antibiotická rezistence. Zhoršily ji problémy s dostupností antibiotik, kdy lékaři nemohli psát optimální přípravek, ale museli brát ohled na dostupnost?
Dal jsem úkol, aby v tomto směru probíhaly daleko podrobnější a hlubší studie, tak aby byly opravdu na vědeckých základech. Tady se objevují superinfekce. I když jsou nasazena antibiotika cíleně podle kultivace, tak se pacienti vracejí s dalšími superinfekcemi. Je to problém v celé EU. Jsou to streptokokové superinfekce, ale i stafylokokové a některé další. Na naši žádost to bylo zařazeno na nedávné jednání EPSCO (Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, pozn. red.) v Bruselu. Intenzivně se o tom diskutovalo a k požadavkům na Evropskou komisi a na evropské instituce se připojilo šestnáct států, včetně velkých států, jako je Francie a Německo. Podpora byla velmi silná. Dali jsme jasné úkoly agenturám a Evropské komisi, budeme dále tlačit na pilu, tak jak jsme to dělali v rámci našeho předsednictví.
Paralelně s tím chci požádat NZIP, aby se věnoval obecně všem infekčním chorobám. Samozřejmě intenzivně pracujeme také na dovozu léků i z mimoevropských zemí. Z asijských zemí a z dalších zemí, kde je kvalitní výroba a kde ty léky jsou řekněme k dispozici, protože ten problém s jejich nedostatkem je celoevropský. I kdybych měl pro ty léky letět na Mars, tak udělám všechno pro to, aby žádný pacient, žádné dítě, žádný dospělý nebyl ohrožen na životě kvůli nedostatku léků. Problém s léky ale není důvodem toho, že jsou superinfekce a že nám tady letí opakované vlny.