Jen třetina ředitelů nemocnic počítá s růstem platů zdravotníků

    Praha - Jen zhruba třetina ředitelů nemocnic počítá s mírným nárůstem platů zdravotníků do konce roku, ostatní navýšení platů lékařů a sester v letošním roce nepředpokládají. Vyplývá to z průzkumu, který pod názvem Barometr v českých nemocnicích a zdravotních pojišťovnách udělala společnost HealthCare Institut (HCI). Lékaři přitom chtějí platy výrazně zvýšit, jinak hrozí hromadnými výpověďmi na konci roku. Z 16.000 nemocničních lékařů s tím počítá 2500, další se přidávají.

    Průměrný plat lékaře v nemocnici by podle lékařských odborů měl ze 45.000 až 50.000 stoupnout na 70.800 korun, tedy trojnásobek průměrného platu v zemi, a to za základní pracovní dobu. Dosud si lékaři navyšují platy přesčasy, které tvoří polovinu jejich příjmu.

    "Téměř dvě třetiny ředitelů nemocnic, 64 procent, neočekávají změnu platů lékařů a sester v letošním roce. Růst platů je očekáván v třetině nemocnic, v průměru o čtyři procenta. Dvě procenta nemocnic deklarovalo dokonce očekávaný pokles platů," upřesnil předseda HCI Daniel Vavřina.

    V ČR je 191 nemocnic, v průzkumu odpovídalo pět ředitelů fakultních nemocnic a 59 ředitelů krajských a městských nemocnic. Odpovídalo také osm ředitelů zdravotních pojišťoven, kterých je v ČR devět.

    Třetina nemocnic uvádí průměrný měsíční plat lékařů do 45.000 korun, 34 procent průměr v rozmezí 45.000 až 50.000, zbytek nad 50.000, přičemž téměř 20 procent nemocnic uvádí plat vyšší než 55.000 korun měsíčně. U zdravotních sester se v 80 procentech nemocnic pohybuje průměrná mzda v rozmezí 20.000 až 25.000 korun měsíčně.

    Přesčasy, kterými si zdravotníci příjmy navyšují, vnímá přes polovinu ředitelů jako problém hlavně u lékařů. U zdravotních sester vidí problém v přesčasech jen 18 procent ředitelů nemocnic.

    Při hodnocení příjmů od zdravotních pojišťoven jsou ředitelé nemocnic většinou skeptičtí. Přes polovinu očekává letos i v příštím roce jejich pokles.

    Naproti tomu většina ředitelů zdravotních pojišťoven, 88 procent, soudí, že letos i příští rok zůstane výše úhrad na stejné úrovni jako v předchozím roce. Každá druhá pojišťovna očekává pokles zůstatku základního fondu, z něhož platí zdravotní péči, a to v průměru o 14 procent.

    S růstem nezaměstnanosti klesly příjmy ze zdravotního pojištění, a tak aby pojišťovny mohly hradit péči na úrovni loňska, musejí brát z rezerv.

    Do konce roku jim rezervy dojdou, proto ještě před koncem mandátu požádala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková vládu, aby navýšila platby za děti, důchodce, studenty a nezaměstnané, celkem by tak do systému přišlo navíc 3,2 miliardy. Zdravotnictví spotřebuje ročně 260 miliard. Odcházející kabinet ale rozhodnutí o dva měsíce odložil, aby rozhodla až nová vláda.

ČTK,  Naďa Myslivcová

Zdroj: ČTK