Je nová směrnice EU o přeshraniční zdravotní péči dobře nebo špatně?
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Připraveno je pro vás Studio STOP, které slýcháte každý všední den od 22 hodin a 10 minut. Při jeho poslechu vás tentokrát srdečně vítá Terezie Jirásková.
8. června se v Lucembursku země Evropské unie dohodly na společných pravidlech pro přeshraniční zdravotní péči a její financování. Češi i další Evropané tak mohou čerpat zdravotní péči v jiné zemi Evropské unie než ve své domácí. A to třeba z důvodů, že doma musejí na zákrok čekat déle. Nebo proto, že se tam přestěhovali třeba na důchod. Směrnice, o níž jednali ministři zdravotnictví Evropské unie, neřeší případy, kdy jde o akutní poskytnutí lékařské pomoci. Na ni má každý občan ze zákona právo, a to ve všech členských zemích Evropské unie. Nová pravidla nyní musí schválit Evropský parlament. Pokud se dotyčný bude například chtít nechat operovat v nedomovské členské zemi Evropské unie, pojišťovna mu pak proplatí cenu operace, kterou by zákrok stál v zemi, kde je pojištěn. Zbytek musí ošetřený doplatit ze svého. V České republice toto již takto funguje. Nová norma vzniká i kvůli tomu, že Evropská unie musí reagovat na rozhodnutí evropské justice. Ta již dříve rozhodla o tom, že lidé mohou jezdit v Evropské unii za zdravotní péčí. Bylo tak třeba vyjasnit, jak bude celá věc financována. Podle šetření Evropské komise, která návrh předložila, neakutní přeshraniční péči využívá zhruba 1 procento evropských pacientů. Málo rozšířené je zatím i u nás.
V dnešním vydání Studia STOP se budeme ptát na to, zda bude do České republiky přijíždět více cizinců k plánovaným zákrokům. Nedojde k narušení principu poskytování péče domácím kvůli invazi cizinců? A prodlouží se čekací lhůty na plánované operace? A kdo bude mít na čekací listině přednost, český pacient nebo cizinec?
Hosty dnešního vydání Studia STOP jsou generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček, který je zároveň viceprezidentem Svazu zdravotních pojišťoven. Dále expert Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Vepřek a ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Primula a v neposlední řadě také prezident České lékařské komory Milan Kubek. Pánové, přeji vám všem dobrý večer.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dovolte první otázku. Pane doktore Kubku, vy jste řekl deníku Právo 17. června, že tato nová směrnice, kterou musí ještě schválit Evropský parlament, je pro vás značným zklamáním. Je podle vašich slov výhodná pro zdravotní pojišťovny bohatých zemí, nikoli pro pacienty chudších zemí. Problém vidíte i v tom, že pokud například občan Německé spolkové republiky bude chtít absolvovat operaci u nás, tedy v České republice, jeho pojišťovna nezaplatí české straně cenu, jež by byla účtována za operaci v Německu, ale cenu za české provedení. Což znamená, že německá pojišťovna ušetří a česká nevydělá. Proč si myslíte, dovolte tedy první otázku směrovat na vás, proč si myslíte, že na takovou nevýhodnou dohodu ministryně zdravotnictví Jurásková přistoupila a je opravdu tak nevýhodná po všech stránkách?
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Tak, já si myslím, že paní ministryně se buďto nad tím moc nezamýšlela a podlehla takové všeobecné náladě, že prostě ministři už to chtěli mít, takříkajíc, odškrtnuté. A směrnice, o které se jednalo 4 roky, tedy podepsat. Vy jste to řekla přesně, ta směrnice je opravdu diskriminační. Jediný, kdo na ní může vydělat, jsou pojišťovny, tedy, nebo plátci zdravotní péče z těch bohatých států. A nevydělají na ní ani zdravotnická zařízení z těch států chudších a nemá žádný zásadní význam ani pro pacienty z těch chudších států, protože skutečně jen málokdo z českých občanů si bude moci dovolit platit si ten rozdíl mezi cenami u nás a cenami zdravotní péče v zahraničí ze svého. A zaslechl jsem i hlasy konkrétně na jednáních v Bruselu, z kterého jsem se včera vracel, jsme probírali tu směrnici s kolegy z lékařských komor a objevují se obavy, že zdravotní pojišťovny se budou snažit v těch bohatých zemích tlačit na pacienty, aby za ně ušetřili, aby tito pacienti tedy absolvovali plánované zákroky v těch zemích, kde je tahle péče levnější. Tady skutečně ta směrnice prostě je diskriminační. Ale je otázkou, jestli je šance při projednávání v Evropském parlamentu na ní něco zásadního změnit. Protože to lobby těch pojišťoven ze silných států jako je třeba Německo, má obrovskou sílu.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dejme nyní příležitost pánům z pojišťoven. Tak, prosím, nejprve generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, Jaromír Gajdáček. Tak, souhlasíte s panem doktorem Kubkem?
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Tak, já musím říct, že zásadně nesouhlasím, protože jednak se pan Kubek projevil jako úplný euroskeptik a chtěl by žít sám na osamoceném ostrově ve svém království a nebere v úvahu vůbec žádný vývoj té Evropské unie, která je. Já si nedovedu představit, že by česká země byla jediná, která nemá podepsánu tuto smlouvu a naši pacienti by byli tímto daleko více diskriminováni než tak, jak on tvrdí. Ale já si myslím, že to vůbec není podstatné. Protože ta situace v Evropské unii prostě taková je. My jsme integrováni do systému Evropské unie a dochází ke sbližování těchto zdravotnických a sociálních systémů. Byť je to zrovna oblast, kde to sbližování je samozřejmě nejproblematičtější, nejhorší. Ale nicméně musíme konstatovat, že kvalita zdravotní péče v České republice určitě je naprosto srovnatelná s ostatními těmi vyspělými státy. A já to nebezpečí prostě takto nevidím. Já nejsem přesvědčen o tom, že pacienti ze zahraničí budou nějak významně cestovat do České republiky a obsadí české nemocnice. A už vůbec ne, že český občan, český pacient by se do té nemocnice nedostal. Naopak to bude příležitost pro tu nemocnici přijít si k nějakým penězům navíc, protože víme, že ta, to financování zdravotní péče v České republice není úplně optimální a že se musíme smířit s tím, že ani v tom příštím roce nějaké významné nárůsty nebude, nebudou. Spíš se budeme snažit udržet to na úrovni letošního roku. Takže já spíš tady cítím trošku příležitost, ale k žádnému masivnímu přesunování pacientů přes hranice určitě nebude. Ještě jednu poznámku. Žádné silné lobby zahraničních pojišťoven samozřejmě neexistuje. My jsem nezaznamenali jediný, jedinou zprávu, že by se někdo aktivizoval a s německými pojišťovnami máme velmi dobré vztahy a pravidelně se navštěvujeme a o něčem takovém není řeč. Spíš mají podobný názor, jako jsem tady řekl.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, dejme příležitost řediteli Fakultní nemocnice Hradec Králové Romanu Primulovi. Pane profesore, tak co vy soudíte o té nové směrnici? A považujete její schválení za možnost, jak si vaše nemocnice může přijít na nějaké další peníze?
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Tak, ono už to tady padlo. Svým způsobem já považuji celý ten proces za trochu masmediálně zveličený. A trochu marginální. Já nepředpokládám, že by ty toky pacientů ze zahraničí byly nějakým způsobem zvlášť významné. To, co tady bylo namítáno, že v podstatě pojišťovny z bohatých zemí budou zvýhodněny, protože budou mít operační prostor vlastně nasmlouvat si své pacienty v zahraničí. Já si osobně myslím, že ten prostor už tady byl i bez této směrnice. V podstatě si představte, že by se privátní zařízení někde v pohraničí nasmlouvalo na nějakou německou pojišťovnu a ten systém by mohl v podstatě fungovat i bez této legislativy. Takže v tom já úplně problém nevnímám a nemyslím si, že by to byl lobbing zahraničních pojišťoven. Co se týká jakýchsi pořadníků, tak pokud by toto i nakrásně nastalo, tak já si myslím, že skutečně těch zahraničních pacientů bude minimum a že nějakým zásadním způsobem neovlivní pořadníky naše, to znamená naši pacienti se nemusí rozhodně bát, že by čekali déle. Co se týká těch cen, tak já tady vnímám i určitý problém v tom, že pokud, a nejsem expertem na evropskou legislativu, nicméně je známo, že v podstatě nemůžeme mít dvojí ceny, pokud bysme v nějakém muzeu dali cenu vstupenky pro zahraničního návštěvníka na dvojnásobek ceny vstupu českého návštěvníka, tak bychom měli problém. A protože tady vlastně ta zahraniční pojišťovna bude proplácet pacientovi péči, tak já si myslím, že bychom se dostali i do určité kontraverze s tímto. Nicméně, i kdyby to nakrásně fungovalo, tak samozřejmě jsme si schopni přijít na nějaký obolus, který ale v celkovém tom hospodaření nemocnice určitě nebude hrát významnou roli a nějakým dramatickým způsobem to hospodaření nezlepší.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
A ještě dovolte, pane řediteli, jednu otázku k tomu, jak to funguje u vás v nemocnici doposud. Kolik lidí ze zahraničí nebo z jiných států Evropské unie si u vás nechávají dělat operace nebo výkony?
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Já si myslím, že to je skutečně záležitost jednotek procent. Občas tady jednáme s některými zahraničními zástupci, kteří by chtěli tady v podstatě léčit nějaký významný obolus pacientů jako samoplátce, a to je samozřejmě možné, nicméně by to znamenalo svým způsobem přestavit celý ten systém, který tady máme a nám se do toho trochu nechce, protože bychom vlastně poskytovali dvojí péči. Na jedné straně tady je zájem o značně nadstandardní péči a vzhledem k tomu, že nechceme nějakým způsobem stigmatizovat naše pacienty, tak zatím jsme do tohoto režimu nešli.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
To znamená neošetřili jste žádného pacienta?
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Ne, ne, ne, to co se týká jednotlivých pacientů, tak říkám, jsou to jednotky procent, které standardně ošetřujeme, ale že bychom programově řekli, že pro tuto zemi tady otevíráme nějaké oddělení, kde budeme hospitalizovat exkluzivně jejich pacienty v nějakém režimu, tak do toho jsme zatím nešli, ale ty nabídky tady jsou.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, tak, prosím, dejme v tom úvodu ještě také slovo expertu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pane doktore Vepřeku, co z pozice Všeobecné zdravotní pojišťovny vy a tato směrnice, je to výhodné, nevýhodné?
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, já si myslím, že ta debata kolem je skutečně taková trochu bouře ve sklenici vody. Protože ta deklarace jenom politicky kryje to, co už se vlastně v Evropě odehrává dávno. A celý ten proces znamená v prvé řadě ochranu občanů Evropské unie, které tyto rozhodnutí chrání před tím, aby jejich teritoriální pojišťovny jim neomezovaly péči v nějakém rozsahu. To znamená, pokud občan České republiky bude se cítit, že je, že nemá dostupný některý ty péče, která je jinak běžně v Evropské unii dostupná, tak může tuto péči čerpat někde v zahraničí. To znamená, a stejně tak jako naopak. Současně si také myslím, že nás nečeká to, že by masivně německé pojišťovny k nám posílaly své pojištěnce. My tu máme, já jsem si to odzkoušel historicky už v Motole, kde naše kardiocentrum, které mělo skutečně světovou pověst, tak se dohodlo s některými pojišťovnami v Německu, že bychom začali tedy operovat ve volných kapacitách děti z Německa. Proběhly 3 úspěšné operace a pak to skončilo, protože němečtí lékaři v podstatě dali těm pojišťovnám nůž na krk a řekli, že jestli ještě jeden pacient bude ošetřen v České republice, tak oni provedou patřičné odvetné kroky. Prostě zdravotnictví je velmi konzervativní prostředí, pacienti prostě chodí ke svým jaksi místně příslušným lékařům a pokud přejedou někam přes hranice a čelí těm všem nepříjemnostem s jazykovou bariérou a s jinými kulturními zvyklostmi a s jiným jídelníčkem, tak to dělají jenom tehdy, když mají faktický důvod.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Jinak, pánové, připomínám, že vy samozřejmě na sebe můžete vzájemně reagovat. Pány, kteří jsou připojeni po telefonu prosím, aby se ozvali slovně, vás tady ve studiu vidím. Takže, pane generální řediteli, Jaromír Gajdáček, připomínka první.
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Já jsem jenom chtěl doplnit, že skutečně se jedná zhruba o 1 až 2 procenta, ale ne teď v rámci péče v České republice, ale v rámci celé Evropské unie. Čili tam skutečně to jenom potvrzuje slova pana doktora Vepřeka, že to je opravdu konzervativní prostředí. A já mám tady z centra mezistátních úhrad konkrétní údaje, kdy plánovaných operací v loňském roce bylo provedeno v zahraničí u 312 Čechů, z toho nejvíce na Slovensku. Na druhém místě v Německu a pak v Belgii. Naopak do českých zdravotnických zařízení přijelo na plánované zákroky, čili to je ta záležitost, o které se teď bavíme, v průběhu loňského roku 969 cizinců a zase nejvíce ze Slovenska. Zaplatili tady v našich nemocnicích celkem 68 milionů korun. Čili to v tom rozpočtu nehraje prakticky vůbec žádnou roli.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dejme slovo Milanu Kubkovi. K tomu postoji tady se v tuto chvíli ještě musí vyjádřit Evropský parlament. A je možné tam ještě ty věci připomínkovat. Tak, samozřejmě, pokud chcete reagovat na ty nesouhlasné reakce vašich kolegů, prosím. A přidejte, co by v těch zásadních připomínkách mělo tedy před tím definitivním schválením, podle vašeho názoru, zaznít? Co by třeba tu věc z toho vašeho úhlu pohledu zlepšilo?
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Tak, stálý výbor evropských lékařů připraví jaksi komplexní pozměňovací návrh a budeme se ho snažit v Evropském parlamentu uplatnit. A skutečně ten zásadní problém je ten problém v naprosto diametrálně rozdílných cenách. A ta směrnice, jak je teďko nastavená, je skutečně z pohledu našich zdravotnických zařízení, našich nemocnic promarněnou šancí. Protože tady byla příležitost, aby naše nemocnice mohly ošetřovat cizince a aby za ně dostávaly lépe zaplaceno než kolik platí naše zdravotní pojišťovny. To znamená více peněz do nemocnic, více peněz lékařům, aby tito lékaři neutíkali do Německa, anebo do Velké Británie. Tady z tohoto pohledu je to skutečně promarněná šance. Souhlasím s tím, že ta přeshraniční péče je zatím marginální. Ale vzhledem k tomu, jak říká pan Gajdáček, nežijeme na izolovaném ostrově. Pochopitelně ty hranice se budou stále více stírat a ta péče bude hrát větší a větší roli. Byla zde zmínka o lobby německých zdravotních pojišťoven. Já si dovolím malou poznámku. To, že pan Gajdáček něco nezaznamenal ještě zdaleka neznamená, že toto neexistuje.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Promiňte, můžete říci nějaké konkrétní důkazy o tom, jak tato lobby probíhá, funguje?
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
No, ne, tento mechanismus úhradový naprosto vyhovuje. Ten mechanismus konzervuje pravidla definovaná evropským soudním dvorem pro úhrady a lékaři si přáli jiný mechanismus. To znamená smluvní ceny, aby se o těch cenách dohadovalo, aby ta cena byla vždy nějakým kompromisem mezi cenou v té zemi, kde je péče poskytována a cenu obvyklou v zemi, kde ten pacient standardně žije. Bohužel, tento kompromisní návrh jaksi neprošel radou ministrů. My se ho budeme snažit uplatňovat v Evropském parlamentu. Prošel ten návrh, který je jednoznačně právě v zájmu těch pojišťoven bohatých zemí. Protože oni jsou jediní, kdo na tom může profitovat. Pokud se poskytování té přeshraniční péče rozšíří, tak ve skutečnosti to je jediný subjekt, který může mít nějaký profit. Nebudou to ani zdravotnická zařízení a nebudou to ani pacienti, ani z jedněch, ani z druhých zemí. A ještě možná jednu poznámku, jaksi obecnou, my jsme zastánci toho názoru, že zodpovědnost za poskytování zdravotní péče nesou jednotlivé členské státy Evropské unie a ty členské státy by pochopitelně neměly své problémy se snažit exportovat a řešit na úkor druhých. To znamená problém s nedostatkem peněz, problémy s nedostatkem zdravotnického personálu, s nedostatkem zdravotnických kapacit. A to není o žádném izolacionismu, ale zase nesmíme být takoví eurohujeři a musíme trošičku hájit ty své vlastní zájmy.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Pánové z pojišťoven, neprofitují podle vašeho názoru na celé té věci pojišťovny z bohatých zemí? Pavel Vepřek.
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, já si myslím, že neprofitují. Že to skutečně má tak velmi okrajový dopad do celé situace, že to opravdu nehraje roli. Já opravdu trvám na tom, že se jedná o určitý ventil, určitá informace o tom, že v nějaké zemi je, jsou nějaké problémy s dostupností konkrétního typu péče. Mohli jsme to v Evropě vidět třeba mezi Velkou Británií a Francií, kdy pacienti začali z Velké Británie jezdit na výkony do Francie a nechávali si to pak od národní zdravotní služby proplácet. Ty to nechtěly proplatit, oni je zažalují u Evropského soudního dvora a národní zdravotní služba to prohrála, zaplatila a vedlo to ke změnám v rámci národní zdravotní služby, že se navýšily ty nedostatkové kapacity a celý ten systém se vyladil. To znamená pro mě je to to, že necháme lidi hlasovat nohama, je největší, nejlepší zpětno regulační mechanismus, který hlídá, aby ty pojišťovny v těch jednotlivých státech ty svý občany prostě nedržely příliš pod krkem. A pak chci říct teda k těm cenám.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, pane prezidente Kubku, hned vám dám příležitost.
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
A pak chci říct teda k těm cenám, že prostě my nemůžeme mít různé ceny podle toho, jaký pas má ten člověk. To prostě jako nejde. Tady prostě máme jednu cenu, nebo říkáme si o jednu cenu za svou práci a konec. Jako my nemůžeme tady si říkat, tak vy jste z bohaté Ameriky, tak vám dáme vyšší sazbu než když přijedete z chudé Ukrajiny. To prostě my nemůžeme, jako tam už nejsme teď.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Milan Kubek, prosím.
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Ale to přeci není o různých cenách, to je o smluvních cenách. To je něco naprosto jiného. A ono se bude hezky našim občanům hlasovat nohama, když si prostě nebudou moci tu zdravotní péči v zahraničí dovolit. Tady je obrovský rozdíl. My totiž máme ten problém, že Česká republika sousedí s těmi nejbohatšími státy Evropské unie. S Německem, s Rakouskem. A skutečně v těch našich podmínkách je přeshraniční péče marginální, naši občané nebudou mít šanci v Německu nebo v Rakousku se nechat ošetřovat, protože si to nebudou moci finančně dovolit. Pro naše nemocnice nebude zajímavé přitahovat pacienty z Německa nebo z Rakouska, protože by za ně dostali stejně zaplaceno tak špatně jako platí naše zdravotní pojišťovny. Ale jsou regiony, kde ta přeshraniční péče má velký význam. Třeba občané Lucemburska 40 procent zdravotní péče čerpají v zahraničí. V Německu, nebo ve Francii.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Promiňte, ale tam je ten důvod ...
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Pokud se toto bude unifikovat, tak pochopitelně, pochopitelně bude přeshraniční péče hrát větší a větší vliv. A ta směrnice bohužel je krokem k tomu petrifikovat ty obrovské rozdíly v cenách, které mezi jednotlivými členskými státy jsou.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, těch 40 procent osob z Lucemburska jezdí na ty plánované výkony do Německa, nebo Francie také z toho důvodu, že se ti lidé tam snadno dohovoří. To je taky jeden z aspektů velice důležitých. Když se jedete někam nechat operovat, tak je samozřejmě daleko pohodlnější se s personálem, lékaři dohovořit.
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Samozřejmě, ale já bych byl radši, kdyby naši lékaři, kteří jsou schopni se naučit německy, kdyby ošetřovali pacienty v Domažlicích, a třeba němečtí pacienti přijeli do těch Domažlic, než aby naši doktoři z Domažlic a z celého pohraničí prchli do Německa. A stejně v němčině ošetřovali ty pacienty, akorát v Německu. A pro naše občany se stali nedostupnými.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, pane doktore Kubku, v tom případě, co byste změnil na té směrnici, aby se mohlo díti toto, co vy si přejete, co jste řekl před chvílí.
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
No, tak skutečně klíčová je ta možnost jednání o smluvních cenách. Protože pacient má nárok na úhradu zdravotní péče, na kterou by měl nárok i ve své domovské zemi. To je zcela v pořádku. Stejně jako je v pořádku pravidlo té předautorizace u nákladné zdravotní péče to nikdo nezpochybňuje, ale problém je v tom, že pokud prostě já bych se chtěl nechat ošetřit v Německu, tak moje zdravotní pojišťovna zaplatí v českých cenách, to znamená bude platit třeba třetinu toho, co ten zákrok stojí v Německu. A já si zbytek musím doplácet ze svého. Zatímco, když německý pacient se přijede léčit k nám, tak jeho zdravotní pojišťovna zaplatí ten zákrok v plné výši. Pacient nic nedoplácí a tu zdravotní pojišťovnu ten zákrok bude stát třetinu toho, co by stál v Německu, to znamená zdravotní pojišťovna obrovsky ušetří.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dejme slovo generálnímu řediteli Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromíru Gajdáčkovi. Tak, jak se vám líbí návrhy Milana Kubka? A neprofitují pojišťovny bohatých zemí z této směrnice, zněla ta původní otázka.
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Tak, já jsem přesvědčen, že tady pravdu, kterou tady řekl pan doktor Vepřek, že lékaři němečtí si ohlídají pojišťovny, aby jim nevyvážely vlastně tu péči, kterou hradí, ven. Já si myslím, že to je naprosto zásadní, že stejně jak tady odbory pod vedením pana Kubka hájí zájmy našich lékařů, tak tam je ta situace samozřejmě obdobná. Já chápu, že on zastává názor, že lékaři jsou u nás málo placení, ale musíme si říct taky proč. Protože máme přebujelou síť zdravotnických zařízení, protože kupujeme přístroje, aniž bychom uvažovali, zdali je stoprocentně využijeme, místo toho, abychom řešili třeba ty konkrétní některé segmenty zdravotní péče, kde ten problém začíná trošinku být a víme, že lékařů oproti začátku toho, té éry po revoluci v podstatě přibylo, takže že by došlo k nějakému dramatickému úbytku, to v žádném případě nehrozí. Spíš je to teď příležitost o tom začít se bavit, protože víme, že ten rok 2011 bude pro všechny složitý. Víme dobře, že zdravotní pojišťovny dneska mají nějaký přebytek z minulých let, ale ten přebytek, který se v současné době užívá do úhrad a jenom díky tomu můžeme platit v té výši, jak platíme dneska, jinak by ta situace byla daleko horší, no, tak pak to budeme řešit a pak budeme tedy restrukturalizovat nebo nebudeme nasmlouvávat některé výkony. To jsou problémy, které jsou živé a které musíme řešit a musíme samozřejmě ve společnosti jak s Českou lékařskou komorou, tak prostě s těmi zástupci jednotlivých segmentů řešit, a s novým ministrem zdravotnictví, až budeme vědět, kdo to je. Já bych tady chtěl ale, abych tomu dal nějaký jiný příklad. Konkrétně Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra jedná s německými lékaři o tom, že by právě se využila kapacita, která je v České republice, nebudu říkat zatím konkrétně, protože je to rozjednáno. Ale je ochota některých českých léka..., pardon, některých německých lékařů samozřejmě taky to není masivní, taky je to okrajová záležitost, ale je zájem jezdit v nějaké dny v měsíci operovat do české nemocnice, kde jsou vybaveny sály za miliony korun a leží ladem, protože tam prostě nemá kdo dělat, ani ta kapacita není, ani není takový dostatek pacientů, aby to bylo využito. A toho my chceme využít a chceme v českých cenách s německou kvalitou prostě řešit tady tyto věci. A bude to okrajová záležitost a bude to prostě jenom nějaká jakoby doplňková služba. Ale jenom pro příklad ...
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Promiňte, to znamená, ano, ti lékaři, kteří přijedou sem ten víkend provést, tak budou honorováni jakým způsobem?
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
V českých cenách samozřejmě.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
V českých cenách.
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Ano, dokonce si myslím, že budou nějaký zaváděcí ceny, že, aby se tahleta služba chytla. Ale je to rozjednáno, říkám to jenom jakoby do protivky tomu, co tady bylo řečeno.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Určitě. A jak zkušení lékaři na toto budou ochotní přistoupit?
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Myslíte ...
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ti co přijedou, ti němečtí lékaři, kteří přijedou do České republiky operovat, tak za ty české ceny, co to je za typ lékařů, kteří na toto ...
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
To konkrétně, to je záležitost náhrady, kloubních náhrad, jo. Ale oni s tím sami přišli, to znamená my jsme teď ve stádiu jednání, jestli to vůbec je možné a tak dál.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, mě zajímá, co motivuje ty lékaře, pokud víte v tuto chvíli, nebo ty instituce, že na to přistupují, že němečtí lékaři přijedou za český honorář operovat, máme tak výborně vybavené operační sály, nebo techniku, nebo co to je za důvod? Pavel Vepřek tady se hlásí.
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, všechny ty evropské zdravotní systémy nějakým způsobem teďka se reformují a zvyšují svoji efektivitu. A jak spojily se ty dva německý státy, tak najednou se zjišťuje, že je tam určitej převis nabídky lékařů a tito lékaři skutečně mají obavy o to, že nebudou mít práci. Takže hledají příležitost pro to, aby pracovali, aby neztratili svoji profesní erudici, takže pro ni je daleko atraktivnější někde mít možnost pracovat, byť třeba za méně peněz, než kolik by měli na postu, který ale momentálně nemají.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Také se zajímám o to, jestli třeba sem mají chuť jezdit lékaři, kteří ještě nemají žádné zkušenosti. To znamená nejsou vyoperovaní, nemají tu erudici, anebo jestli i lékaři, kteří třeba již dlouho operují a opravdu jsou v té situaci, že by mohli přijít o místo, takže volí právě tuto cestu. Ještě Jaromír Gajdáček.
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Jedná se, prosím vás, o vyloženě okrajovou záležitost, ale já jsem chtěl naznačit, že i ten zájem je vlastně opačný a to, co tady řekl pan doktor Vepřek místo mě, tak já bych to řekl asi podobně. Je to přesně o tom, že těch kapacit je dostatek a já myslím, že je tomu tak i v českých nemocnicích. Něco jiného jsou ceny, něco jiného je možnosti českého systému, které tady jsou. To já všechno chápu, tady tyhlety argumenty. Ale musíme se stavět prostě do reality a my se snažíme pro naše pojištěnce získat ty lékaře, kteří mají o tuto práci zájem. Hlavně proto, abychom zkrátili čekací doby a usnadnili těm pojištěncům, aby mohli být dříve operováni. Nic v tom není, ale zase to budou v podstatě jednotlivci určitě pro ten začátek.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, ale budou operováni odborníky, kteří již operovali v tomto oboru, na to se ptám.
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Ano, ano, jsou to zkušení lékaři.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Pane Milane Kubku, prosím.
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Tak, já se přiznám, že já jsem to moc nepochopil, protože jsem byl před měsícem na zahájení sjezdu spolkové komory v Německu v Drážďanech a prezident spolkové komory pan doktor Hoppe jako jeden ze základních problémů německého zdravotnictví definoval nedostatek přibližně 10 tisíc lékařů v německých nemocnicích. To znamená já tady slyším něco úplně, úplně opačného. A nemám sebemenší chuť tomu věřit. Německé nemocnice lákají české lékaře, lákají lékaře polské. Všechny odborné časopisy jsou plné inzerátů. Ostatně i náš časopis lékařské komory otiskuje inzeráty německých nemocnic, které zoufale shání lékaře. Takže dost dobře si nedovedu představit ani ty německé kolegy, kteří by měli nějaký extrémní zájem jezdit pracovat za naše platy do České republiky. Zatím není ani jeden takový a až pan ředitel Gajdáček nějakého takového mi ukáže, tak budu strašně rád a velice rád si s tím kolegou popovídám.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, dejme ...
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Já vás pozvu na jedná..., na to zahájení provozu potom, pane prezidente.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ve spojení, doufám tedy, je s námi stále ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Primula. Pane profesore, tak co vy říkáte tady na tu rozvíjející se diskusi? Co soudíte o jednání o smluvních cenách a případně, pokud nechcete přímo doplňovat něco k tomu, co zde zaznělo, tak mě by zajímalo konkrétně, o jaké operace se jedná, o které by teoreticky mohl být zájem ze strany cizinců, aby si tyto výkony nechali provést u nás?
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Tak, já bych se možná vyjádřil skutečně k těm smluvním cenám. Já si osobně nemyslím, že to je řešením celého problému. Protože podíváme-li se na situaci, jak přízemními podmínkami, které existují, tak samozřejmě je rozdíl mezi ekonomickou situací mezi jednotlivými zeměmi a země, která má vyšší ekonomickou úroveň, tak samozřejmě má samozřejmě větší možnosti. A pokud bychom zavedli nějaké smluvní ceny v tomto vztahu, tak je logické pro ty ekonomicky silnější země by to byl vítaný aspekt, jakým způsobem získat ceny výhodnější. A v tomto případě by samozřejmě jejich pojišťovny z toho mohly profitovat. Úplně si to nedovedu představit obráceně. Protože podíváme-li se na náš systém tak, jak je nastaven, tak v tuto chvíli horko těžko se udržujeme v nějakém vyrovnaném stavu. A pokud bychom měli hradit za péči v zahraničí v podstatě vyšší ceny než jsou ceny u nás a je jedno, na jakém smluvním vztahu by to bylo nastaveno, tak je jasné, že by se ten pojišťovenský systém dostal do nerovnováhy a v podstatě bychom byli v mnohem větších dluzích. A je zcela zřejmé, že autorům té směrnice šlo o to, aby k tomuto nedocházelo. Protože to, co by bylo nejhorší, by bylo nastavení systému, který by vedl k tomu, že pacienti z ekonomicky chudších zemí by v podstatě migrovali do ekonomicky movitějších zemí a jejich pojišťovny mateřské by to musely v plné výši hradit. To by byl systém, který by se v podstatě okamžitě zhroutil. Takže tady já nevidím skutečně cestu, jakým způsobem to nějakým optimálním řešením vyřešit. Co se týká toho, o které zákroky u nás pacienti mají zájem, tak já si myslím, že nemusíme chodit daleko. Pokud se podíváte na příhraniční turistiku, tak třeba ve stomatologické péči je nepochybné, že tady je velký zájem ze zahraničí, protože ty ceny u samoplátců jsou diametrálně odlišné a toto v podstatě existuje v řadě měst, zejména v tom pohraničí. Je tady otázka řady různých zákroků, v kterých jsme na špičce evropské a myslím si, že jsme schopni se skutečně porovnávat a je jich celá řada. Jedná se skutečně o to, jestli do tohoto modelu půjdeme nebo nepůjdeme, zatím to jsou víceméně země třetího světa mimo Evropskou unii tak, jak jsme jednali my. Nicméně ty možnosti jsou a je otázkou, jestli bychom tady měli dělat nějaké specializované kliniky a importovat sem pacienty z těchto zemí. Ale je to jedna z možností.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, já jenom doplním tedy, když jste neřekl více příkladů, jedná se o kloubní operace, o kosmetické operace. Jistě o další výkony. Ještě by mě, pánové, zajímalo také, jak vy vnímáte, co se stane s tím českým zdravotnictvím? Samozřejmě v pozadí mějme na mysli tuto směrnici. V tom roce 2011 až jaksi dojde ten přebytek finanční zdravotním pojišťovnám, tak vidíte, že se stane něco zásadního? Pavel Vepřek.
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, já si nemyslím, že by se něco stalo zásadního, protože ten systém prostě už jednou v nějaký takový šlamastice byl. Vždycky se o tom chvíli mluví, pak se to nějak, nějakým způsobem se do toho nějaký peníze přidají, lidé začnou třeba u těch doktorů víc platit a nějak se to vyřeší. Ale samozřejmě ...
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Neprodlouží se čekací lhůty na operace, dostupnost péče?
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, ono to, ono to vždycky na, jako sekvenčně. Že prodlouží se čekací doby, vzroste nespokojenost a vznikne poptávka po nějakém řešení, který přijde. Já jako ten příští rok vidím jako příležitost k tomu, abychom udělali v tom zdravotnictví ty zásadní kroky, které odkládáme už léta. A abychom udělali pár těch změn, který by nás posunuli směrem k nějakému modernímu systému. A v to věřím. To si myslím, že bude mít konečně teďka důvod něco dělat, protože dokud ty účty byly plné, tak se vlastně jenom přemýšlelo o tom, jak ty peníze nějakým zajímavým způsobem utratit. Ale když ty peníze nebudou, tak skutečně budeme nuceni přemýšlet o tom, jak lépe s nimi hospodařit a udělat to, po čem jako část lidí hodně dlouho volá a co je prostě připraveno v šuplíkách.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, vy jste také zároveň předsedou občanského sdružení Občan. Tak, co občané chtějí od českého zdravotnictví? Aby se právě změnilo, aby bylo to zdravotnictví tedy toho modernějšího střihu?
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, občané chtějí, aby to zdravotnictví bylo předvídatelné. A aby do něj, aby mu věřili, to je vlastně jediná věc, kterou od něj očekávají. A oni moc netouží po tom, mít možnost se rozhodovat a vybírat si, ale chtějí, aby tomu důvěřovali. A aby ten systém byl důvěryhodný, to je zase starosta nás, pojišťoven, a starost zdravotníků, kteří tu péči poskytují. My bychom potřebovali trochu posílit roli pojišťoven. Potřebujeme, aby pojišťovny získaly větší odpovědnost za svou vlastní bilanci, a to je to dvousložkové pojistné, které by umožňovalo přizpůsobit peníze, které jsou v tom pojišťovenském systému potřebám zdravotnictví. Protože v současné době my nejsme navázáni na to, co zdravotnictví potřebuje, ale jsem navázáni na to, jak je velká zaměstnanost a jak rostou nebo nerostou mzdy. A když je, když je hodně lidí zaměstnaných a mají vysoké mzdy, tak ve zdravotnictví je těch peněz až příliš, takže se přemýšlí o tom, jak se mají utratit a kupují se různý zbytečné mašinky, které nakonec pro ně nikdo nemá využití. A ve chvíli, kdy najednou zaměstnanost klesá a mzdy klesají, tak je hluboko do kapsy a najednou je nedostatek a voláme, pomoc, pomoc.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Které takové přístroje leží ladem?
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
Jejej, to bysme teda, kdybysme prošli nemocnice, tak jich najdeme hromadu. Já můžu říct, že třeba ...
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Jmenujte některé.
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
... třeba mě trápí otázka robotické chirurgie, kde si myslím, že by nám stačil podstatně menší počet přístrojů, než které máme a že bych daleko radši viděl, kdyby se na těch přístrojích pracovaly týmy lékařů v podstatě trvale, aby byly velmi erudovaný, než aby na každém z těch 9, nebo kolik jich je, si to zkoušeli jednou za 14 dní.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, tak to je tedy váš návrh, kde je možné ušetřit. Pane řediteli Primulo, jak vy to vnímáte z pozice nemocnice? Je ten rok 2011 nějakým mezníkem ve vašem výhledu fungování vaší nemocnice? A co soudíte o návrzích tady pana doktora Vepřeka na to, jak zlepšit české zdravotnictví?
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Tak, já si osobně nemyslím, že to je pravdou, protože my jsme vstupovali už do roku 2010 s jistými obavami, jak se bude vyvíjet hospodaření a byli jsme nuceni sáhnout vlastně v historii možná poprvé po dlouhé době k nepopulárním krokům, jako že jsme zafixovali mzdy na úrovni roku 2009, což samozřejmě vedlo v tom meziročním srovnání k určitému poklesu mezi prosincem a lednem a určitě to nebylo vnímáno zaměstnanci dobře. Nicméně vzhledem k tomu, že se nedalo očekávat nárůst financování stran pojišťoven, tak to bylo nutné opatření. A ukazuje se, že to bylo správné a že v podstatě jsme schopni se udržet někde kolem vyrovnaného financování. Na druhou stranu ten rok 2011 my vnímáme, že by mohl být teoreticky ještě horší, protože to zdravotnictví má určitý doběh a projev té ekonomické krize, která nastala samozřejmě se může projevit zejména v tomto roce a my očekáváme, že tady k nějakým otřesům může dojít. Může se zpozdit v podstatě financování stran pojišťoven a ta kaskáda v podstatě bude pokračovat tak, jak pan doktor Vepřek říkal, já s tím naprosto souhlasím, to znamená v prvé etapě v podstatě bude docházet k tomu, že některé výkony se budou odkládat, budou narůstat čekací doby. Adekvátně potom na bázi narůstající nespokojenosti se něco bude muset provést. Může se zvýšit financování ve smyslu státních pojištěnců, může se ten systém jinak přenastavit. Nicméně ty změny nebudou asi nějakým způsobem zcela zásadní, ale v podstatě to budou změny, které by to měly dofinancovat na nějakou vyrovnanou bilanci a po tom roce 2011 já osobně očekávám, že dojde zase k zlepšení, z nárůstu a ten systém se bude dále rozvíjet.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
A jak konkrétně ve vaší nemocnici můžete ušetřit? Co můžete postrádat? Pokud se připravujete na tento zlom, konkrétně, prosím.
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Co se týká toho největšího šetření, tak já už jsem tady říkal v podstatě, a to samozřejmě není vůbec populární, to jsou mzdové prostředky, tam se dá šetřit rychle, ale není to cesta, kterou bychom chtěli jít a plně si uvědomujeme, že česká zdravotní síla je skutečně podceněna v tomto slova smyslu. Takže to není cesta, kterou chceme jít. A na druhou stranu, ono politicky není úplně průchozí, abychom řekli, že chceme prostě omezit zdravotní péči. To udělat rovněž nemůžeme, takže se snažíme zejména jít cestou, že v různých výběrových řízeních se snažíme snižovat ceny léčiv na nějakou minimální úroveň, což samozřejmě také nejde do nekonečna, ale zatím se daří ještě se dohodnout na cenách nižších než byly ceny v minulosti třeba. A naprosto souhlasím s těmi otázkami přístrojovými. My bohužel v tuzemských podmínkách nakupujeme přístroje neuvěřitelně draze. Když se podíváme do zahraničí, třeba do Spojených států, tak stejné zařízení můžeme koupit za cenu poloviční nebo třetinovou vůči cenám, které se objevují občas v České republice. A to je věc, která mě také trápí.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
A proč podle vašeho názoru nekupujeme levněji přístroje, které potřebujeme?
Host (Roman PRIMULA; profesor; ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové):
Protože tady nemáme servis. To je hlavní asi důvod. Protože pokud my jako nemocnice bychom koupili přístroj v zahraničí, tak tady nebudeme mít servis a ten systém je nastaven tak, že v podstatě ty firmy, které tady svým způsobem opanovaly tuzemský trh, tak na to mají monopol a my se k tomu servisu jiným způsobem nedostaneme. Takže tady já vidím skutečně velké rezervy.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Ano, Jaromír Gajdáček. Jakým mezníkem z vašeho pohledu, tedy z pohledu generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a také viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven vnímáte? Co ten rok 2011 přinese?
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Na začátek je třeba říct, že už v letošním roce všechny zdravotní pojišťovny mají deficitní zdravotní pojistný plán, to znamená, že už dopředu se počítalo s tím krytím toho výpadku. Dále je třeba říct, že vývoj výběru pojistného za ty první měsíce v letošním roce je prakticky, dá se říct, těsně pod úrovní roku 2009. To znamená, že jsme na tom hůř než jsme byli loni. A ten vývoj do druhého pololetí není nikterak příznivý. A nedá se očekávat, že by to dopadlo nějak významně lépe. To znamená je třeba počítat s tím, že ty peníze nebudou. A co bude v roce 2011 z hlediska tohoto pohledu je otázkou spíše ještě seznámení se s definitivním rozhodnutím, jak bude vypadat státní rozpočet na příští rok a jak dopadnou všechna opatření, která, o kterých se teď hovoří. Je předpoklad, že ta nová vláda, pokud takto vznikne, jak zatím se zdá, že ta vyjednávání pokračují, tak bude důležitý jaké úsporné záležitosti schválí. Jestli bude třeba konkrétně u naší pojišťovny nebudou státní zaměstnanci o 10 procent například mít nižší platy, tak pro nás to znamená téměř 10, nebo asi ne o 10 procent, ale významnější zase výběr pojistného. A zrovna pojišťovna ministerstva vnitra je na těch státních zaměstnancích docela závislá. A u jiné pojišťovny se to projeví samozřejmě jiným způsobem. Ale ještě se vrátím k té restrukturalizaci zdravotní péče v České republice. Taky očekáváme, kdo bude novým ministrem a na čem se ta eventuální budoucí koalice dohodne, protože to můžou být úplně zásadní věci. A když si vezmete, že v letošním roce, nebo že nevíme, kdy přesně ta vláda bude, kdy bude programové prohlášení, a co se z toho všechno prosadí, tak v tuhletu chvíli si skoro připadám jak věštec, který z křišťálové koule bude muset na rok 2011 připravit zdravotně pojistný plán. A budeme muset prostě na něco vsadit. Ale obecně se určitě dá říci, že budeme muset počítat plus minus s těmi penězi, které jsou letos. Uvedu ještě jeden příklad, který určitě je taky nešvarem a který bude třeba řešit. Řeknu modelový příklad, který jsem nedávno řešil. Zdravotnické zařízení, laboratoř, komplement, který založili dva podnikatelé. Rozjeli podnik, začali si vybírat to, co je nejlukrativnější a když začali vydělávat, tak se pohádali a rozešli se. Čili ten, co zůstal, tak ten pokračoval v těch výkonech a v tom objemu dál, tak jak ho pojišťovny platily. No, ale ten druhý si založil jinou laboratoř a samozřejmě chce vydělávat stejné peníze jak předtím. Pro tu pojišťovnu to znamená objem těch peněz krát 2. A to si myslím, že už asi nebude v příštím roce možné. A těch případů je docela dost. Já jsem vzal právě takový modelový příklad, protože v komplementu se v minulém roce docela dařilo, a letos už je to zase trošku jinak a odráží se ten terén, se chová prostě tak, jak mu ten systém dovolí a tam si myslím, že v zlepšení efektivity určitě. Když si nepomůžeme nějak výrazně, že se to zdravotnictví rázem změní, což asi nikdo nepředpokládá, tak určitě je prostor na vychytání právě tady těchhle těch neduhů a těch dublovaných výkonů a všeho toho, co prostě děláme zbytečně. A pak si myslím, že nedojde k žádnému ohrožení na dostupnosti zdravotní péče a že občané můžou být v této věci určitě klidní.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Čekací lhůty nebudou prodlouženy, podle vašeho názoru?
Host (Jaromír GAJDÁČEK; generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra):
Čekací doby se můžou prodloužit v té dané třeba nemocnici nebo v dané lokalitě, a naším úkolem samozřejmě bude to řešit, to v každým případě.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Prezident České lékařské komory Milan Kubek, tak, prosím, reakce, do jaké míry bude rok 2011 mezníkem a připojte své názory na to, co říkali vaši předřečníci, prosím.
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Tak, české zdravotnictví je na první pohled zázrak efektivity. Protože za 7 procent českého hrubého domácího produktu mají naši pacienti dostupnou široce dobře dostupnou péči v evropské kvalitě. Bohužel se tak děje na úkor zdravotníků, lékařů a ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví, kteří jsou takovými nedobrovolnými sponzory tohoto systému. Takže zatímco v českých nemocnicích v průměru osobní náklady tvoří 44 procent nákladů nemocnic, v Německu 61. Proto mě vždycky poměrně iritují představy některých manažerů, že právě ty osobní náklady jsou tím, kde se dá nějak zásadně ušetřit. Ano, je to významná položka, ale tam už se šetří příliš. Protože my trošku děláme účet bez hostinského. Je zde poměrně vážně míněná výzva nemocničních lékařů podávat hromadné výpovědi ke konci letošního roku. Protože ti kolegové zjistili, že 20 let čekání je dost a dost dlouhá doba a že to nikam nevede. V podstatě a nabízí pro tentokrát obrácený model, to znamená nejdřív zaplaťte lékaře a potom můžeme diskutovat o nějakých reformách. Protože obrácený postup, tam bysme se nikdy nedočkali a těch pohádek jsme slyšeli již hodně. A v těch vystoupeních kolegů, co říkali, jim padla pravda o tom, že léky nakupujeme za světové ceny, přístroje za světové ceny, stavíme za světové ceny, ale velice nesvětovou je cena lidské práce. Pokud se ptáte na ten nedostatek finančních prostředků, který je, tak v první řadě je třeba zvýšit platby za státní pojištěnce, o to se teďko snažíme, a i zdravotní pojišťovny se konečně jaksi probraly a daly najevo, že je potřeba zvýšit platbu za státní pojištěnce. Já jsem tomu rád. Na druhou stranu je zcela nepřijatelná představa pro zdravotnická zařízení, a teď mluvím spíš jaksi za soukromé lékaře než za zaměstnance, představa zdravotních pojišťoven, že by úhrady na rok 2011 chtěly fixovat na úrovni úhrad roku 2008. Stejně tak je nepřijatelná varianta, že by zdravotní pojišťovny prodlužovaly lhůty splatnosti, protože to potom vede k tomu, že zdravotnická zařízení vlastně celý ten systém úvěrují. Protože když zdravotní pojišťovny prodlouží lhůty splatnosti, tak místo 12 plateb za rok jich zaplatí pouze 11, účetně to všechno krásně vychází, ale zdravotnická zařízení jsou ten, kdo celý ten systém úvěruje. Takže skutečně zdravotnictví bude mít závažné ekonomické problémy a nemůžeme donekonečna občanům lhát, že se jich to netýká, že prostě mají nárok na špičkovou zdravotní péči. Ostatně řada českých nemocnic je bohužel již dnes tak personálně zdevastovaných, že nikdo jaksi informovaný by si do nich dobrovolně, do některých, lehnout nešel. A ...
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Je zřejmé z toho, o čem jsme hovořili, v těch dnešních vymezených 50 minutách, že té evropské směrnice o možnosti plánovaně se léčit v zemích Evropské unie se obává především pan prezident České lékařské komory Milan Kubek. Další pánové ...
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Ne, já se jí neobávám, pardon, já se jí neobávám ...
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Promiňte, tak upřesněte.
Host (Milan KUBEK; prezident České lékařské komory):
Já ji vnímám jako promarněná šance našich zdravotnických zařízení získat nějaké peníze na zlepšení odměňování svých zaměstnanců, a tím pádem i na zlepšení komfortu pro své pacienty.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, já myslím, že to je zřejmé. Dovolte mi úplně závěrečnou otázku. Jsme v době dovolených a o té plánované péči jsme již pohovořili, myslím, dostatečně. Otázka pro Pavla Vepřeka, experta Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na jakou akutní péči mají čeští občané v zemích Evropské unie právo?
Host (Pavel VEPŘEK; expert Všeobecné zdravotní pojišťovny):
No, občané České republiky mají v Evropské unii a ve státech přifařených, to znamená Švýcarsko, Norsko a další státy, nárok na veškerou akutní péči. A jako dobrá zpráva v rámci té Evropské unie je, že pokud si vezmou svoji kartičku pojišťovny, která má na druhé straně evropskou, evropský průkaz zdravotního pojištění. Tak pokud se s tím prokáží, tak jim ta péče bude poskytnuta za podmínek, jaká je poskytovaná lidem v té konkrétní zemi. To znamená, budou platit takovou spoluúčast, jakou platí Francouzi, jakou platí Němci, jakou platí Švýcaři a nic víc. Druhá věc je, že pokud potřebují běžnou péči u lékařů, je ambulantní, tak tam je to trošku složitější, protože ne všichni lékaři ještě v celé evropské unii v tomto systému jsou zapojení. Tam je asi daleko praktičtější si na tu dovolenou pořídit cestovní zdravotní pojištění, které hradí tu zdravotní péči jako v celém rozsahu do nějakého limitu, který se pohybuje asi 1,5 milionu korun. To znamená občan, který má evropský průkaz pojištěnce plus v kapse cestovní zdravotní pojištění, tak může být stoprocentně jistý, že bude kryt ve všech situacích, do kterých se může dostat.
Moderátor (Terezie JIRÁSKOVÁ):
Dobře, tolik tedy aktuální slova k dovoleným a ke zdravotním, k případným zdravotním problémům v zahraničí. Hosty dnešního vydání STOP byli generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Pavel Vepřek, expert Všeobecné zdravotní pojišťovny. Prezident České lékařské komory Milan Kubek a v neposlední řadě ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Primula. Pánové, děkuji vám za to, že jste si našli čas pro Český rozhlas 6. A těším se na slyšenou.
Český rozhlas 6,Terezie JIRÁSKOVÁ
Zdroj: Český rozhlas 6