Je jen otázkou času, kdy pojišťovny budou muset s pravdou ven
V červenci se dostaly na veřejnost neoficiální dokumenty, ze kterých vyplývá, že VZP zřejmě zvýhodňuje některé nemocnice na úkor ostatních. Z dokumentů je patrné, jak proměnlivé platby pojišťoven jsou podle toho, o jakou nemocnici jde. Kdyby se skutečně potvrdilo, že pojišťovna zvýhodňuje vyššími platbami jen "zpřátelené" nemocnice, vznikl by veliký politický problém, soudí právník Platformy pojištěnců JUDr. Ondřej Dostál v rozhovoru pro Medical Tribune. "Rozsahem škod by se totiž jednalo o „průšvih“ řádově větší, než zmanipulované středočeské zakázky spojované s bývalým hejtmanem Rathem."
V jaké fázi je soudní řízení proti VZP, ve kterém Platforma pojitěnců žádá informace o úhradách jednotlivým zdravotnickým zařízením?
Platforma zdravotních pojištěnců ČR podala žalobu na VZP ČR již v první polovině roku 2011, domáhali jsme se znění smluv a dodatků mezi VZP a nemocnicemi, informací o úhradách a dalších platbách, které v letech 2010 a 2011 pojišťovna smluvním poskytovatelům poskytla. Žaloba již více než rok a půl leží na Městském soudu v Praze, aniž by padlo rozhodnutí, a to i přes naše urgence. Podobně dlouhé lhůty čekání na rozsudek jsou v české justici bohužel běžné. VZP počátkem léta 2012 zaslala své vyjádření k žalobě, poskytnout informace odmítá, argumentuje mlčenlivostí a obchodním tajemstvím. Pokud to shrnu, VZP vnímá situaci tak, že občané musí odvést povinné pojistné, ale do toho, jak se s vybranými miliardami nakládá a jaká zdravotní péče se za tyto veřejné prostředky nakoupí, už jim nic není, to je čistě věc obchodu mezi VZP a nemocnicemi. K argumentům VZP jsme se soudu obratem vyjádřili, uvedli právní argumenty pro zveřejňování včetně citace rozsudků nejvyšších soudů v právně podobných případech. Rozhodnutí soudu očekáváme s důvěrou v úspěch, obáváme se pouze toho, že průtahy v řízení znemožní získat potřebné informace dříve, než budou učiněny zásadní kroky typu rušení nemocnic.
Vyplývá z toho tedy, že VZP nemusí zveřejňovat tyto klíčové informace o tom, jak platí jednotlivým nemocnicím?
Rozhodně nikoliv. Dovolte mi trochu suché právní argumentace. Ústavní soud v nálezu III. ÚS 671/02 konstatoval, že VZP je veřejná instituce hospodařící s veřejnými fondy, tedy podléhající zákonu o přístupu k informacím. Nejvyšší správní soud v roce 2007 (3 Ads 33/2006-57 ze dne 16.5.2007) rozhodl v takřka stejné věci, jako je ta naše, že prostředky zdravotního pojištění jsou veřejnými prostředky a každý pojištěnec by měl, cituji „mít možnost zjistit a kontrolovat, jakým způsobem je nakládáno s finančními prostředky, které se v systému nacházejí“. K zákonným omezením se soud vyjádřil tak, že „případný odkaz na ochranu majetkových poměrů podle § 10 zákona o informacích je v tomto smyslu nepřípadný“. Tentýž soud dále konstatoval, že se v tomto případě „nejedná o poskytnutí informací o majetkových poměrech, ani o obchodní tajemství, poskytnuté informace nemohou ohrozit nebo poškodit zájmy jednotlivých zdravotnických zařízení“ (podotýkám, oprávněné zájmy zdravotnických zařízení; neoprávněné zájmy sice zveřejnění ohrozit může, ty však zákon nechrání). VZP tak se stejnými argumenty, kterými se brání dnes, již jednou u soudu na celé čáře prohrála. Povinnost zdravotních pojišťoven zveřejňovat informace není již dnes „pouhým názorem některých právníků“, jak bylo našim argumentům obvykle oponováno, ale soudně potvrzeným výkladem práva. Citované rozsudky jsou veřejně dostupné na internetu a každý gramotný občan si díky nim může sám učinit názor, nakolik je právní argumentace VZP v aktuálním sporu korektní.
Když se redakce Medical Tribune snažila zjistit konkrétní informace o úhradách pojišťoven zhruba před dvěma lety, odmítly údaje poskytnout i další zdravotní pojišťovny s odkazem na "obchodní tajemství"...
Ano. I ostatní zdravotní pojišťovny byly zažalovány a u soudů prohrály. Konkrétně ve sporu proti ZPMV Městský soud v Praze rozhodl, že povaha tzv. zaměstnaneckých pojišťoven není odlišná a že stejně jako VZP musejí žádostem o úhradové informace vyhovět (12 Cad 11/2007-84 ze dne 10.10.2008). Pro srovnání, zveřejňovat smlouvy s poskytovateli na internetu je zákonnou povinností pojišťoven na sousedním Slovensku. U nás bylo její uzákonění doporučeno Národní ekonomickou radou vlády a v neposlední řadě je součástí věcného záměru zákona o zdravotních pojišťovnách, předloženého Ministerstvem zdravotnictví. Na potřebnosti zprůhlednit hospodaření pojišťoven tak není pouze právní, ale i politická shoda - tedy alespoň v té nekorupční části politického spektra.
Jak dlouho tedy budou pojišťovny podle vás odpovídat na konkrétní dotazy novinářů tím, že tyto informace poskytovat nemusejí?
Za těchto okolností vnímám negativní postoj VZP k zveřejňování informací jako neudržitelný. VZP může „uspět“ pouze v tom smyslu, že získá díky soudním průtahům čas a že se podrobné informace o jejím hospodaření s veřejnými prostředky nedostanou pod drobnohled veřejnosti letos, ale v lepším případě až napřesrok.
Server Aktuálně.cz se letos v červenci dostal neoficiální cestou k některým dokumentům o tom, jak VZP zvýhodňuje některé nemocnice na úkor ostatních. Autor článku vysledoval, jak proměnlivé platby pojišťoven jsou podle toho, o jakou nemocnici jde. Rozděluje je na základě těchto informací dokonce na „oblíbené“ a „neoblíbené“ Co na tyto údaje říkáte vy? Přijdou tato čísla podezřelá i vám? Jak lze případně s těmito informacemi dále pracovat?
Investigativní práci reportérů Aktuálně.cz se zájmem sleduji a oceňuji jejich úsilí, neboť po právní linii se snažíme dosáhnout stejný cíl - zjistit a popsat, co se děje s penězi pro zdravotnictví, kterých bez ohledu na krizi povinně odvádíme stále více, v řádu stamiliard, a přesto stále slyšíme, že to nestačí. Bohužel, ačkoliv se mi závěry článku pana redaktora Holuba zdají být až nepříjemně věrohodné, pro vyřešení problému nestačí. Pokud by se prokázaly, šlo by o hrubé porušení pravidel pro hospodaření s prostředky veřejného pojištění, s pravděpodobnými trestněprávními důsledky pro osoby odpovědné za rozdělování financí. Patrně by též následovala vlna nekalosoutěžních žalob ze strany znevýhodněných nemocnic, podobně jako když Kraje selektivním způsobem „dotovaly“ některé lékárny vracením regulačních poplatků. Patrně by došlo též k politické krizi, neboť za chod VZP odpovídá správní rada nominovaná většinově vládou a vládními stranami; rozsahem škod by se totiž jednalo o „průšvih“ řádově větší, než zmanipulované středočeské zakázky spojované s bývalým hejtmanem Rathem. Avšak pokud by se závěry článku neprokázaly, šlo by naopak o zásah do dobré pověsti zmíněných nemocnic. V takto závažné věci nelze proto pracovat s dokumenty získanými neoficiální cestou, naopak je zapotřebí trvat na zveřejnění dat VZP tak jak jsou, bez úprav či zkreslení, aby mohly být podrobeny jakékoliv nezávislé analýze a aby mohly sloužit jako důkazní materiál v případném právním přezkumu.
Měl jste i vy tu příležitost nahlédnout do některých podobných neoficiálních dokumentů, které dokazují nerovnost mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními?
Neměl. Nicméně počátkem roku 2011 VZP částečně vyhověla žádosti naší Platformy o informace a poskytla oficiálně některá úhradová data za rok 2009. Ačkoliv šlo o data kusá a znemožňující zpracování, lze na jejich základě vytvořit pracovní hypotézy o výrazně rozdílných úhradách jednotlivým nemocnicím a o regionálních nerovnostech v přístupu k „centrové“ péči. O poskytnutí úplnějšího souboru dat včetně úhradových smluv a dodatků, umožňujících tyto hypotézy vědecky ověřit, se s VZP dodnes soudíme. Tato kusá data jsme nicméně v rámci transparence poskytli médiím, včetně varování, že mohou indikovat značné plýtvání a neefektivity v systému zdravotnictví.
VZP si to vzala poměrně osobně, v jejím Infoservisu 5/2011 na titulní stránce čteme, že naše Platforma došla k „naprosto scestnému výkladu, který vede k poškozování dobrého jména VZP“ a že „pojišťovna proto zváží i případné právní kroky“. Hrozí se nám tedy žalobou - ve které by ovšem VZP musela přesvědčivě a na základě nezávislé znalecké analýzy u soudu prokázat, že ve financování nemocnic nedochází k neefektivitám ani k regionálním nerovnostem, ani o ničem takovém nemůže z dostupných dat vzniknout důvodná pochybnost; jen tehdy by VZP mohla jako žalobce uspět. Pak bychom se museli omluvit a možná i zaplatit finanční satisfakci, což by patrně naše občanské sdružení zruinovalo - ale jako občan bych při existenci takových důkazů platil své daně a odvody o něco radostněji. VZP bohužel žádnou takovou žalobu dosud nepodala...
Opět pro férovost je nutno říci, že z případných neefektivit a nerovností není možno vinit výhradně VZP či obecně zdravotní pojišťovny. Financování nemocnic vychází z právních pravidel, která jsou pro pojišťovny do velké míry závazná, zejména z tzv. úhradové vyhlášky. Roli však hraje též stanovování úhrad léčiv, rozhodování o rozmístění nákladných přístrojů a výpočty související s úhradou mechanismem případového paušálu. Mnohá tato pravidla jsou velmi nepřehledná a nad jejich tvorbou chybí veřejný dohled. Jsem toho názoru, že v posledních letech tato pravidla zohledňují zejména aktuální vyjednávací sílu jednotlivých zájmových skupin ve zdravotnictví, přičemž zájem pojištěnce na efektivním zajištění hrazené péče je spíše sekundární. Bohužel ověřit tuto tezi a přinést případnou nápravu může pouze „inventura úhrad“, tedy zveřejnění informací o tom, kolik komu za jaké protiplnění pojišťovny v současnosti hradí.
Zjistila jsem, že VZP se nechce vyjadřovat ani k tomu, jak probíhá jednání o restrukturalizaci péče. Dá se v tuto chvíli dělat něco pro to, aby VZP sdělila, na základě jakého klíče chystá s některými zdravotnickými zařízeními smlouvu neuzavřít?
O tak závažné veřejné otázce jako je restrukturalizace nemocnic nelze jednat tajně, to by bylo porušení základních demokratických principů a tedy i práva. Občané mají ústavní právo na informace a právo podílet se na správě věcí veřejných (čl. 17 a čl. 21 Listiny). Pokud pojišťovny jako veřejné instituce tato ústavní práva maří tím, že občanům informace tají a tím jim znemožňuje jakoukoliv smysluplnou debatu či participaci na rozhodování, mají dle mého názoru závažné nedostatky ve své činnosti - a to bez ohledu na případnou věcnou správnost řešení, dosažených nedemokratickou cestou. Podle zákona 551/1991 Sb. provádí kontrolu činnosti VZP Ministerstvo zdravotnictví, které je oprávněno vyžadovat nápravu či dokonce zavést nucenou správu, zjistí-li závažné nedostatky v činnosti pojišťovny. Zákon sice uvádí výčet nedostatků (nedodržování zákona 551/1991 Sb., předpisů o veřejném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu), tento výčet je však pouze příkladmý. MZ tak může nucenou správou postihnout i jiné, výslovně neuvedené závažné nedostatky. Tuto pravomoc musí MZ vykonávat velmi restriktivně, nikdo jistě nestojí o uvalování nucené správy z politických důvodů pro okrajové záminky. Jsem však přesvědčen, že neplnění informační povinnosti veřejnou pojišťovnou, přes opakované žádosti občanů, přes jednoznačná rozhodnutí soudů, nadto v čase naprosto zásadního rozhodování o síti nemocnic, je natolik závažným porušením práva, že výkon důsledné kontrolní pravomoci MZ nejen opravňuje, ale přímo vyžaduje.
Iva Bezděková, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz