Jaký osud čeká Hegerovy zákony?

Medical Tribune přináší přehled legislativy, kterou zamýšlel prosadit někdejší ministr Leoš Heger, ale která zůstala uprostřed různých fází schvalovacího procesu. Některé zákony čekaly na schválení v parlamentu, u jiných teprve probíhalo připomínkové řízení. Současný ministr zdravotnictví Martin Holcát na začátku svého působení pro MT uvedl: „Nevím, jestli tyto zákony mají šanci projít v parlamentu, ale rozhodně by se na nich mělo pracovat dál. U řady z nich existuje kontinuita z předešlých let. Například zákon o zdravotnických prostředcích se vytvářel, když jsem byl na ministerstvu v roce 2000.“

Zákon o zdravotnických prostředcích

Jedním z klíčových zákonů, které ministr Heger nestačil prosadit, je regulace zdravotnických prostředků. Ministerstvo chtělo zajistit pro zdravotnické prostředky podobně přísná pravidla, jako dnes platí například pro léčiva, počínaje posuzováním bezpečnosti a účinnosti, přes výrobu, prodej a používání až po jejich likvidaci. Zákon měl definovat všechny pojmy v oblasti zdravotnických prostředků a sjednocovat jejich význam. Za účelem efektivního využívání informací měl zákon také zavést Registr zdravotnických prostředků. „Zavedením tohoto zákona se dostáváme do podobné situace, jaká nastala po zrušení kategorizační komise v lékové oblasti a jejím nahrazení systémem správních řízení Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Zákon by tím měl zabránit chaotickému a neprůhlednému stanovování cen zdravotnických prostředků, jakého jsme byli před časem svědky například v případě stomických pomůcek nebo očních čoček,“ uvedl Leoš Heger pro Medical Tribune krátce předtím, než ve své funkci skončil.

Novela zákona o zdravotních pojišťovnách

Ministerstvo zdravotnictví tuto novelu obhajovalo s tím, že dojde k přísnějšímu dohledu nad zdravotními pojišťovnami. „Budou povinny zveřejňovat všechny smlouvy a hlídat si hospodaření a platební schopnost. Dojde k odstranění možných střetů zájmů členů správních rad a zlepšení kvality řízení zdravotních pojišťoven,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví na adresu této legislativy. Podle novely tohoto zákona by se ze základního fondu zdravotní péče vyčlenil objemově limitovaný speciální fond určený pro motivaci pacientů, který by pojišťovny využívaly pro bonifikaci pacientů. Pojišťovny by měly možnost vytvářet doporučené postupy nebo diagnosticko‑léčebné plány zejména pro chronicky nemocné, které by stanovovaly, v jaké frekvenci a které lékaře a zařízení by měl pacient pravidelně navštěvovat. Pokud pacient na taková pravidla dobrovolně přistoupí a dodržuje je, pojišťovny ho mohou bonifikovat. Nová pravidla motivace pacienta by mohla podle MZ vést k větší konkurenci jednotlivých pojišťoven. K ní mělo přispět i zavedení nominálního pojištění, pro které ale ministerstvo nezískalo podporu ve vládní koalici.

Záměr zákona také předpokládal teoretickou možnost „krachu“ jakékoliv zdravotní pojišťovny, včetně VZP, pokud by pojišťovna skončila v červených číslech. Jak redakce MT informovala již v předchozích měsících, tohoto nového ustanovení se obávali opoziční politici i odborná zdravotnická veřejnost. Na konci svého působení ministr Heger přiznal, že tento zákon nemá nyní velkou šanci na schválení. „Nutno přiznat, že v současné politické situaci není moc pravděpodobné, že tato novela projde přes vládu do parlamentu. Bude tedy alespoň připravena pro dalšího ministra.“

Odkup pohledávek pojišťoven

V souvislosti se zdravotními pojišťovnami připravilo ministerstvo zdravotnictví ještě v době působení Leoše Hegera zákon, který měl řešit akutní finanční problémy plátců zdravotní péče. Společně s ministerstvem financí počítal resort s návrhem na odkup starých pohledávek zdravotních pojišťoven za plátci zdravotního pojištění. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna musela loni odepsat zhruba tři miliardy Kč na nedobytných pohledávkách. Pokud by opatření ministerstva financí vešlo v platnost, do systému veřejného zdravotního pojištění by přibyly prostředky, které mu nyní velmi chybějí. Vzhledem k současné provizorní politické situaci je ale schválení této finanční injekce pojišťovnám velmi nejisté. „Navýšení peněz pojišťovnám a odkup pohledávek zdravotních pojišťoven je prioritou současného ministra. Vzhledem k politické situaci však není možné říci, zda k této nutné změně dojde. Není zřejmé, zda se stihne projednat ve vládě,“ uvedlo minulý týden pro MT tiskové oddělení ministerstva.

Zákon o univerzitních nemocnicích

Univerzitní nemocnice namísto fakultních nemocnic – legislativní změna, o které začal mluvit už ministr Tomáš Julínek. Leoš Heger tuto myšlenku upravil (namísto zamýšlených akciových společností by mělo jít o transformaci na neziskové instituce) a snažil se koncept prosadit ve sněmovně. Změn se ale od počátku velmi obávali především zdravotníci z fakultních nemocnic, a to hlavně kvůli plánovanému zrušení platových tabulek. Ministerstvo nedokázalo odbornou veřejnost přesvědčit o tom, že by tato změna neznamenala pokles příjmů většiny z nich. Kritici dále poukazovali na to, že stát by ztratil svůj vliv na fungování této páteřní sítě vysoce specializovaných zdravotnických zařízení. Panovaly také obavy z toho, že samotní zaměstnanci by neměli na zásadní rozhodování o chodu nemocnic prakticky žádný vliv. Ministerstvo zdravotnictví jako navrhovatel zákona tvrdí pravý opak. „Nově vzniklé univerzitní nemocnice budou mít více hospodářských pravomocí a ponesou spolu s lékařskou fakultou větší odpovědnost samy za sebe a za rozvoj jak zdravotní péče, tak výzkumu a výuky v nemocnici i na fakultě. Zákon prošel vypořádáním meziresortních připomínek a je připraven jít do vlády. Podpořilo ho ministerstvo školství a univerzitní sféra, narazil ovšem ve zdravotní komisi ODS a u opozice, která má představu, že by stát měl mít nemocniční síť pod kontrolou,“ uvedl Leoš Heger.

Novela zákona o zdravotních službách

Ministerstvo připravovalo rozsáhlou legislativní změnu, která se měla týkat každodenního života zdravotníků i pacientů v různých oblastech. Redakce MT v této souvislosti psala především o dopadu zákona na zařízení pro nemocné seniory (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem apod.). Fakt, že schválení tohoto záměru se odkládá na neurčito, přijímají provozovatelé sociálních zařízení a gerontologové s mírným optimismem. Novela totiž předpokládala, že tato zařízení by směla napříště poskytovat zdravotní péči jen tehdy, pokud by se registrovala jako zdravotnická zařízení nebo pokud by zajistila zdravotní služby prostřednictvím agentur domácí péče. Registraci u pojišťovny by přitom získalo jen několik ze současných zařízení pro seniory. Gerontologové se obávali, že tato změna by zhoršila celkovou péči o nemocné seniory v zařízeních dlouhodobé péče. Zákon byl připravován teprve ve fázi připomínkového řízení, dle návrhů měl ale začít platit už od začátku příštího roku.

Tato novela zákona se měla týkat ještě řady dalších oblastí ve zdravotnictví, jejichž změny by pocítili zdravotníci v každodenní praxi. Lékařům by se například zvýšila administrativní agenda se zdravotnickou dokumentací, pacient by již nemusel být registrován u konkrétního lékaře, ale u poskytovatele, kde se mu bude věnovat ten lékař, který je právě k dispozici. Novela by tak ulehčila tzv. řetězcům poskytovatelů zdravotní péče. Zdravotníci také diskutovali nad novým ustanovením, které zavádělo do zdravotnictví termín „hospodářská soutěž“.

Další zamýšlená legislativa

Někdejší vedení ministerstva zdravotnictví připravilo ještě řadu dalších zákonů a vyhlášek. Jednou z nich měl být zákon o návykových látkách, který měl mimo jiné odstranit zdlouhavý proces zařazování nových omamných a psychotropních látek na seznam návykových látek. Oblast regulace návykových látek měl také upravovat nový zákon o prekurzorech drog, který měl zabránit zneužívání léků. Tento zákon měl oddělit látky, z nichž se vyrábějí drogy – takzvané prekurzory drog – od právní úpravy omamných a psychotropních látek. Zákon tak měl zabránit například možnosti zneužívání látek jako červený fosfor, ze kterého se vyrábí pervitin. Otevřenou otázkou také zůstává zrušení poplatků za pobyt dětí v nemocnici. Ministr Heger měl na programu prosadit zákaz kouření v restauracích, opatření podpořilo podle ministerstva zdravotnictví sedmnáct autorit z oblasti medicíny – profesorů a docentů z předních českých klinik.

Zdroj: Medical Tribune