Jaké sestry potřebuje české zdravotnictví?

V pondělí jsem se účastnila konference s panelovou diskusí na téma Jaké sestry potřebuje české zdravotnictví? Akce se konala na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tématem diskuse bylo současné vzdělávání všeobecných sester v České republice a s tím spojená role sestry.  O konferenci byl velký zájem, sál byl zcela zaplněný sestrami doslova z celé republiky. Úvodní krátký příspěvek přednesl MUDr. David Marx, který zdůraznil nezastupitelnou roli sestry u pacienta.

Další slovo patřilo Mgr. Aleně Šmídové, hlavní sestře MZČR. Stručně shrnula aspekty porevolučního vzdělávání sester v ČR a pozitiva i negativa stávajícího zákona o nelékařských zdravotnických povoláních 96/2004 Sb. Bohužel těch negativ bylo celkem dost a jako pozitivum bylo zmíněno, že registrace sester přinesla zvýšení kvality a bezpečí poskytované péče. Chtěla jsem se v závěrečné diskusi zeptat, jakým způsobem se to měřilo, bohužel už se na mě nedostalo.

Zajímavý byl graf klesajícího počtu absolventů -  sester a zdravotnických asistentů. Zájem o studium ošetřovatelství není tak velký jako kdysi a situaci komplikují početně slabší ročníky. Dvojkolejnost vzdělávání sester je momentálně neřešitelný problém, VŠ nejsou schopné pojmout vyšší počet studentů a zrušení VOŠ by tedy znamenalo velký výpadek absolventů. Příspěvek hlavní sestry končil tím, že je nutné zvýšit zájem o studium a přijímat více studentů (bude- li odkud).

Jako další doslova hřímal od mikrofonu General Secretary EFN Paul De Raeve. Hlučný Belgičan přítomné poučil, že sestry mají být jednotné a nenechat si nic diktovat, ovšem trochu v rozporu s tímto prohlášením (rozporu jsem si nevšimla jen já) zmínil direktivu Evropské unie, která nařizuje sestrám minimálně tříleté vzdělání a čítá nejméně 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy (čili praxe 2300 hodin) a nutnost kurikula založeného na kompetencích. Členské státy unie musí být v souladu s touto směrnicí do 18. ledna 2016.

Ošetřovatelství - hlavní úkol sestry

PhDr. Marie Zvoníčková z Ústavu ošetřovatelství 3. lékařské fakulty vyzdvihla klady vysokoškolského vzdělávání sester a zdůraznila, že i základní ošetřovatelská péče, ač je vnímána jako „méně odborná“, patří k základní činnosti sestry. O pacienta by se měl starat ošetřovatelský tým pod vedením sestry. Takový tým jsme viděli v jejím videu z praxe sester na interní klinice ÚVN. Video zřetelně zapůsobilo na některé přítomné jako nedostižný ideál, protože v řadě nemocnic je členem ošetřovatelského týmu jedna, max. dvě sestry, které nemají koho vést a na koho delegovat povinnosti. Zjednodušeně řečeno, kvalitní péče vyžaduje dostatek personálu. Za vhodnou bránu k terciálnímu vzdělání označila doktora Zvoníčková zdravotnické lyceum. Absolventky lycea jsou prý dobře připravené ke studiu na vysoké škole.

Původně avizovanou hlavní sestru MZ Polské republiky Dr. Cholewku zastoupila její kolegyně Arleta Zaremba, která pohovořila o zajímavém způsobu vzdělávání sester v Polsku. V Polsku se původně pokoušeli ponechat vzdělání sester na středních školách, ale tento systém se ukázal neefektivní. Proto mají nyní rovněž sestry vysokoškolsky vzdělané a pro sestry vzdělané podle starého systému vytvořili „přemosťovací kurzy“, ve kterých lze získat bakalářský stupeň vzdělání.  Kurzy jsou hrazené z fondů Evropské unie a je prý o ně velký zájem, protože vyšší vzdělání znamená pro sestru vyšší kompetence, vyšší plat a vyšší prestiž. Délka kurzu je odstupňovaná podle předchozího vzdělání sestry. Polské sestry předepisují léky – bakalářky léky předepsané už jednou lékařem, a magistry zcela samostatně, kromě návykových látek a opiátů. I to se má ovšem změnit, protože v paliativní péči, která může být velkou doménou sester, se opiáty hojně používají. Sestry mohou rovněž ordinovat některá vyšetření.

Jako poslední vystoupila Mgr. Veronika Di Cara a tlumočila stanovisko České asociace sester ke vzdělávání. ČAS jednoznačně deklaruje nutnost vysokoškolského vzdělání sester, případně vyšší odborné.  Stanovisko je k dispozici na webu ČAS. Jakékoli snahy o navrácení starého systému vzdělávání označila Di Cara jako krok zpět.

Panelová diskuse trvala přes hodinu a připojili se k ní zástupci Zdravotního výboru Poslanecké sněmovny MUDr. David Kasal a Mgr. Jana Pastuchová a za Českou lékařskou komoru MUDr. Miloš Voleman. Z diskuse vyplynulo, že sestry netrápí tolik systém vzdělávání jako spíše současné pracovní podmínky.

Ošetřovatelské multidisciplinární týmy jsou v mnoha zařízeních sci-fi, protože kromě sester nemají nemocnice jiný ošetřovatelský personál. Sestry jsou unavené, přetížené, zavalené administrativou a nekvalifikovanou prací a slovy jedné účastnice, cituji: „I kdybychom dali sestrám 10 000 navíc, stejně to nebudou chtít za současných podmínek dělat.“

Uplatnění zdravotnických asistentů (ZA) je stále problematické.  Jedna z přítomných vrchních sester se vyjádřila, že o ZA nemá zájem, protože jejich znalosti nejsou dostatečné. MUDr. David Kasal se vyjádřil z pozice primáře dětského oddělení nemocnice v Chrudimi, kde asistenty až na výjimky nemají, jelikož ZA nemohou pracovat samostatně, a nejsou finance na to, aby mohli platit člena týmu jaksi navíc. Rovněž zaznělo, že někde ZA suplují sestru, což hlavní sestra Mgr. Šmídová označila za problém managementů nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví dosáhne pouze na státem řízené a fakultní nemocnice. Doktor Voleman správně doplnil, že dodržení personální vyhlášky není vymahatelné – za nedodržení se nestanoví žádné sankce, a kde není žalobce, není soudce.

Nižší úroveň středoškolského vzdělání sester

Ozvalo se více shodných názorů, že vrátit vzdělání sestry zpět na SZŠ už nejde, protože kvalita uchazečů o střední školy a následně kvalita maturantů je daleko nižší než dříve. Doktor Voleman prohlásil, že mu je jako lékaři úplně jedno, KDE se sestra vzdělává, ale potřebuje mít na ni spolehnutí. K němu se přidal doktor Kasal, který vyzval sestry ke spolupráci s lékaři. Doktor Voleman také varoval před unáhlenými změnami ve vzdělávání, což ilustroval nefunkčním systémem atestačního vzdělávání lékařů.  Tuším, že od Paula Raeva zaznělo, že v některých zemích Evropské unie se ZA stanete po 2 měsíčním kurzu, nejdelší studium je dvouleté. V diskusi se projevil také MUDr. Leoš Heger bývalý ministr zdravotnictví. Z jeho slov mám pocit, že neřekl vlastně nic, nezapamatovala jsem si z toho žádnou hlubší myšlenku.

Jediné, na čem se shodli snad všichni, bylo to, že pokud sestry adekvátně nezaplatíme, tak nebudou, a lhostejno, jak moc budou vzdělané. Např. v Karlovarském kraji už nyní chybí 100 sester. Zajímavý byl diskusní vstup sester z agentury domácí péče z Hradce Králové. Ačkoli zaměstnávají vysoce erudované sestry a mají s pojišťovnou nasmlouvané výkony pro sestry, pojišťovna je stejně nechce proplácet, protože převaz přeci může udělat pečovatelka, které to uhradí sám pacient z příspěvku na péči. Opět se tedy objevilo téma, že sestry není z čeho platit. Poslanec Kasal přislíbil iniciování schůzky sester se zástupci pojišťoven.

Mezi dalšími problémy byla zmíněna rozdílná kvalita výuky na školách, absence dětských sester, přílišná administrativa a další. Poslankyně Pastuchová bude pořádat v květnu na půdě parlamentu ČR další konferenci ke vzdělávání sester, doufejme, že změny, které se připravují do novely zákona 96/2004, budou odrážet potřeby praxe.

Akci ukončila Mgr. Šmídová přáním, aby sestry vydržely a dělaly svoje povolání s láskou, protože jinak se ani dobře dělat nedá.

Od autorky: Děkuji všem, kdo dočetli až do konce a prosím kolegyně Danu a Blanku, aby ev. v komentářích doplnily, co jsem zapomněla. Můj názor na to, jakou sestru potřebuje české zdravotnictví, je tady: http://www.osetrovatelstvi.info/clanky-ctenaru/jake-sestry-potrebuje-ceske-zdravotnictvi/ a dodávám, že finanční ohodnocení sester (i dalšího personálu ve zdravotnictví) pokládám za zcela klíčové. Nemůžeme čekat, že dnešní mládež bude mít zájem o špatně placenou práci, a že „staré“ špatně placené sestry vydrží navěky.

Lenka Šnajdrová, www.tribune.cz

autorka je koordinátorkou webu Ošetřovatelství.info

Zdroj: www.tribune.cz