Jak odvrátit hrozbu katastrofálního nedostatku nelékařů?  

Do deseti let hrozí českému zdravotnictví kritický nedostatek nelékařského zdravotnického personálu. Zejména všeobecných sester, ale také radiologických asistentů, zdravotnických záchranářů a dalších odborností. A to vše při stále se zvyšující potřebě ošetřovatelské péče vlivem stárnutí obyvatelstva. Je tedy nezbytně nutné navýšit kapacity vysokých zdravotnických škol tak, aby produkovaly více těchto profesionálů. Změnit se ale budou muset také kompetence jednotlivých odborností a též bude potřeba zracionalizovat lůžkové kapacity a zefektivnit tak využití zdravotníků, kterými systém disponuje.  Shodli se na tom odborníci u kulatého stolu na téma „Rizika spojená s nedostatkem kapacit nelékařských zdravotnických profesí. Najdeme řešení?“, který zorganizoval senátní Výbor pro zdravotnictví.

Od roku 2019 běží program podpory vzdělávání na lékařských fakultách pro obor všeobecný lékař. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je program úspěšný a v tomto roce přinese navýšení absolventů o přibližně 30 procent. Podobný model by měl být již od příštího akademického roku, tj. od září, aplikován i v kategorii nelékařských zdravotnických povolání. Podle analýz Ministerstva zdravotnictví, resp. Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, totiž do 10 let hrozí úbytek přibližně 30 procent všeobecných sester, tj. 26 000 úvazků, které jsou nyní ve věkové kategorii nad 56 let, a odejdou tedy do důchodu. Z pohledu zajištění dostatečných kapacit nelékařů už tedy zdravotnictví začíná zvonit hrana. A s postupujícím časem může být ještě hůře. Ukazují to i další statistická data, která v Senátu přednesl ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.

„Naše republika bude v následujících 20 letech nevyhnutelně stárnout, a to poměrně prudce. A v kategorii vyšších seniorních populačních ročníků, tedy ve věku 75 až 80 plus, dojde do roku 2040 opravdu k velmi významnému navýšení počtu žijících občanů, tedy potenciálních pacientů. Budeme k této situaci potřebovat adekvátní ošetřovatelský personál pro dlouhodobou následnou péči a pro rozvíjející se paliativní péči. Nemluvě o tom, že nemůže zaniknout akutní péče zachraňující životy v nemocnicích a u poskytovatelů akutní péče,“ upozornil Dušek s tím, že problémy se zajištěním dostatečné úvazkové kapacity sester mají manažeři nemocnic již dnes.

Situace ale podle Duška není růžová ani v sociálních pobytových službách. „Zhruba 12 000 úvazků je už teď ve věku 60 plus. Dvacet procent sester, které poskytují vysoce náročnou zdravotní péči u sociálních pobytových služeb, 20 procent těchto odborníků je už teď ve vysokém důchodovém věku,“ zdůraznil Dušek. Přítomní odborníci a politici se shodli, že pro zvládnutí této situace bude potřeba udělat více než pouze navýšit počty studujících, přestože právě vyšší produkce absolventů představuje klíčový prvek řešení. Z mezinárodního srovnání zemí OECD vyplývá, že problém České republiky nespočívá ani tak v absolutním počtu zdravotníků, kde se pohybujeme přibližně v průměru, naše hlavní potíže spočívají v demografickém stárnutí personálu spojeném s nedostatečnou výchovou mladých pracovníků. Ale také v suboptimální distribuci stávajících kapacit mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče.

Navýšení počtu studentů

Podle predikce ÚZIS bude potřeba v následujících 10 až 12 letech vychovat přibližně 30 000 absolventů v oborech Všeobecná sestra, Dětská sestra a Porodní asistentka. Dále více než 1 500 radiologických asistentů, přes 1 200 nutričních terapeutů a také více než 1 700 zdravotnických záchranářů. U nich je navíc potřeba vykompenzovat také výpadek produkce absolventů z důvodu ukončení vzdělávání zdravotnických záchranářů na VOŠ v roce 2019 (viz tabulku). Co tedy s tím? Prvním krokem je podle ministra zdravotnictví posílení kapacit vysokých škol při výchově nelékařských profesí. A to po vzoru již existujícího programu pro podporu oboru Všeobecný lékař.

Podstatné bude ale také zajištění dostatečné kvality vzdělávání. „Kvalitní zdravotnický personál může vzejít pouze z kvalitního vzdělávání. Role vysokoškolského vzdělávání je při řešení těchto problémů zcela zásadní, neboť připravuje vysoce kompetentní profesionály pro medicínu příštích desetiletí. Do programu podpory vzdělávání vybraných profesí Národního registru zdravotnických pracovníků ovšem lékařské fakulty vstupují v úzké spolupráci s ostatními zdravotnickými vysokými školami. Jen tak je možné dosáhnout potřebné kapacity a produkce absolventů, zejména v oboru Všeobecná sestra,“ uvedl předseda Asociace děkanů lékařských fakult Martin Repko. Lékařské fakulty ovšem zajišťují vzdělávání jen části NLZP. Posílit je potřeba i vzdělávání v rámci středních a vyšších odborných škol. „Spustili jsme také iniciativu směrem k hejtmanům a požádali je, aby zvážili navýšení počtu studentů na vyšších zdravotnických školách, ale i na čtyřletém studiu,“ uvedl ministr Vlastimil Válek.

Kompetence a struktura

Účinné řešení ale podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nemůže spočívat pouze v navyšování počtu studentů na školách. Je potřeba také zrevidovat stávající kompetence různých odborností a restrukturalizovat kapacity v různých segmentech péče. Problém je například u tzv. praktických sester, tedy absolventek a absolventů středních zdravotnických škol, kteří mají řádově nižší kompetence než vysokoškolsky vzdělané sestry a také se jich do praxe dostává přímo po střední škole nejméně. Ve své odbornosti jich aktivně pracuje asi jen 37 procent. Řada těchto absolventů nejspíše volí další studium na vyšších a vysokých školách, kde se navíc z velké části učí to samé. A není výjimkou, že zájemci o povolání procházejí přes všechny uvedené stupně vzdělání, což zpomaluje jejich nástup do praxe. Revize kompetencí zejména praktických sester je potřeba i podle hlavní sestry ČR Alice Strnadové. „Kromě navyšování počtu studentů různých nelékařských profesí musíme revidovat jejich kompetence a uplatnění v praxi tak, aby odpovídaly dosaženému vzdělání. Rovněž je třeba kultivovat mediální obraz zdravotnických profesí, abychom neustále posilovali jejich prestiž,“ myslí si Strnadová. Podle Válka by mělo dojít k navýšení kompetencí praktických sester a úpravě vzdělávacích programů s posílením oblasti zdravotně sociálního pomezí. Praktické sestry by se tak v budoucnu mohly více uplatňovat při poskytování péče v sociálních službách a domácím prostředí. Dnes podle Válka nemohou dokonce podávat pacientovi stravu přes nazogastrickou sondu.

K věci...

Program podpory vzdělávání NLZP

K programu podpory vzdělávání NLZP se přihlásilo 6 lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol zapojených do výuky vybraných profesí NLZP .

Lékařské fakulty:

• 1. LF UK
• 2. LF UK
• 3. LF UK
• LF UK Hradec Králové
• LF MU
• LF OSU

Ostatní vysoké školy

• ZSF Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
• FVP Slezská univerzita v Opavě
• FZS Technická univerzita v Liberci
• FZS Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
• FZS Univerzita Pardubice
• Vysoká škola polytechnická Jihlava
• Vysoká škola zdravotnická, o.p.s.
• FZS Západočeská univerzita v Plzni
• FBMI ČVUT
• Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
• Fakulta zdravotnických věd UP Olomouc