Izraelský inovační ekosystém podporuje Smart Healthcare
Izrael vede v počtu MedTech startupů per capita. Za úspěchem digitalizace izraelského zdravotnictví je mimo jiné konkurence zdravotních pojišťoven, které zároveň poskytují zdravotní služby. Sdílení dat o pacientech pomáhá sledovat kvalitu.
Rozvoj digitalizace izraelského zdravotnictví, která má téměř třicetiletou historii, a současný boom technologických inovací v Izraeli jsou základem pro úspěšný vývoj izraelského inovačního ekosystému v oblasti digitálního zdravotnictví a posunu ke Smart Healthcare (SH). SH využívá nové generace ICT technologií, jako jsou internet věcí, velká data, cloudové výpočty a umělá inteligence (AI), k revolučním proměnám poskytování zdravotní péče, která by měla udržet či zlepšit svou efektivitu při rostoucí poptávce po péči, omezených lidských zdrojích, ale i rostoucím množství odborných informací ve zdravotnictví.
Na straně pacienta nabízí SH lepší management vlastního zdraví a personalizované zdravotní služby. Velmi důležitou oblastí jsou preventivní programy. Poskytovatelům zdravotní péče nabízí možnosti omezení nákladů, větší prostor pro odbornou práci zdravotníků a zlepšení řízení zdravotní péče. Více a více se hovoří místo zdravotní péče o agendě zdraví, kam pak náležejí i otázky životního prostředí, kvality potravin a životního stylu.
Zavádění SH má i své náklady na straně odborného vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví i pacientů, rostoucího významu otázek kybernetické bezpečnosti, řešení spolupráce poskytovatelů zdravotní péče a technologických firem a podobně. Jde však o trend, který nemá alternativu. Izraelská zkušenost je inspirativní i pro české prostředí, které vyniká tradičně kvalitní medicínou a inženýrskými obory, ale i silným ICT sektorem.
Izrael je dnes domovem přibližně 1 500 firem, které se věnují zdravotnictví a přírodním vědám. V počtu společností zabývajících se výzkumem a vývojem lékařských technologií je Izrael na druhém místě za USA, přičemž v této oblasti je v průměru ročně založeno více než stovka nových společností. Globální pandemie covidu‑19 urychlila procesy ve zdravotní péči s důrazem na SH a uspíšila rozvoj řady inovativních firem především v oblasti telemedicíny, velkých dat a podobně.
Digitalizace zdravotnictví, která je dnes ve spojení s HighTech sektorem jedním z hlavních zdrojů izraelských inovací ve zdravotní péči, nebyla výsledkem nějaké státní reformy nebo vstupu soukromých investorů. Šlo o změny, které začaly zavádět izraelské zdravotní pojišťovny (přesněji Health Management Organizations – HMO) odspodu.
Samotný pionýrský projekt digitalizace zahájila pojišťovna Maccabi již v roce 1987. Jejím hlavním motivem tehdy byla ekonomická racionalizace práce pěti tisíc smluvních lékařů. Projekt byl dokončen v roce 1993 a nechala se jím inspirovat i největší pojišťovna Clalit, jejíž lékaři byli sice v zaměstnaneckém poměru, ale digitalizace začala přinášet důležité výhody při řízení zdravotní péče jako celku. Konkurenční boj o klienty a finance vedl postupně k propojení roztříštěných a nesourodých systémů a postupnému zefektivnění péče.
Izraelské zdravotnictví
Izrael je země s 9,2 milionu obyvatel a moderní ekonomikou. HDP per capita zde dosahoval v roce 2020 úrovně 44 000 amerických dolarů, což je přibližně o 50 procent více než v ČR. Systém zdravotní péče dnes pokrývá 98 procent populace a vychází ze zákona o zdravotním pojištění z roku 1995, který představoval důležitou reformu, jež odstranila zásadní nerovnosti ve zdravotní péči.
Izraelský systém se vyvíjel velmi odlišně od toho českého. Od založení Státu Izrael se populace více než zdesetinásobila a před 27 lety došlo k výraznějšímu posílení role státu za nadále významné role nevládních institucí. Každý občan nebo osoba s trvalým pobytem si může dnes v Izraeli vybrat ze čtyř konkurenčních zdravotních plánů garantovaných zdravotními pojišťovnami, které zároveň poskytují i zdravotní péči (HMO). Největší je Clalit s 52 procenty trhu, následují Maccabi s 25 procenty, Meuhedet se 14 procenty a Leumit s devíti procenty. Celkové výdaje na zdravotní péči dosahují 7,5 procenta HDP, což je srovnatelné s ČR, ale v Izraeli pochází 40 procent těchto financí ze soukromých prostředků. Souvisí to se skutečností, že přibližně devět dospělých z deseti využívá dobrovolné zdravotní připojištění.
Systém izraelské zdravotní péče má za sebou téměř století vývoje. V jeho evoluci se odrážejí některé historické hodnoty a institucionální vztahy. Čtyři dnešní zdravotní pojišťovny vznikly v době od 20. do počátku 40. let minulého století jako dobrovolné a nestátní nemocenské fondy. Úspěch systému zdravotní péče pramení do značné míry z toho, že byla zachována důležitá role těchto prověřených nestátních organizátorů zdravotní péče a současně ve společnosti panuje konsensus, že za zdraví je odpovědná společnost jako celek a její občané. Tento hlavní princip se promítl do struktury zdravotní péče v Izraeli, která propojuje státní aktivity s aktivitami neziskových zdravotních pojišťoven.
Stát je odpovědný za dohled, udělování licencí a celkové plánování zdravotní péče. Dotuje také některé zdravotní pojišťovny a další subjekty za poskytování některých služeb, které zdravotní pojišťovny nenabízejí v rámci zákona. Všeobecné nemocnice spolu s řadou nestátních nemocnic poskytují služby všem pojištěncům na základě pravidel pro úhrady stanovených státem. Izraelské ministerstvo zdravotnictví vlastní a provozuje asi polovinu akutních lůžek na celonárodní úrovni (15 856 v roce 2019), velké zdravotní pojišťovny přibližně třetinu a zbývající část je v péči neziskových a komerčních institucí. Systém národního zdravotního pojištění je financován především progresivními daněmi, které stát přerozděluje mezi zdravotní pojišťovny na základě počtu klientů, jejich demografické struktury, ale i podle místa bydliště, což zvýhodňuje periferie (viz tabulku).
Od roku 1995 prošel zdravotní systém několika pozitivními změnami, pokud jde o organizaci a poskytování služeb. Důležitou roli v nich hráli vládní i nevládní aktéři. Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo plánovací a regulační skupiny, v nichž pracují vysoce kvalifikovaní odborníci, včetně útvaru pro ekonomiku zdravotnictví a zavádění nových technologií. Vládou vlastněné nemocnice (11 vládních nemocnic akutní péče, 8 psychiatrických léčeben a 5 léčeben pro chronická onemocnění) se staly autonomnějšími. Zdravotní pojišťovny investovaly značné prostředky do informačních systémů a do zlepšení kvality zdravotní péče.
V roce 2014 ministerstvo zdravotnictví spustilo celostátní výměnu zdravotních informací o pacientech napříč všemi izraelskými všeobecnými nemocnicemi, zdravotními pojišťovnami a dalšími poskytovateli. Digitalizované zdravotní záznamy zefektivnily léčbu pacientů a sdílení dat vede i k celonárodnímu sledování kvality zdravotní péče.
Izraelský systém zdravotní péče prokázal schopnost inovovat, zlepšovat a stanovovat priority – to vše umožnilo dosáhnout dobrých výsledků s omezenými zdroji. K úspěšným inovacím patří zavedení elektronických zdravotních záznamů, telemedicína, financování a poskytování komunitních služeb dlouhodobé péče a schopnost efektivní reakce zdravotního systému na mimořádné události.
Zdravotní pojišťovny i nemocnice centry inovací
Systém zdravotní péče v Izraeli není zdaleka bez problémů. Naopak, diskuse o reformách pokračují. Velkým tématem je otázka rovného přístupu ke zdravotní péči a řešení služeb pro periferní regiony, nedostatek lékařů a zdravotnického personálu a další. Oproti českému zdravotnictví zajišťuje izraelský státní zdravotní systém 64 procent z celkových výdajů na zdravotní péči, oproti 82 procentům v ČR. Avšak studium těchto otázek není předmětem tohoto článku. Naším cílem je pochopit, do jaké míry izraelské zdravotnictví aktivně přispívá k rozvoji inovací.
Za posledních dvacet let se zdravotnictví z pohledu běžných občanů proměnilo. Mají přístup ke svým zdravotnickým informacím online. Jsou pravidelně upozorňováni a zváni na preventivní vyšetření a testy. Mohou si pro případný zdravotní zákrok např. vybrat pracoviště s nejlepším hodnocením, i když nepatří jejich zdravotní pojišťovně. Konkurence nutí zdravotní pojišťovny přicházet se stále novými vylepšeními, aby obhájily svou hodnotu pro pojištěnce. Pacient‑zákazník se dostává díky moderním technologiím do středu systému a pojišťovny s ním stále více řeší jeho optimální péči o zdraví.
Zcela zásadní byla role rozvoje informačních systémů a závazek zdravotních pojišťoven (HMO) zlepšit zdraví jejich členů. Pojišťovny posílily výzkumné kapacity pro práci s daty a dokázaly realizovat své strategie, pro něž získaly lékaře a zdravotnické odborníky. V Izraeli je schopnost inovovat věcí „životního stylu“, a tak je tato kvalita jako známka vitality společnosti silnou součástí marketingu poskytovatelů zdravotní péče.
Hlavní poskytovatelé zdravotní péče jsou v Izraeli velmi důležitou součástí inovačního ekosystému a aktivně vyhledávají příležitosti pro zavádění inovací nebo je i přímo vytvářejí. Hlavní zdravotní pojišťovny mají svá inovační centra a v posledních letech je začaly zakládat i velké nemocnice.
Pilíře a klíčové subjekty inovačního ekosystému
V dnešním globálním světě je vysoká mobilita finančního a lidského kapitálu i know‑how. Přesto jsou místa, která v rozvoji inovací excelují. V oblasti zdravotnictví a přírodních věd jsou světovými šampiony americký Boston, izraelský Tel Aviv, čínská Šanghaj a Berlín u našich západních sousedů. Konkurenceschopnost těchto regionů je dána nejen koncentrací talentu, kapitálu, infrastrukturou, ale i otevřeností systému, který umožnuje hledat zcela nové cesty napříč obory i kontinenty.
Inovační ekosystémy mají čtyři určující hlavní pilíře: dostupnost kapitálu, vitální sektor startupů, vstřícnou vládní politiku a partnery pro rozvoj inovací. Tím, co určuje úspěch ekosystému, je pulsující pletivo vztahů mezi členy ekosystému optimalizující příležitosti rozvoje.
Dostupnost finančního kapitálu je potřebná ve všech fázích rozvoje inovace. Od počáteční fáze andělského investování či grantové podpory ze státních prostředků po fondy rizikového kapitálu a financování růstu společnosti tradičními finančními institucemi a nástroji. Pro podporu vzniku různorodého spektra startupů je důležitá úvodní, nejrizikovější fáze investice. Mezi soukromými andělskými investory často bývají i úspěšní inovátoři, kteří získali významné prostředky z prodeje své firmy. Velmi výhodně se v takovém případě spojují role investora, mentora a aktivisty za rozvoj inovačního ekosystému. Pro úspěšný inovační ekosystém je důležitá bohatost startupů v různých fázích vývoje a napříč obory. Jsou často hlavním zdrojem nových řešení a přístupů. Určující je i role státu, který může formou grantů, investičních programů, podporou mezinárodní spolupráce a regulací zásadně přispět k rozvoji ekosystému. Především v oblasti zdravotnictví, kde se pracuje s citlivými daty, je aktivní role státu nepostradatelná. Mezi hlavní partnery pro rozvoj inovačního ekosystému ve zdravotnictví patří univerzity, nemocnice a další hráči i napříč nezdravotnickými obory.
Izraelský inovační ekosystém má nejvyšší míru investic rizikového kapitálu per capita. V roce 2019 šlo o celkovou sumu 8,3 miliardy amerických dolarů. Stejně tak tato malá země vede v počtu MedTech startupů per capita, kterých bylo v loňském roce asi 350. Důležitou roli na straně státu hraje Izraelský úřad pro inovace (IIA), který byl založen v roce 2016 transformací dřívějšího Úřadu hlavního vědce, jenž je spojován s úspěšným rozvojem high‑tech průmyslu v 90. letech. IIA, který spadá pod ministerstvo hospodářství, úzce spolupracuje se všemi úřady hlavních vědců příslušných ministerstev. IIA nabízí podnikatelům, výzkumníkům, společnostem a nadnárodním korporacím řadu nástrojů a platforem financování pro podporu technologického podnikání a investic do průmyslového výzkumu a vývoje. IIA je partnerem Technologické agentury ČR a v minulosti bylo připraveno několik společných výzev pro česko‑izraelské projekty.
Digitalizovaná zdravotní péče je spolu s kvalitními akademickými institucemi, high‑tech firmami například v oblasti kyberbezpečnosti a práce s velkými daty místem pro rozvoj světových MedTech inovací. Izrael se tak stal místem pro testování řady inovací ve zdravotní péči, což se ukázalo i v době pandemie onemocnění covid‑19. Tato pozice je nadále podporována a v prosinci 2021 IIA společně s ministerstvem zdravotnictví vyhlásily program na podporu zdravotnických organizací pro zřízení a rozšiřování infrastruktury na podporu výzkumu a vývoje v oblasti digitálního zdraví (viz obrázek).
Izraelský inovační ekosystém pro SH je hustě propojeným organismem, kde i jeho jednotlivé instituce vznikají jako partnerské projekty členů ekosystému. Již jsme vysvětlili, v čem spočívá klíčová role zdravotních pojišťoven (HMO), nyní se blíže podíváme na některé další jednotlivé hráče, kterými jsou akcelerační a inovační centra, nemocnice, univerzity, investoři, domácí a nadnárodní firmy, státní a nestátní instituce.
Izraelský inovační ekosystém je rovněž přímo napojen na hlavní světové hráče v oblasti zdravotnictví, jakými jsou Medtronic, GE Healthcare a Change Healthcare, kteří mají v Izraeli svá výzkumná centra. Další nadnárodní společnosti jsou partnery inkubátorů a inovačních center poskytovatelů zdravotní péče.
Trochu jiné inkubátory
Obecně jsou inkubátory místem, kde se přerodí podnikatelský nápad ve startup, který může vyrazit do světa, aby jednou mohl uspět. Akcelerátory pak pomáhají firmám s růstem v různých fázích rozvoje. Zatímco v Evropě a USA jsou inkubátory místem, kde vybraní podnikatelé získávají na určitou krátkou dobu zázemí, mentora, podnikatelské dovednosti a kontakty, izraelské inkubátory mají roli odlišnou.
S podporou vlády funguje v Izraeli 19 inkubátorů, které se chovají jako investiční firmy zaměřené na počáteční rozvoj startupů. Každoročně přijímají do svých programů na dva až tři roky kolem sedmi desítek firem, které musí odsouhlasit i IIA. Přijatá firma získá vedle zázemí, konzultací, právní pomoci i investici nejčastěji 0,7 až 2 miliony amerických dolarů, z nichž 85 procent tvoří státní prostředky IIA a zbytek jsou finance akcionářů inkubátoru. Stát nemá podíl ve firmách ani nezasahuje do jejich řízení, ale uděluje inkubátorům časově omezenou licenci na dobu osmi let. Nejvíce projektů se věnuje oblasti zdravotnictví.
Inkubátory postupně začínají vyvíjet i další aktivity, zaměřují se na financování navazujícího rozvoje startupů a vytvářejí kolem sebe síť partnerů, aby se staly inovačními huby pro rozvoj segmentu SH.
Pro ilustraci můžeme uvést inkubátor eHealth Ventures, jehož zástupce se v roce 2019 zúčastnil Česko‑izraelských inovačních dnů v Olomouci.
eHealth Ventures
Tento inkubátor je výlučně zaměřen na digitální zdravotnictví. Byl založen v roce 2015 izraelskou zdravotní pojišťovnou Maccabi a americkou Cleveland Clinic s ambicí zavádět inovace na americkém trhu. Vyhledává zajímavé podnikatelské nápady, do nichž investuje a pomáhá vybudovat jejich tržní hodnotu. Doposud investoval do patnácti firem. V loňském roce založil fond rizikového kapitálu, do něhož získal 40 milionů amerických dolarů pro financování dalšího rozvoje inovativních firem. Akcionáři inkubátoru jsou dnes Maccabi Health Fund, Cleveland Clinic, eHealth Ventures, Amgen, Shanghai Creation Investment, Shafa Invesco, Medison Pharma. Inkubátor spolupracuje s Mayo Clinic v USA. Vedení stále hledá nové příležitosti v celém světě. V loňském roce se eHealth Ventures a čínská investiční skupina Shanghai Creation Investment spojily s Putuo Science and technology park, aby v Šanghaji vznikl čínsko‑izraelský inkubátor China Israel Digital Health Incubator. eHealth Ventures má s Maccabi druhým rokem i svůj akcelerační program.
Nemocnice a zdravotní pojišťovny
Zcela klíčovou složkou izraelského inovačního ekosystému ve zdravotnictví jsou velké nemocnice a zdravotní pojišťovny (HMO). Zdravotní pojišťovny mají kompletní digitální zdravotní záznamy o svých klientech a skrze vlastní nemocnice či zdravotnická centra mohou přímo inovovat zdravotní péči. Velké státní a nestátní nemocnice spolupracují v oblasti výzkumu a inovací s univerzitami, soukromými společnostmi, ale v posledních letech začaly zakládat vlastní inovační oddělení, nebo dokonce inovační centra.
První výzkumnou sekci založila pojišťovna Maccabi v roce 2008. Prvotním zájmem byly ekonomické otázky poskytování zdravotní péče, které postupně přešly i v práci s velkými daty a klinické studie. V roce 2016 byl založen výzkumný a inovační institut MaccabiTech, který dnes v patnáctičlenném týmu řeší epidemiologické studie, datové analýzy a výzkum zdravotní péče. Spravují rovněž největší izraelskou biobanku. MaccabiTech je velmi aktivní v mezinárodní spolupráci, jejich partnerem je např. Harvard Chan School of Public Health (viz graf).
Největší zdravotní pojišťovna Clalit v roce 2010 založila Clalit Research Institute, který se rovněž zaměřuje na analýzu zdravotnických dat klientů. Institut byl designován jako centrum spolupráce s WHO pro výzkum, prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí. V loňském roce obdržel institut společně s Harvard Medical School společný dar, který má podpořit spolupráci těchto institucí v oblasti personalizované medicíny. Clalit založil i společnost Mor Research Applications, která má na starosti transfer technologií.
Izraelské nemocnice jsou dlouhodobě partnery různých výzkumných projektů a spolupracují běžně s firmami, které přicházejí s testováním inovačních produktů. Některé z nich jsou startupy, jindy jde o nadnárodní společnosti. V posledních letech se více a více nemocnic snaží, aby rozvoj inovací ve zdravotnictví byl již v jejich DNA. Zakládají inovační centra a oddělení, vybraní členové vedení jsou přímo zodpovědní za podporu inovací v nemocnici. Jde o velmi spontánní a dynamický proces, kdy se nemocnice snaží být i organizátory inovačního ekosystému a v některých případech se i více podílet na komercionalizaci inovací. Uvádíme zde příklad aktivit největší nemocnice Sheba Medical Center v Tel Avivu. Má 1 750 lékařů, 2 740 zdravotních sester, 159 klinik, 75 laboratoří a dva tisíce lůžek. V listopadu 2019 zde zavedli program ARC (Accelerate Innovation to Redesign Healthcare and Collaborate with Partners) pro oblast digitálního zdravotnictví. Obdobně jako v případě pojišťoven je i v případě nemocnic jedním ze zdrojů inovací práce s digitálními daty. Sheba MC je plně digitalizována od roku 2004 a ARC, který disponuje v areálu nemocnice pěti novými budovami o ploše 35 000 m2, má přístup nejen k datům, ale celé infrastruktuře a know‑how. Nemocnice se spojila i s fondem rizikového kapitálu Triventures, který zajišťuje financování vybraných inovací, a zdá se, že ARC se bude hodně chovat jako inkubátor. ARC centrum ustavilo šest inovačních hubů:
Partnery investičního fondu jsou velké mezinárodní firmy v oblasti zdravotnictví: Philips, Boston Scientific, Medtronic, Cardinal Health, Johnson & Johnson Health Care, Abiomed, Edwards Lifesciences, Nikon a Samsung. Do aktivit ARC centra se zapojily i dvě menší zdravotní pojišťovny Meuhedet and Leumit. Podobné aktivity nalezneme v Assuta Medical Centers, Rambam Medical Center, Hadassah Medical Center a mnoha dalších.
Řada velkých nemocnic spolu se zdravotními pojišťovnami se snaží najít oblasti, kde mohou hrát aktivní vedoucí roli v rámci inovačního ekosystému. Proto vstupují do nových koalic a partnerství, která jsou jednak v Izraeli, ale i v zahraničí.
Role státu
Od úspěšné státní politiky v 90. letech minulého století, která přispěla k rozvoj high‑tech průmyslu, se politici v Izraeli předhánějí, jakým způsobem zviditelnit a podpořit izraelské inovace. Jak již bylo uvedeno, v roce 2018 izraelská vláda vyhlásila Národní plán digitálního zdraví s přislíbenou dotací kolem miliardy šekelů. Cílem bylo, aby se Izrael stal klíčovým světovým hráčem na poli digitální zdravotní péče, což by mělo jednak pomoci růstu izraelské ekonomiky, ale současně i zlepšit zdravotní péči v Izraeli. Hlavní vládní agenturou, která se podpoře tohoto cíle věnuje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, je IIA. Tehdejší izraelský premiér Benjamin Netanjahu hovořil i o možném „business cíli“, kterým by mohlo být získat pro izraelské firmy deset procent světového trhu digitální zdravotní péče. Izraelská vláda se z velké části přihlásila k vývoji, který byl již nastartován dávno před rokem 2018, ale dala mu prioritu, která je patrná i v zahraniční politice a komunikaci.
Hlavním vládním nástrojem pro rozvoj inovací je IIA. Má šest divizí: startupy a rozvoj byznysu, růst, společenské změny, mezinárodní spolupráce, technologická infrastruktura, pokročilá výroba. Zvláštní divizí je ISERD, což je speciální direktorát pro evropsko‑izraelskou spolupráci ve výzkumu a inovacích. V předcovidovém roce 2019 dosáhly granty IIA 1,74 miliardy šekelů (provoz 172 milionů šekelů). Ve stejném roce izraelský státní rozpočet získal příjem 459 milionů šekelů za výnosy z podpory úspěšných projektů. V následujících letech se objem těchto prostředků významně snížil s ohledem na propad izraelské ekonomiky v důsledku pandemie. V roce 2018 zafinancovala IIA z celkového objemu investic do zdravotnictví 12 procent, což byla největší investice do jedné z devíti oblastí, která představovala 32 procent ze všech agenturních podpor. IIA se cíleně zaměřuje na rizikovější investice s dlouhodobější návratností, kam řadí i inovace ve zdravotnictví. IIA úzce spolupracuje při podpoře jednotlivých sektorů s příslušnými ministerstvy. Úřad hlavního vědce ministerstva zdravotnictví se zaměřuje na podporu a koordinaci lékařského výzkumu, řeší otázky využívání biologických vzorků pro vědecký výzkum a využívání duševního vlastnictví, které vzniklo v rámci státního systému zdravotní péče.
IIA přijalo v roce 2018 pětiletý strategický plán, v němž definuje cíle rozvoje jako navýšení odborníků v oblasti high‑tech, nárůst kapitálu investovaného do startupů, navýšení počtu bio‑convergence firem (jde o průnik oborů biologie, fyziky, počítačové vědy, matematiky, inženýrství, materiálové vědy a nanotechnologií) a rychle rostoucích high‑tech podniků. Rozvoj inovací má své etické a právní stránky. V roce 2019 IIA založila Israeli Center for Regulation of Innovative Technologies. V říjnu 2021 IIA založila čtyři konsorcia s dotací 220 mil. šekelů. Jedním z nich je skupina pro inovace ve zdravotnické diagnostice. Má vyvinout senzory a technologie, které mají stanovit biologické markery pro včasnou neinvazivní diagnostiku nemocí, jakými jsou karcinom slinivky, ztučnění jater a Alzheimerova choroba.
V oblasti digitálního zdravotnictví má přirozeně velmi důležitou roli ministerstvo zdravotnictví. Je to především v oblasti řízení zdravotnického sektoru, jeho regulace, podpory výzkumu a inovačních infrastruktur ve zdravotnických organizacích. Ministerská divize pro lékařské technologie, inovace, informatiku a výzkum zřídila rovněž vlastní HealthHub Innovation Center.
Dalším důležitým hráčem izraelského inovačního ekosystému je Izraelský inovační institut a jeho zdravotnická sekce HealthIL. Institut byl založen jako nestátní nezisková organizace v roce 2011, ale získává státní dotace. Jeho misí je podpora izraelských podnikatelů a společností, které řeší globální výzvy, a posílení základů pro společenský a ekonomický rozvoj v Izraeli.
HealthIL podporuje zavádění inovativních technologií ve zdravotnických organizacích. Komunita HealthIL dnes zahrnuje více než 7 500 členů, více než 800 startupů, více než 100 korporátních subjektů a aktivní každodenní spolupráci s 35 zdravotnickými organizacemi. Je to zajímavá organizace, která zprostředkovává komunikaci mezi poskytovateli zdravotní péče a technologickými firmami. Organizace HealthIL významně přispěla ke správné korekci očekávání od spolupráce na obou stranách. Na svých stránkách uvádí popisy problémů, které potřebují poskytovatelé zdravotní péče řešit, a propojuje je s možnými řešiteli. Od svého vzniku tak HealthIL podpořila stovky úspěšných partnerství pro izraelské zdravotnictví. HealthIL je rovněž součástí evropského konsorcia EIT Health, které podporuje digitální zdravotnictví a každoročně pořádá v Izraeli seminář pro manažery inovací ze zdravotnických organizací členských států EU. Propojuje tak izraelský inovační ekosystém s evropským.
Výzkumné instituce a vzdělávání
Tradičními partnery pro zavádění inovací ve zdravotnictví jsou univerzity, a především jejich lékařské fakulty. Jejich základní rolí je příprava budoucích lékařů. Koncem 90. let minulého století se v Izraeli otevřela diskuse, jak řešit budoucí nedostatek lékařů. Společnost dlouho žila v představě, že izraelské zdravotnictví jich má nadbytek. Opak byl pravdou, postupně musela být rozšířena kapacita čtyř existujících zdravotnických škol a v roce 2011 byla v Galileji založena škola nová. Velká část izraelských mediků studuje v zahraničí, včetně ČR. V Izraeli je sedm výzkumných univerzit a řada vysokých škol, které jsou důležité pro vzdělávání zdravotníků. Univerzity mají různá vědecká centra, která se věnují zdravotnické problematice. Vedle toho existují Myers‑JDC‑Brookdale Institute a Gertner Center, jež jsou zaměřeny na výzkum zdravotní péče. Zastřešující roli v této oblasti má Israeli National Institute for Health Policy Research.
Špičkovou výzkumnou institucí je Weizmannův institut věd, který nabízí i postgraduální univerzitní vzdělání. V roce 2019 získaly jeho vědecké týmy 158 patentů, za posledních 16 let bylo na technologiích z tohoto institutu založeno sto firem. Od roku 1959 zde funguje kancelář pro transfer technologií, dnes Yeda Research and Development Ltd. V jejím portfoliu jsou nové inovativní přístupy v diagnostice, zdravotnických přístrojích a farmakologii.
V Izraeli je dnes deset institucí, včetně Weizmannova institutu, které nabízejí univerzitní vzdělávání. Patří mezi ně Telavivská univerzita, Hebrejská univerzita, Technion, Bar‑Ilan, Haifská univerzita, Ben Gurion, Ariel, Reichman (dříve IDC Herzliya) a Open University. Pro rozvoj digitálních inovací jsou vedle medicínských oborů a přírodních věd důležité i technické obory. Některé studijní obory se dnes i propojují.
Na Hebrejské univerzitě vznikl obor počítačové medicíny (computational medicine), kam jsou přijímáni studenti s bakalářským titulem ICT. Existuje zde i program MBA MedTech Innovation. Obdobně Reichman University připravila MBA in Healthcare Innovation. Univerzity jsou rovněž aktivní v transferu know‑how a zakládání startupů. Hebrejská univerzita má společnost Yissum, která se věnuje transferu technologií od roku 1964. Mezi jejími mezinárodními partnery jsou společnosti jako Boston Scientific, ICL, Intel, Johnson & Johnson, Merck, Novartis. V roce 2021 technologie Hebrejské univerzity stojí za vznikem 15 startupů.
Společnost RAMOT je nástrojem pro transfer know‑how na Telavivské univerzitě. Mezi její oblasti transferu patří neurověda, biotechnologie, zdravotnické přístroje, diagnostika, farmacie. Od roku 1999 stál RAMOT u vzniku více než 130 startupů.
Technion má v aktivním portfoliu své firmy 3T pro transfer know‑how téměř stovku firem, z nichž se část věnuje zdravotnickým zařízením a diagnostice. Mezi úspěšné firmy z této oblasti patří např. Mazor Robotics pro robotickou operaci zad, kterou v roce 2018 koupil Medtronic, nebo firma NOVOCURE, která se věnuje léčbě nádorů a je obchodována na burzovním trhu NASDAQ.
Univerzita Bar‑Ilan má pro potřeby transferu know‑how založenu společnost BIRAD, která nabízí ke komercionalizaci vědecké výstupy školy. Ty jsou i z oblasti biotechnologie, zdravotnických přístrojů, diagnostiky a farmacie. Firma propojuje spin‑off firmy s andělskými investory.
Univerzita Ben‑Gurion v Negevu má pro komercionalizaci výzkumu založenu společnost BGN Technologies. Věnuje se zdravotnickým přístrojům, diagnostice, farmacii a biotechnologiím.
Komercionalizace výzkumu izraelských univerzit, ale i státních nemocnic musí procházet skrze firmy pro technologický transfer. Jejich zastřešující organizací je Israel Tech Transfer Network.
Inovovati budeš! Změna jako jistota
V izraelské společnosti se daří inovacím, lidé, kteří zakládají startupy a chtějí uspět v byznysu, nejsou podivíny, ale hrdiny své doby. Zatímco dříve chtěli židovští rodiče mít ze svých dětí lékaře a právníky, dnes je ideálním potomkem startupista s vizionářským nápadem. Na prvním česko‑izraelském inovačním dnu si jeden z izraelských řečníků posteskl, že na postgraduální studium jeho oboru se hlásí studenti z Asie, ale většina talentovaných Izraelců raději zakládá firmy. Řada úspěšných izraelských startupů byla prodána nadnárodním firmám nebo jsou obchodovány na zahraničních burzách, především na americkém burzovním trhu NASDAQ.
Rozvoj SH v novém tisíciletí navazuje na úspěch izraelského high‑tech průmyslu, jehož nástroje ve velké míře využívá. I když základem tohoto posunu je digitalizace izraelského zdravotnictví, pro konkrétní kvalitativní změny ve zdravotnictví je důležitá stále aktivnější role poskytovatelů zdravotní péče v inovačním ekosystému. Nemocnice nejsou jen místem, kde se „testují“ nápady firem, ale nemocnice spolu se zdravotními pojišťovnami definují problémy k řešení, na nichž společně se soukromým sektorem a případně i univerzitami spolupracují. Posouvání dříve daných hranic mezi členy ekosystému jde však ještě dále. Některé nemocnice pak zakládají vlastní inovační centra, kam zvou zajímavé firmy, aby se staly jejich strategickým partnerem.
Stejně tak izraelské inkubátory vyrazily aktivně hledat další příležitosti. Začínají se věnovat i financování pozdějších fází rozvoje startupů a propojují se více s nemocnicemi. S tím souvisí i větší internacionalizace a hledání partnerů v USA, Evropě a Asii. Jestliže jsou hlavní inovační centra zdravotnictví a přírodních věd v Bostonu, Tel Avivu, Šanghaji a Berlíně, pak se členové izraelského ekosystému snaží cíleně propojovat právě tato centra. Viditelnou roli v ekosystému mají i nadnárodní společnosti, které mají svá vývojová střediska v Izraeli nebo jsou partnery inkubátorů, akcelerátorů a inovačních center.
Izraelská vláda definuje důležitá mezistátní partnerství, ale mnohdy soukromé iniciativy těmto formálním vztahům předcházejí. Vláda pak deklaruje, že se zaměřuje více na oblasti, kde tolik nepůsobí soukromý kapitál. Vedle vybraných oborů pak stát podporuje startupy právě v jejich počáteční fázi, kde jde o největší investiční riziko. V jiných případech vláda podporuje nadnárodní firmy, aby v Izraeli rozšířily výzkum a vývoj. V roce 2018 obdržely firmy Medtronic, GE Healthcare a Change Healthcare šestiletý vládní grant 120 milionů šekelů na podporu rozvoje výzkumných center.
Role IIA je velmi důležitá ve struktuře podpor, ale zajímavým prvkem politiky IIA je i návratnost investic ze státního rozpočtu. Startupy, které obdržely IIA grant, odvádějí tři až pět procent z výnosu prodejů produktů či služeb. Grant je rovněž úročen. IIA také vstupuje do právních otázek při převodu know‑how, které bylo financováno ze státních grantů. V poslední době je novým tématem IIA financování dalšího rozvoje startupů a důraz na následující fáze životního cyklu firem.
Životaschopnost a kreativita izraelského inovačního ekosystému velmi souvisí s izraelskou kulturou a životním stylem, kde se ekonomický úspěch a zapojení do řešení světových problémů stává široce sdílenou celonárodní hodnotou. Velká otevřenost systému, připravenost lidí aktivně řešit problémy, velký důraz na praktičnost oproti formě či schopnost pracovat v nedostatečně definovaném prostředí jsou některé z kladných aspektů izraelské inovační kultury.
Izraelský inovační ekosystém SH však naráží i na své limity. V Izraeli není jen nedostatek lékařů, ale pro rozvoj inovací chybějí i lidé s technickým vzděláním. To jsou oblasti, v nichž u nás dosahujeme velmi dobrých až špičkových výsledků. Pokud se k tomu přidá česká schopnost improvizace a dobré česko‑izraelské vztahy, tak Česko i Izrael mohou mít společný užitek z bližší spolupráce na rozvoji SH pro světový trh.
Tomáš Jelínek,
Centrum česko‑izraelských inovací a partnerství Moravské vysoké školy Olomouc
