Investor do pardubické nemocnice se stal volebním argumentem ČSSD
Sociální demokraté v Pardubickém kraji před blížícími se krajskými volbami opět varují před údajnou privatizací nemocnic. Po kritice jejich transformace z příspěvkových organizací na akciové společnosti minulý rok mají tentokrát obavy z chystaného projektu veřejně-soukromého partnerství v Krajské nemocnici Pardubice. Podle lídra kandidátky Radko Martínka jsou přípravy uspěchané, privátní partner by mohl mít ve zdravotnickém zařízení příliš silnou pozici a transakce by mohla být pro kraj nevýhodná. Krajský radní pro zdravotnictví Josef Janeček (ODS) výhrady odmítá jako neopodstatněné.
Vláda sociální demokracie ještě za účasti bývalého ministra pro místní rozvoj Martínka projekty veřejně-soukromého partnerství připravila a nechala schválit parlamentem, nyní před nimi tentýž politik varuje. "S tímto druhem smluv není v naší republice vůbec žádná zkušenost, podobný projekt se v oblasti zdravotnictví nikde nepřipravuje. Šokuje nás, že se urychluje období vyjednávání s partnery," řekl nedávno novinářům Martínek. Vedení kraje námitku neuznává. "Nic ukvapené není, všechno postupuje podle harmonogramu. Termíny jednotlivých kroků jsou sice krátké, ale splnit se dají," řekl ČTK Janeček. Kraj v nejbližší době vypíše výběrové řízení na vyhledání strategického partnera, na vyjednání konkrétních podmínek v koncesní smlouvě by měl mít tři měsíce.
Takzvaný PPP (public private partnership) projekt má krajské nemocnici najít soukromého partnera, který jí pomůže zainvestovat potřebné stavby, modernizace a úpravy a doplnit vybavení a zároveň bude 30 let spravovat areál a zajišťovat pro zařízení nejrůznější nemedicínské služby, například praní prádla, provoz kuchyně, správu objektů a dodávky energií. Na investice by měl během pěti až osmi let vynaložit 2,5 miliardy korun, z nichž mu bude kraj po dobu platnosti smlouvy 1,5 miliardy korun splácet. Zbytek by se měl investorovi vrátit z provozování servisních činností areálu nemocnice.
Podle Martínka nejsou v záměru správně vyváženy zájmy veřejného a soukromého partnera, tedy nemocnice a budoucího privátního investora. Soukromá firma by měla zastávat většinu činností včetně nákupu léků, provozování lékáren a centrální sterilizace, zatímco přehled aktivit, které by zůstaly nemocnici, je poměrně stručný a zahrnuje zdravotnické činnosti, řízení zdravotnického personálu a vyjednávání s pojišťovnami. Sociální demokracie také varovala před tím, že by kraj mohl nad zdravotnickým zařízením ztratit vliv.
"Medicínských činností je velké množství, jen není uveden jejich výčet, takže to může působit, že strategický partner zajišťuje velkou část činností a nemocnice jen malou část. Nemocnice si ale ponechává vše, kvůli čemu nemocnicí je, tedy veškerou léčbu," uvedl Janeček. Pardubický kraj také zůstane vlastníkem majetku i pozemků, partner tu bude v nájmu. Provozování lékáren považuje Janeček za obslužný proces a za jednu z činností, z níž se může firmě vrátit část její investice vložené do rozvoje nemocnice. Centrální nákup léků a zdravotnického materiálu podle něj kraj není schopen zajistit, neboť by do něj musel vložit na začátku velký kapitál a nebylo by jisté, zda by se po čase nespotřeboval. Kraj alespoň organizuje takzvaný sdružený nákup některých komodit, kdy nemocnice postupují společně a získávají nejvýhodnější ceny podle internetových burz. Minulý rok se tímto způsobem ušetřilo kolem deseti milionů korun.
Jak ČSSD, tak vedení kraje se shodují v tom, že zapojení strategického partnera je výhodnější než platit rozvoj nemocnice z vlastních zdrojů a úvěru. "Partner bude mít motivaci, aby využil prostředky nemocnice, například jídelnu, kuchyň, prádelnu nebo spalovnu, i pro jiné subjekty v rámci města," řekl Janeček. Sociální demokraté by ale byli raději, kdyby vstup strategického partnera schvalovalo až nové zastupitelstvo po krajských volbách. V nich chtějí svůj vliv posílit, nyní mají pouze šest z 45 zastupitelů.
S jakými penězi by soukromý partner v PPP projektu nakládal, nejsou zástupci ČSSD schopni určit. Janeček odhaduje, že nemocnice získává za zdravotnické výkony téměř 1,2 miliardy korun, dalších 300 milionů dostávají za medicínské výkony soukromé subjekty v areálu nemocnice, které provozují specializovaná lékařská zařízení. Protože více než dvě třetiny peněz spolknou mzdy, léky a zdravotnický materiál, může podle Janečka na ostatní služby připadat několik set milionů korun.
Pardubická nemocnice, podobně jako ostatní nemocnice kraje, skončila v posledních letech vždy v minusu. V roce 2006 vytvořila ztrátu 38 milionů korun, loňské výsledky zatím nejsou k dispozici. Ztráta všech pěti nemocnic činila předloni celkem 84 milionů korun.
Zdroj: ČTK