Internisté diskutovali o medicíně i problémech v praxi

Kongres České internistické společnosti se řadí mezi hlavní odborné události podzimní kongresové sezóny. Nejinak tomu bylo i letos, kdy tuto akci hostilo 15. až 18. října brněnské výstaviště. Hlavním organizátorem byla tradičně Česká internistická společnost (ČIS) ČLS JEP ve spolupráci s představiteli dvou desítek dalších odborných společností, včetně Slovenské internistické společnosti.

Organizátoři také letos přichystali bohatý odborný program, který byl jako obvykle členěn do bloků jednotlivých odborných společností. Ty doplňovala satelitní sympozia farmaceutických firem a výsledková sdělení či další přednášky zařazené do varií. Velký zájem byl také o prezentace v posterové sekci, především ze strany mladých internistů. Kromě odborných přednášek se brněnský kongres stal také místem setkání krajských odborníků a primářů interních oddělení. „Po prvním setkání v loňském roce v Praze vnímáme složitou situaci především na okresech, kde zajištění kvalitní personální situace na interních odděleních není vždy jednoduché,“ říká prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., předseda organizačního a programového výboru s tím, že na setkání se dále hovořilo také o zajištění lékařské služby první pomoci, rychlé zdravotnické pomoci prostřednictvím sanitních vozů bez lékaře, přeplněných čekárnách interních ambulancí či nízkoprahových příjmů během nočních služeb či svátků.

Česká interna současnosti – mezinárodní úspěchy…

V úvodním bloku prvního dne kongresu vystoupil také prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda ČIS, jenž připomněl některé z problémů, se kterými se „česká interna“ aktuálně potýká. Od počátku roku 2013 byly na základě úpravy Seznamu zdravotních výkonů zkráceny časy klinických vyšetření v některých lékařských oborech. A právě internisté byli touto změnou postiženi asi nejvíce, proto není divu, že se představitelé ČIS opakovaně snažili tento stav napravit – a zdá se, že nakonec uspěli. „Po jednání členů výboru naší společnosti na ministerstvu zdravotnictví jsme nedávno obdrželi dopis podepsaný ministrem MUDr. Němečkem, ve kterém nám oznámil, že internistům vyhověl, a přislíbil upravit časy výkonů klinických vyšetření na původní hodnoty při nejbližší revizi sazebníku výkonů. Tato změna by měla být publikována ve vyhlášce, která bude platná k 1. lednu 2015,“ oznámil prof. Češka. Připomněl také mezinárodní úspěchy, kterých česká interna v loňském a letošním roce dosáhla. Patří mezi ně hlavně pořádání Evropského kongresu interní medicíny (EFIM), který Praha hostila v loňském roce. Nejvyšší číslo mezinárodních účastníků za poslední léta se podařilo více než ztrojnásobit. Na kongres se registrovalo 1 600 zahraničních lékařů z celkem 77 zemí, což je téměř trojnásobný počet proti podobným akcím EFIM. Připomeňme, že před třemi roky Švédové kongres zrušili pro nedostatek peněz a následně další rok na kongres do Atén dorazilo cca 500 účastníků včetně domácích. Zájmem zahraničních účastníků se mohou pochlubit i letošní Pražské evropské dny interní medicíny. Za úspěchem obou těchto akcí stojí podle prof. Češky vedle nemalého úsilí organizátorů také velmi dobrá úroveň české interny. „Podle mého názoru je na špičkové západoevropské úrovni a je plně srovnatelná s dalšími vyspělými zeměmi. Navíc, naši pacienti si bohužel stále ještě neuvědomují, že dostávají běžnou standardní péči, která je v často na vyšší úrovni než v mnoha západoevropských zemích, např. ve Velké Británii,“ konstatuje prof. Češka.

… i neřešené domácí problémy

Navzdory úspěchům a tomu, že interna jako obor představuje základ pro české zdravotnictví, řeší internisté celou řadu problémů. Internisté musejí aktivně vystupovat proti tomu, aby jejich obor byl postupně rozebrán jednotlivými subspecializacemi, které z interny vzešly. Z tohoto úsilí by měli profitovat především ti nemocní, kteří potřebují zkušeného lékaře, jenž dokáže najednou vyhodnotit několik zdravotních problémů a najít optimální postup. Argumentem pro podporu „specialistů“, kteří budou mít celostní pohled na pacienta a budou schopni široké diferenciální diagnostiky, tedy všeobecných internistů, jsou i vytížené příjmové ambulance nemocnic. „Jsem také rád, že interna je stále atraktivní pro mladé kolegy. Počty absolventů, kteří mají zájem atestovat z vnitřního lékařství, jsou jedny z nejvyšších,“ připomíná prof. Češka. Zvýšený zájem o atestaci z vnitřního lékařství je potěšitelný, nicméně podstatná je dostatečná úroveň znalostí mladých lékařů, kteří se k atestaci hlásí. K vyšší úrovni znalostí a zkušeností by měly přispět také diskuse o změnách v postgraduálnímu vzdělávání. Interní kmen je nyní zakončen pouze absolvováním kursu „Novinky z vnitřního lékařství“. Proto ČIS uvažuje o jiném způsobu zakončení předatestačního vzdělávání, který by vedl k intenzivnějšímu studiu a zvýšení úrovně při atestačních zkouškách.

Dlouho neřešené zůstávaly problémy se zajištěním kvalitní lékařské služby první pomoci (LSPP). Pacienti jsou mimo ordinační dobu praktických lékařů, vlastně bez jakéhokoliv předchozího třídění, nasměrováni do příjmových ambulancí nemocnic, ať už přímo, nebo prostřednictvím zdravotnické záchranné služby. Tím jsou zatížena zejména interní oddělení a situace již podle představitelů ČIS vyžaduje systémové řešení. „Spolu se Společností všeobecného lékařství se budeme snažit tento nepříliš uspokojivý stav v oblasti LSPP řešit,“ slibuje prof. Češka.

Zdroj: Medical Tribune