Inhibitory CDK 4/6 by měly přes paragraf 16 procházet hladce
Je to první výstup z jednání pracovní skupiny pro nehrazené léčivé přípravky. „Jsme si vědomi toho, že dochází k prodlevě mezi tím, kdy jsou přípravky oficiálně schválené na trhu, a okamžikem, kdy získají cenu a úhradu. Nechceme se tvářit, že to není náš problém, zvláště tam, kde cítíme významnou medicínskou potřebu,“ říká Ing. David Šmehlík, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, o důvodech, proč VZP do podobných jednání vstupuje. U inhibitorů CDK 4/6 tato prodleva trvá již v řádu let, což má podle náměstka Šmehlíka řadu příčin a zdaleka nelze vinu svalovat jen na SÚKL.
Díky zmíněné dohodě by měly být dva takové léky, palbociclib a ribociclib, hrazeny u postmenopauzálních žen s hormonálně pozitivním HER2 negativním neresekovatelným lokálně pokročilým nebo metastatickým karcinomem prsu. Předpokládaný počet pacientek indikovaných k této léčbě je 60 nemocných pro palbociclib a 60 nemocných pro ribociclib za rok. „Limit 120 žen ale neznamená, že dalším pacientkám nebude péče uhrazena,“ uvádí Ing. Šmehlík. „Myslím, že v rámci ČOS máme zkušenost s poměrně přesnou predikcí toho, jak velké populace nemocných bude nutné daným přípravkem léčit, nepředpokládám, že by zde došlo k podhodnocení,“ říká předsedkyně ČOS doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D. Předpokládaný dopad do rozpočtu je u každého léku 30 milionů korun za rok, na jednu nemocnou tedy připadá půl milionu korun. „Při jednání s držiteli licence se podařilo snížit cenu o desítky procent, i díky tomu byla tato dohoda možná. Umělé prodlužování procesu není v zájmu nikoho. I pro výrobce je dobré přistoupit na nějakou rozumnou úhradovou strategii,“ komentuje Ing. Šmehlík a dodává: „Toto stanovisko by mělo vést k zjednodušení a zvýšení předvídatelnosti rozhodovacího procesu, což ulehčí situaci klinikům, pacientům i revizním lékařům. Kolegové ze Svazu zdravotních pojišťoven už deklarovali, že stanovisko jako rámec pro rozhodování vezmou v úvahu také.“
V podobných jednáních hodlá VZP pokračovat u dalších léků, které jsou nejčastěji schvalovány přes paragraf 16. Takových žádostí chodí na pojišťovnu 14 000 ročně, souhlasné stanovisko je vydáno v 90 procentech případů. Ve finančním objemu se loni jednalo o 1,043 mld. korun.
Podle doc. Prausové je pozitivní, že při řízení přes paragraf 16 bude více bráno v úvahu odborné stanovisko. „Vstupujeme nyní do procesu daleko blíže. Velmi těžko snášíme, když v našich ordinacích jsou srovnatelní nemocní, a přitom někteří daný přípravek schválený mají a jiní ne. Takové rozdíly jsou především mezi pojišťovnami, ale i mezi regiony. Tato variabilita by se teď měla snižovat.“
Zdroj: MT