Informací o hojení ran je nedostatek
Prolomení bariér v léčbě chronických ran, jako jsou především bércové vředy a proleženiny, je jedním z témat, o nichž v Praze jednají účastníci kongresu Evropské asociace pro léčbu ran. Například podle odborníka z britského výzkumného ústavu pro hojení ran lékaři dostatečně s pacienty nekomunikují.
Konzultantka hojení ran Markéta Koutná z Všeobecné fakultní nemocnice dnes ČTK řekla, že specializovaná pracoviště zajišťují nejenom léčbu rány, ale zabývají se léčbou bolesti, zajišťují cévní vyšetření a podporu výživu nemocných. Pracovnice center mají i čas na to, aby pacienty vzdělávaly. Centra vychovávají nejen pacienty, ale i lékaře, kteří často nejsou dostatečně informováni o nových metodách léčby.
Na pacienty podle Koutné velmi působí mediální informace, zejména v televizi. Například po odvysílání pořadu Diagnóza věnovaného bércovým vředům se počet lidí, kteří navštívili specializovanou poradnu, zdvojnásobil.
Česká zdravotnická politika však není podle Koutné zakládání center pro léčbu ran nakloněna, ačkoliv dlouhodobě je komplexní léčba v nich ekonomičtější. Průměrná doba léčby bércového vředu v centru ve VFN je 2,5 měsíce. Přitom pacienti, kteří docházejí k praktickým lékařům neustále jen na převazy, často bojují s vředem desítky let a nikdy se nevyléčí.
Lékaři se například většinou nezabývají výživou pacientů s bércovým vředem, kterým chybí především bílkoviny. Mohou je získat z masa, mléčných výrobků nebo ze speciálních koktejlů, které jsou k dostání v lékárnách. Nedostatkem bílkovin může trpět i obézní pacient.
V České republice moderní léčbu používá zhruba jen 30 procent lékařů a dvě třetiny pacientů nejsou adekvátně léčeny. Bérovými vředy podle odhadu lékařů trpí 100.000 lidí, průzkum agentury STEM naznačil, že by jich mohlo být jednou tolik.
Zdroj: ČTK