Hypertoniků se léčí polovina

V České republice má hypertenzi 42 procent mužů a 31 procent žen ve věkové skupině od 25 do 64 let. Z těchto lidí se však léčí necelá polovina mužů a 60 procent žen. K ideálním hodnotám se vrátí 16 procent léčených mužů a čtvrtina léčených žen. Situace na Slovensku je obdobná s jedinou výjimkou, krevní tlak Čechů středního věku je o něco vyšší. Novinářům to dnes řekl předseda Slovenské ligy proti hypertenzi Štefan Farský.

I když se podaří hypertenzi stabilizovat, lékaři většinou pokračují v léčbě a předepisují pacientům léky nadále, byť sníženou dávku množství. Podle Farského by se v takovém případě léčba měla ukončit, pokud ovšem pacient dokáže změnit životní styl.

Hypertenze je považována za "tichého" zabijáka. Urychluje kornatění tepen, ale dokud nenastanou komplikace, neprojevuje se většinou žádnými příznaky. Prvním příznakem neléčené hypertenze může někdy být až infarkt nebo cévní mozková příhoda. Význam léčby se často podceňuje, ačkoli vysoký krevní tlak může zvýšit riziko onemocnění srdce, ledvin, očí či mozkové mrtvice.

Lidé často netuší, jaký tlak mají. Teprve velmi výrazné či náhlé zvýšení krevního tlaku se může projevit bolestmi hlavy, pocitem nepříjemného nebo nepravidelného bušení srdce a celkovou únavou.

Za normální se označuje tlak 130/80 milimetrů rtuťového sloupce, diabetici by však měli mít tlak o trochu nižší. Za počátek vyššího tlaku se považuje hodnota nad 140/90 mm Hg, pokud byl naměřen v ordinaci lékaře či v nemocnici, nebo nad 135/85 mm Hg, jestliže si ho člověk naměřil sám doma. Většinu pacientů totiž návštěva lékaře lehce rozruší a zvedne jim tlak.

Krevní tlak se během dne mění a i malý pohyb ho dokáže ovlivnit. Pacienti, kteří vědí, že jejich tlak není v pořádku, mohou pravidelným měřením zjistit, zda jim pomáhá léčba, a za jakých okolností se jim tlak zvyšuje.

Zdroj: ČTK