Hrozba pokuty za prodej echinaceových kapek
Na to, že novela živnostenského zákona, která byla loni přijata za účelem přísnější kontroly výroby a prodeje lihovin v důsledku metanolové aféry, by se mohla dotýkat i lékárníků, upozorňuje ve svém komentáři JUDr. Policar z Ústavu sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví LF MU v Brně.
Jedním z důsledků tzv. metanolové aféry je loňská novela živnostenského zákona v podobě zákona č. 309/2013 Sb., který nabyl účinnosti dne 17. října 2013. Tento zákon především způsobil to, že koncese již není třeba jen k předmětu podnikání spočívajícímu ve „výrobě a úpravě kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“, ale nově také v „prodeji kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“. Této změny si všimly i farmaceutické společnosti a lékárny a dovodily, že nově je třeba, aby lékárny měly onu nově definovanou koncesi, aby mohly vydávat či prodávat výrobky s obsahem lihu.
Tento impulz mě přiměl dobře prozkoumat danou problematiku a narazil jsem na jeden zajímavý moment.
Podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zakazuje prodávat nebo podávat alkoholické nápoje ve zdravotnických zařízeních.
Jistě nikdo nepochybuje, že prostory lékárny splňují definici zdravotnického zařízení podle § 4 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů („Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb.“), neboť lékárenská péče je jedním z druhů zdravotní péče (viz § 5 odst. 2 písm. i/ zákona o zdravotních službách).
Na otázku, co je alkoholický nápoj, odpovídá ustanovení § 2 písm. k) zákona č. 379/2005 Sb. Pod rozsah tohoto pojmu spadají lihovina, víno a pivo. Alkoholickým nápojem se rozumí též jiný nápoj, pokud obsahuje více než půl objemového procenta alkoholu.
V informačních materiálech k echinaceovým kapkám od několika výrobců jsem nalezl informaci, že tento lihový extrakt z Echinacea purpurea obsahuje minimálně čtyřicet objemových procent alkoholu. Je tak zakázáno tento doplněk stravy a všechny ostatní splňující definici alkoholického nápoje prodávat v lékárně. Koncese pro předmět podnikání „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ na tom nic nemění.
Alkohol obsahují i některé léčivé přípravy. Např. v SmPC léčivého přípravku „Bromhexin 8 KM kapky“ se uvádí, že tyto kapky obsahují čtyřicet jedna objemových procent alkoholu, tedy spadají také pod definici alkoholického nápoje. Nicméně zároveň jsou léčivým přípravkem podle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a proto v tomto případě je dovoleno je vydávat v lékárnách. Žádná taková „výjimka“ v distribuci alkoholických nápojů se v případě doplňků stravy v našem právním řádu nevyskytuje.
Pokud tedy některá lékárna bude prodávat echinaceové kapky či jiný produkt, který není léčivým přípravkem a splňuje znaky alkoholického nápoje, dopouští se správního deliktu podle § 24 odst. 6 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., za který lze uložit pokutu ve výši deset až padesát tisíc korun českých.
Zdroj: Medical Tribune