Hovorka: Holdingy přinášejí snazší možnost tunelování
V červnu jste interpeloval ministra financí ve věci nákupu přístrojů z fondů EU do Krajské zdravotní v Ústeckém kraji. Sledujete vývoj této kauzy? Začalo se na základě vašeho podnětu něco konkrétního dít? Jaký je aktuální vývoj této kauzy?
Sleduji, nevím, že by se dělo něco konkrétního. Podnětem, který jsem ale nepodával já, se bude zabývat Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Je tristní, že nad prostředky EU a jejich toky není v České republice efektivní supervize.
Krajská zdravotní není jedinou nemocnicí, u které je podezření na netransparentní výběr dodavatele. Zajímáte se aktivně i o další nemocnice, které nemohou doložit zcela transparentní toky peněz? Které to konkrétně jsou?
Podle mých informací je nemocnic, kde se zdravotnické přístroje pořizují podivným způsobem, více.
Hospodaření řady nemocnic prošetřuje i policie. Ta šetří porušování zákona o veřejných zakázkách (uzavírání zakázek bez výběrových řízení) většinou v nemocnicích, které spravují a řídí kraje. Například v dubnu si nové vedení Královéhradeckého kraje nechalo udělat právní audit toho, jak holding, pod který spadá pět nemocnic, zadává zakázky a dodržuje zákon. Audit ukázal, že soustavně docházelo k porušování zákona o veřejných zakázkách. Máte nějaké vysvětlení, proč toto porušování zákona bývá v drtivé většině případů zjištěno v tzv. krajských nemocnicích?
Po transformaci těchto typů nemocnic na akciové společnosti má náhled do hospodaření nemocnic velmi úzký okruh lidí, proto již nejsou pod tak silnou dohledovou kontrolou krajských zastupitelstev. Argumentem pro transformaci na a.s. bylo, že a.s. má transparentnější účetnictví. To ale platí, pouze, když se chce, aby hospodaření bylo transparentní.
Dalším z příkladů nejasností v tocích peněz jsou hospodářské výsledky nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. Vedení vykazovalo zisk, přitom měla nemocnice ztrátu několik desítek milionů. Ukázaly se nejasnosti mimo jiné také ve výběrových řízení na nákupy materiálu. Došlo k výměně vedení, ale žádné důsledky pro původní management z této změny neplynou. Budete v této věci také žádat od někoho vysvětlení?
Konkrétní informace nemám, ale vyžádám si je od krajských radních.
Holdingy, které mají zastřešovat několik různých nemocnic v kraji, vznikají s odůvodněním, že má údajně dojít k úspoře při nákladech na provoz a při centrálních nákupech. V mnoha případech se však ukazuje, že je tomu u těchto holdingů právě naopak (viz předchozí argumenty). Měla by veřejnost po těchto zkušenostech o to pozorněji sledovat toky peněz v nově vzniklé Krajské nemocnici Středočeského kraje? Pokud ano, jak?
Holdingy obecně, a nejenom v případě zdravotnických zařízení, místo „synergických efektů při centrálních nákupech“ přinášejí lepší možnost „synergického tunelování“. Kontrola holdingů je obtížnější, než kontrola jednotlivých společností. Opět platí, že veřejnost i krajská zastupitelstva mají menší náhled do jejich hospodaření.
Domníváte se, že současná právní úprava je dostatečná k tomu, aby předcházela zneužívání tak velkých finančních prostředků ve zdravotnictví? Nebo by mělo dojít k přijetí nových zákonů? Kterých?
Nevím, jakou právní úpravu máte konkrétně na mysli. Hospodaření a.s. se řídí obchodním zákoníkem a zákonem o účetnictví. Změny by měl doznat především zákon o zadávání veřejných zakázek. Obecně myslím, že hospodaření všech zdravotnických zařízení, nejenom krajských, by mělo být pod daleko přísnější veřejnou kontrolou a krajská zastupitelstva by měla hospodaření „ svých zařízení“ více kontrolovat. Nemocnice by měly zveřejňovat úhrady od pojišťoven a náklady na jednotlivé úkony. Kvalita péče by měla být hodnocena po odděleních nemocnic, nikoliv po celých nemocnicích.
Není možné se vymlouvat na obchodní tajemství, kdy členové představenstev – krajští zastupitelé se bojí něco říci, aby neporušili obchodní tajemství. To je naprosto absurdní stav, který nahrává tomu, co se dnes děje. Toto se musí změnit.
Iva Bezděková, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz