HOSPIMedica: Paliativní péče v ČR zatím nedostatečná
Paliativní péči, která se v současnosti celosvětově rychle rozvíjí, byl věnován XII. brněnský den paliativní medicíny, který se uskutečnil v rámci veletrhu HOSPIMedica. Jde o účinnou pomoc nevyléčitelně nemocným, umírajícím a jejich rodinám. V posledním roce života potřebuje paliativní péči v České republice kolem 70 tisíc nemocných. Soustavnou specializovanou paliativní péči pro delší dobu pak kolem 14 tisíc nemocných ročně.
Podle odborníků Česká republika zatím v této péči zaostává, dostupná je pouze minimálnímu počtu občanů, a to přes obětavou práci mnohých lékařů a zdravotnického personálu i díky dlouhodobému programu, který podporuje výstavbu hospiců. Ministerstvo zdravotnictví ČR připravuje v blízké budoucnosti otevření dalších těchto zařízení. V republice působí pouze jedna specializovaná ambulance paliativní medicíny. Probíhají jednání se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou o souhlasu na zřízení lůžkového oddělení v rámci Interní hematoonkologické kliniky FN Brno. V Česku také funguje 66 ambulancí či center léčby bolesti, které však nenabízejí komplexní specializovanou paliativní péči. V roce 2004 byl zřízen samostatný atestační obor paliativní medicína a léčba bolesti. Systematická péče v tomto směru u nás funguje teprve v posledních letech.
V České republice umírá ročně v průměru kolem 105 tisíc lidí, pouze jednomu procentu z nich se dostává paliativní péče. Hlavními příčinami (85 procent) jsou nemoci kardiovaskulární, cerebrovaskulární, nádory a nemoci dýchacího ústrojí. Přes 70 procent všech úmrtí nastává ve zdravotnické či sociální instituci – nemocnici, léčebně dlouhodobě nemocných a v domově důchodců.
Sami zdravotníci tvrdí, že kontinuita a koordinace péče o umírající je u nás velmi nedokonalá, účast pacienta a rodiny na důležitých rozhodnutích o léčbě je téměř výjimkou. Statistiky ukazují, že 90 procent mladých lékařů se cítí být nepřipraveno komunikovat s nevyléčitelně nemocnými i jejich rodinou. Pokud se rodina nemocného rozhodne, že bude o nemocného pečovat doma, postupuje nesmírně náročné riziko nezajištěného procesu, nezřídka bez podpory, v některých případech dokonce přes odpor zdravotníků. Součást naší zdravotní a sociální péče zatím nevěnuje systematickou pozornost pozůstalým, ačkoli velmi často trpí sociální izolací a těžkým psychickým strádáním. Financování péče o umírajícího je pak nedostatečné, často demotivující a omezuje její koncepční dlouhodobý rozvoj.
Navrhovaná koncepce pro zlepšení tohoto stavu hodlá zařadit paliativní péči mezi priority dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Chce v rámci dostupných zdrojů dosáhnout zlepšení péče o umírající. Vyžaduje to však koncepční kroky tvůrců státní a regionální zdravotní politiky. Fakt je, že skutečnou změnu může přinést pouze kreativní iniciativa zdravotníků a ostatních zúčastněných při hledání konkrétních podob efektivní péče v různých prostředích a zařízení.
www.hospimedica.cz
Zdroj: BVV