HOSPIMedica: Kraje mapují možnosti sociálních služeb
Zákon o sociálních službách nastavuje mnoho povinností krajům a zatím není jisté, zda na to budou mít odpovídající finanční prostředky. Důležité je, že si lidé budou moci vybrat sami sociální služby podle svých představ. Řekla to předsedkyně Komise legislativní Jihomoravského kraje Marie Cacková na semináři o zákonu o sociálních službách, který se uskutečnil v rámci veletrhu HOSPIMedica.
„Nový zákon považuji za vynikající, neboť zajistí transformaci postižených a seniorů od dosavadní péče v ústavech zpět k rodině. Úloha krajů je v tom, aby zmapovaly prostředí, jaké služby jsou schopni poskytovat nyní, a jaké budou schopni nabídnout v dalším období. Problém zřejmě bude zajistit dostatek finančních prostředků jak ze státního rozpočtu, tak i z rozpočtu krajů. Výhodou je v tomto případě, že budeme moci čerpat peníze z evropských zdrojů,“ řekla Cacková.
Kraje mají podle zákona povinnost zajistit poskytování sociálních služeb všem potřebným osobám. Dále zajistí informace o možnostech poskytování služeb, přitom budou spolupracovat nejen s obcemi, ale též s ostatními kraji. V náplni jejich činnosti je též vypracování střednědobého plánu rozvoje služeb i vyhodnocení jeho plnění. V případě transformace sociálních služeb pro seniory se jedná o osoby starší 65 let, které jsou odkázány na podporu druhé osoby, rodiny nebo společnosti.
„Přitom jim musí být zachován podíl na společenském životě a důstojnost. Hlavním cílem transformace je proto restrukturalizace a humanizace ústavních zařízení a podpora takových služeb, které potřebným lidem umožní co nejdéle setrvat v přirozeném prostředí. Tím se rozumí nejen vlastní domácnost, ale především prostor, kde jsou zachovány rodinné vazby. Problémem v této oblasti je nedostupná síť terénních a ambulantních sociálních služeb,“ uvedla Cacková.
Podle ní klient i rodina bývají často nedostatečně informováni o alternativách řešení špatné sociální a zdravotní situace. Proto zatím velké procento péče je zajišťováno v ústavech. Tato zařízení znamenají pro starého člověka ztrátu nezávislosti a motivace k činnostem, která pro ně byly běžné, nelze v nich naplnit princip poskytování sociálních služeb, který zaručuje dodržování lidských práv. „Nabízené služby musí být nejen zkvalitněny, ale doplněny kulturními a duchovními aktivitami. Je třeba zvýšit též vzdělanost pracovníků sociálních služeb,“ konstatovala.
Cílem transformace ústavní sociální péče pro osoby se zdravotním postižením, především mentálním a duševním, je vytvořit systém, který umožní život v přirozené komunitě. Finanční zdroje nepůjdou na ústavní domy, ale budou směřovat do výstavby chráněných bytů a domů v přirozené zástavbě. V tomto případě je nutné zaměřit se na problémy jednotlivých uživatelů a dodržování standardní kvality. V první řadě se musí zajistit bydlení pro klienty, kteří jsou schopni se o sebe postarat. Jednou z variant je pobyt ve smluvních domácnostech, jde o jakousi pěstounskou péči o dospělé. „Neobejdeme se bez důkladné analýzy a stanovení priorit rozvoje tak, aby potřebné investice byly skutečně účelně vynaloženy,“ doplnila Cacková.
www.hospimedica.cz
Zdroj: BVV