HOSPIMedica: Česko musí dobudovat krizový systém pro epidemie
Česká republika má relativně dostatek diagnostické i hospitační techniky, je však nutné najít vzájemné vazby mezi nimi. Jde o oblasti legislativní, financování, ale též o oblast tréninku zdravotnického personálu a o vzájemnou informovanost v návaznosti na krizové řízení. Hovořilo se o tom na semináři Vysoce nakažlivé nákazy – epidemiologie, protiepidemická opatření, který se uskutečnil v rámci veletrhu HOSPIMedica.
„Česko musí mít dobudován krizový systém, který přesně stanoví.kam pacienti v případě epidemie budou odvezeni, kdo bude o ně pečovat a jak budeme chránit zdravotnický personál.
Dále musí existovat laboratoře, které budou diagnostikovat mikrobiologická vyšetření i klasická biochemická a hematologická vyšetření. Na semináři se diskutovalo o tom, jak tyto činnosti spojit a získat na celý systém finanční prostředky,“ řekl hlavní hygienik ČR Michael Vít.
V současnosti panuje stále obava z pandemie ptačí chřipky, i když v tomto případě jde o trochu odlišný systém ochrany. „Pandemický plán byl schválen minulý týden Bezpečnostní radou státu,“ konstatoval hygienik. Hrozbou jsou i plané neštovice a další onemocnění. „Musíme si uvědomit, že se otevřel svět, lidé cestují například do afrických zemí, do Asie a dalších exotických států. V těchto oblastech se zvyšuje turistika, ne v luxusních hotelech, ale tzv. batůžkářů, kteří provozují adrenalinové sporty. Jdou tedy do míst, kde jsou velká rizika z hlediska nákazy a přitom tito lidé mnohdy nedodržují všechna hygienická opatření,“ vysvětlil Vít. Právě v těchto případech je riziko onemocnění různými druhy horeček, například typu Lasa, Ebola, Afrika, nebezpečné jsou také horečky z jihovýchodní Asie. „Tato onemocnění jsme zatím na území ČR nezaznamenali, ale občas se vyskytnou v dalších evropských státech,“ upřesnil hlavní hygienik.
Podle něho se nemusíme zatím obávat tuberkulózy. Ve zprávě světové zdravotnické organizace se totiž praví, že Česká republika patří k zemím s nejnižším výskytem této nemoci. V minulém roce připadlo na sto tisíc obyvatel asi deset s tuberkulózou, což je velmi nízké číslo. Multirezistentních případů tuberkulózy, což je její nejtěžší forma, je zjištěno ročně kolem dvaceti případů, z nichž většinu tvoří cizinci. „Proto se zřizuje jedno oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze, kam budou tito pacienti soustředěni,“ doplnil.
Vznikne tam 20 lůžek pro léčbu citlivé formy TBC a 16 pro léčbu multirezistentní formy TBC. Moderní pracoviště poskytne pacientům medicínu na vysoké úrovni. Riziko TBC nelze podcenit, dotace na zařízení poskytlo Ministerstvo zdravotnictví ČR a provoz by mělo zahájit v lednu 2007.
Ze zákona má hygienická služba pravomoci řídit v krizových situacích režim života lidí včetně nejpřísnějších karanténních opatření. Ministr zdravotnictví řídí přibližně 27 zdravotnických zařízení, zbytek je v pravomocích jednotlivých krajů. „Musíme dobudovat systém ochrany obyvatel ČR před biologickou hrozbou tak, aby do systému byly zapojeny všechny složky – ministerstvo zdravotnictví, vnitra, obrany i kraje. Musíme naučit společnost, že jde o celospolečenskou aktivitu a lidé musí pochopit různá karanténní opatření. Je to ochrana lidí, nejde o žádné výmysly hygienika,“ dodal Vít.
www.hospimedica.cz
Zdroj: BVV