Hledání světla v temnotě – první report k problematice sebevražd v ČR

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR vydávají první report k problematice prevence sebevražd s názvem Hledání světla v temnotě: Souhrnná zpráva o sebevražedném jednání a prevenci v České republice za rok 2022/23. Aktuálně v ČR žádný podobný dokument nevychází, přitom sebevražda je příčinou každého stého úmrtí. Data mimo jiné ukazují, že více než polovina hospitalizovaných pro záměrné sebepoškozování nemá do 30 dnů od ukončení hospitalizace ambulantní kontrolu u psychiatra.

Zpráva je dostupná na webových stránkách sebevrazdy.cz. Jejím cílem je poskytnout aktuální a komplexní přehled o povaze a rozsahu sebevražedného jednání sloužící k mapování problému i plánování a rozhodování o zacílení preventivních aktivit. „Považujeme za přínosné informovat odbornou i laickou veřejnost o vývoji tohoto fenoménu. Současně chceme vytvořit zdroj informací, ze kterého je možné čerpat ověřené informace o problematice. To koresponduje s aktivitami navázanými na náš web sebevrazdy.cz. V neposlední řadě by měl dokument sloužit jako průběžná evaluace Národního akčního plánu prevence sebevražd (NAPPS). MZ sice vydává zprávy o jeho plnění, nicméně ty nereportují konkrétní indikátory týkající se samotného fenoménu. V zahraničí je běžné, že k národním strategiím jsou vydávány podobné reporty, i v tom smyslu proto navazujeme na dobrou zahraniční praxi. Report chceme vydávat každoročně,“ vysvětluje Mgr. Alexandr Kasal, Ph.D., z NUDZ.

Zpráva bude vydávána každoročně vždy na konci kalendářního roku, nynější vydání zahrnuje data ČSÚ o úmrtnosti za rok 2022 a analýzy dalších datových zdrojů i za rok 2023. Aktualizovanou verzi na datech za rok 2023 lze očekávat na konci tohoto roku.

Data, trendy, analýzy

Podle odhadu WHO je počet pokusů o sebevraždu dvacetkrát vyšší než počet dokonaných sebevražd. To naznačuje, že dostupná data mohou být značně podhodnocena. V ČR je ročně evidováno zhruba 1 400 dokonaných sebevražd a počet hospitalizací pro úmyslné poškození se poslední dva roky pohybuje okolo tří tisíc.

„Report popisuje rozsah sebevražednosti v kontextu české populace z hlediska významných demografických indikátorů, jako je pohlaví, věk, místo úmrtí a další, a ukazuje vývojové trendy v sebevražedném jednání za uplynulých 10 let. Reportována je zpravidla četnost a míra sebevražednosti, rozdělená podle pohlaví, věku, místa úmrtí, způsobu úmrtí. Rovněž je zpracována sebevražednost u populace s duševním onemocněním. V druhé části report představuje vybrané analýzy publikované v daném roce a přehled aktivit důležitých aktérů v ČR v oblasti prevence a postvence (intervence po sebevraždě) sebevražednosti,“ popisuje Mgr. Ondřej Rýdlo z Pracovní skupiny Prevence a výzkum sebevražd NUDZ.

Standardizovaná míra sebevražednosti v Česku je 11,6, průměr EU činí 10,2. V pořadí má ČR 15. nejvyšší míru sebevražednosti ze 33 zemí EU. „Celkový počet sebevražd za rok 2022 byl 1 302 (průměrně 3,5 případu na den), z toho 1 031 mužů (79 %, průměrně 2,8 případu na den) a 271 žen (21 %, průměrně 0,7 případu na den). Míra sebevražednosti činí 12 případů na 100 000 obyvatel, u mužů je to 19,4 případu na 100 000 mužů, u žen 4,9 případu na 100 000 žen. Na jednu sebevraždu ženy připadají téměř čtyři sebevraždy muže (3,96), sebevraždy představují 1,08 procenta ze všech úmrtí (u mužů 1,68 % a u žen 0,46 %),“ komentuje výsledky další člen výzkumného týmu Mgr. Nicolas Say. Podle psycholožky Mgr. Roksany Táborské předběžná data za rok 2023 naznačují, že situace se stabilizovala a data o počtu sebevražd nevykazují oproti roku 2022 významný nárůst.

Chybějící návaznost péče situaci zhoršuje

Ve věkové skupině 15–29 let je sebevražda příčinou každého čtvrtého úmrtí. Z výzkumného šetření o duševním zdraví žáků 2. stupně ZŠ a středních škol v Ústeckém kraji vychází, že 31,6 procenta žáků někdy seriózně zvažovalo sebevraždu. Data Toxikologického informačního střediska ukazují nárůst kontaktů z důvodu záměrné otravy. Dlouhodobě je míra sebevražednosti nejvyšší pro muže nad 70 a ženy nad 80 let.

Dle reportu platí, že míra sebevražednosti od roku 2019 mírně narůstala. Míra událostí nezjištěného úmyslu, v jejichž rámci se odhaduje vysoké procento právě sebevražd, pak od roku 2015 kontinuálně narůstá. Jako rizikové se ukazuje období bezprostředně po odchodu z psychiatrické hospitalizace, kdy míra sebevražednosti v roce 2020 významně narostla a od té doby zůstává stabilní.

Alarmující je, že více než polovina hospitalizovaných pro záměrné sebepoškozování nemá do 30 dnů od ukončení hospitalizace ambulantní kontrolu u psychiatra, což naznačuje nedostatečnou návaznost služeb. Přitom návaznost péče může být klíčovým faktorem snižujícím pravděpodobnost sebevraždy. „Kromě ztracených lidských životů jsou sebevraždy bezprostředně po psychiatrické hospitalizaci závažným problém také pro jejich přímou konfrontaci efektivity poskytovaných služeb v oblasti psychiatrické péče, ale rovněž mohou mít dopad na duševní pohodu lékařů a dalšího ošetřujícího personálu. V rámci České republiky si v roce 2022 vzalo život do 61 dní od propuštění z psychiatrické hospitalizace 102 lidí, z toho 65 mužů a 37 žen. Z celkového počtu 43 367 hospitalizací činí pohospitalizační sebevraždy 0,2 procenta. Dlouhodobě je více mužů, kteří si vezmou život do 61 dní od psychiatrické hospitalizace, než žen,“ uvádí se ve zprávě.

Podle dat Linky bezpečí, která je největší a nejdéle fungující celostátní krizovou linkou pro děti a studenty (do 25 let včetně), bylo nejčastěji řešeným problémem v roce 2023 sebevražedné jednání, které představovalo přes 19 procent ze všech kontaktů. V případě ohrožení zdraví/života může Linka kontaktovat i jiné instituce pro poskytnutí další potřebné péče a podpory klientům. V roce 2023 realizovala 195 intervencí s další službou, ve 162 případech se jednalo o situaci, kdy klienti řešili sebevražedné chování. Nejčastěji bylo kontaktováno Toxikologické informační středisko, záchranná služba i Policie ČR.

Prevence sebevražd je z povahy fenoménu multidisciplinární a zasahuje do mnoha sektorů. V oblasti prevence a postvence sebevražednosti se nyní angažuje mnoho organizací, které průběžně rozšiřují své aktivity. V součinnosti NUDZ a MZ se daří naplňovat Národní akční plán pro prevenci sebevražd.