Heger v ČT: Myslím, že neodejdou masivně

Moderátor - Václav Moravec
Útlum a nedostatek peněz. I to jsou vyhlídky českého zdravotnictví pro příští rok. Šéf resortu Leoš Heger chystá změny. Dotknou se všech pacientů. Zvýšit se má poplatek za pobyt v nemocnici, amalgámové plomby už nebudou zadarmo, ale měli bychom za ně platit. Dojde také ke zrušení poplatku za položku na receptu, ale připlatíme si za levné léky. To jsou plány ministra zdravotnictví Leoše Hegera.

Na konkrétní kroky však dál čekáme. Proč? Nejen o tom přijdou diskutovat právě ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09, stínový ministr zdravotnictví z ČSSD, poslanec a středočeský hejtman David Rath a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, poslanec ODS Marek Šnajdr. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?

Ministr zdravotnictví Leoš Heger dokončil první reformní zákon. Krom zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun, umožní i sloučení některých zdravotních pojišťoven. A zrychlí vstup generických léků na český trh.

Zájem českých lékařů o práci v západní Evropě roste. Veletrh práce, na kterém od pátku nabízelo práci českým doktorům 32 klinik z Německa a 1 z Rakouska, navštívilo víc než 6 tisíc lékařů.

Martin Povejšil, zástupce kliniky Obergöltzsch, 30.10.2010:
Rozptyl je v podstatě od 3735 EUR při nástupu nekvalifikovaného lékaře až po 6333 EUR hrubého pro lékaře s 12-letou praxí.

Už necelé 4 tisícovky lékařů z celého Česka se připojily k výzvě "Děkujeme, odcházíme", která požaduje zvýšení platů lékařů.

Petr Šafránek, lékař, ARO FN Olomouc, předseda LOK FN Olomouc:
Základní plat lékaře je neúměrně nízký, pokud nedojde k˙nějakému vyřešení této situace, tak budu podávat výpověď.

Například v˙Olomouckém kraji už teď hrozí výpovědí ke konci roku zhruba 200 lékařů.

Egon Havrlant, tiskový mluvčí FN Olomouc, 25.10.2010:
Obavy z˙odchodů mladých lékařů určitě máme, v˙tuto chvíli ale nemůžeme podnikat žádné kroky.

Pavel Vávra, lékař, spoluorgan. kampaně Děkujeme, odcházíme:
My chceme pracovat v˙České republice, ale jestliže si nás stát nebude vážit a pakliže nás bude platit tak špatně, jak nás platí a bude s˙k˙nám chovat, tak jak se chová, tak prostě musíme odejít.

Pohled do jiného kraje. Karlovarského. V˙nemocnicích v˙Karlových Varech a v˙Chebu podepsala výzvu Děkujeme, odcházíme už víc než třetina lékařů.

Peter Igaz, předseda LOK Nemocnice Karlovy Vary:
Takovéhle číslo odchodu samozřejmě znamená v˙podstatě rychlý, rychlý zánik poskytování péče.

Zdeněk Horák, generální ředitel, Karlovarská krajská nemocnice:
Já si myslím, že to číslo nebude tak veliké, nicméně musím konstatovat, že i odchod 4, 6, 8 lékařů může způsobit docela zásadní problémy.

Podle odborářů je výzva namířena proti Nečasově vládě. Zástupci krajů a nemocnic se shodují, že bez pomoci státu problém platů lékařů nemůžou vyřešit. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že neurčuje výši platů v˙jednotlivých zdravotnických zařízení. Je to prý vždy na zřizovateli a především na vedení nemocnic, jaké priority zvolí.

Martin Engel,lékařský odborový klub - svaz českých lékařů:
Já myslím, že toho budou postupně litovat a že ta jejich arogance a přezírání nakonec bude mít opačný efekt.

Například krajští politici i zástupci nemocnic v˙Karlovarském kraji už v˙žádné náhlé řešení nevěří. A připravují se na nejhorší.

Zdeněk Horák, generální ředitel, Karlovarská krajská nemocnice:
Budeme s˙těmi lékaři jednat, zkusíme jim nabídnout aspoň z˙toho, co můžeme my jim vyjít maximálně vstříc, samozřejmě nebude to znamenat uspokojení těch požadavků.

Václav Larva /ČSSD/, radní pro zdravotnictví, karlovarský Kraj -
My uděláme všechno proto, aby ty následky pro naší veřejnost byly co nejminimálnější. Přesto si myslím, že to bude s˙velkými problémy.

Podle radního hrozí situace, kterou kvůli protestům lékařů v˙minulosti, muselo vedení nemocnice nařídit na interním oddělení v˙Karlových Varech. Personál pracoval v˙tzv. pohotovostním režimu. Další příklad Fakultní nemocnice v˙Brně ladí krizové scénáře pro případ hromadných výpovědí lékařů. Připravenost dát výpověď k˙poslednímu prosinci vyjádřilo jen v˙bohunickém areálu nemocnice, kde pracuje 460 lékařů, 40% z˙nich. Pane hejtmane, máte například ve středočeském kraji nějaký krizový scénář, pokud většina nebo polovina lékařů by dala výpověď?

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Těžko hledat krizový scénář v˙situaci, kdy už dnes máme nedostatek zkušených a kvalifikovaných lékařů a pokud by jich odešlo zase nějaké množství a v˙podstatě teď každý lékař, který je zkušený a odejde nám, tak za něj těžko hledáme náhradu, velmi dlouho, velmi obtížně. Ta situace skutečně je velmi vážná a já bych tady chtěl poprosit pana ministra, aby to nepodceňoval, aby to nebral na lehkou váhu a poprosit vládu, ať skutečně se tím začne vážně zajímat.

Myslíte, že to vláda bere na lehkou váhu?

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
No jednoznačně, protože tady je to jasně o penězích, o ničem jiném a když nám už letos vláda, respektive ministerstvo prostřednictvím pojišťoven poskytlo do nemocnic méně peněz, jen v˙našem kraji, naše krajské nemocnice dostanou od VZP méně, asi 100 milionů korun, možná i víc než 100 milionů korun, proti roku předchozímu a příští rok byl schválen zdravotně pojistný plán, o tom by tady VZP, o tom by tady mohl hovořit pan předseda správní rady VZP, nevím, proč proto zvedl roku, kde je jasně napsáno, že nemocnice dostanou v˙příštím roce zase méně než letos, tak já jsem zvědav, co my s˙tím uděláme. Už teď se nám nemocnice propadají do dluhů, byť se snaží šetřit, kde se dá, přesoutěžili jsme prakticky všechny služby od nákupů léků a šetříme skutečně poměrně značné peníze, ať na úklidech, vaření, údržbách, lécích, přesto ty nemocnice jdou do mínusu, protože skokově dostávají od pojišťoven méně peněz a teď tady máme černé na bílém, příští rok dostanou také méně.

Pane ministře.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Pardon, ještě poslední poznámku. Já bych strašně rád přidal zdravotníkům, kvalifikovaným lékařům, mladým lékařům, sestrám, strašně rád, my už letos máme obrovské potíže jim ty platy udržet nebo aspoň trochu zvýšit a máme to skutečně na úkor hospodářského výsledku těch nemocnic. A dotuje to kraj ze svého rozpočtu, který mimochodem nám vláda taky krátí.

Pane ministře, nepodceňujete tu situaci a v˙současnosti se vlastně čeká až na ten prosinec, jestli dají nebo nedají výpovědi, protože vy říkáte, je to věc zdravotnických zařízení a jejich zřizovatelů.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Ale tak tu situaci vláda určitě nepodceňuje a ministerstvo zdravotnictví tu situaci velmi pečlivě monitoruje a snaží se dělat kroky, jak by ty protestující lékaře uspokojilo. Já musím protestovat.

Které kroky konkrétně?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Hned to řeknu, jenom bych protestoval proti tomu, co bylo v˙předtočené upoutávce, že se chová, já jsem nezaregistroval kdo, arogantně a přezíravě, já myslím, že to bylo takové jaksi

Pan předseda lékařského odborového klubu Martin Engel.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Ano, ale na koho to bylo míněno, rozhodně tedy ministerstvo se nechová arogantně a přezíravě, hledá jak zlepšit podmínky mladých lékařů, má připravené výrazné změny ve vzdělávacím systému, který se zašmodrchal od roku 2004 a spíše zhoršil než jak se měl vylepšit, ale já zcela otevřeně říkám a naprosto konzistentně dlouhou dobu, že v˙současnosti přidat lékařům nemůžeme a už vůbec ne, na ty násobky, které požadují. To je jedna situace.

Jak vyvrátíte ty hromadné výpovědi?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
To, že jaksi se propadá systém zdravotního pojistného, to je fakt, ale nepropadá se tak masivně, v˙letošním roce se počítá se snížením o 2% a v˙nemocnicích toho, co dostanou od zdravotních pojišťoven, to co říká pan hejtman Rath já musím popřít, my nemáme data o tom, že by nemocnice středočeského kraje byly obhospodařené zdravotnickými pojišťovnami hůř než nemocnice v˙jiných krajích. Ono, když vy jste byl hejtmanem, tak jste vždycky říkal, když nemocnice měly problémy, že to tam ODS špatně vede a že se špatně hospodaří, vyměnil jste všechny ředitele, nastartoval jste novou éru a teďka se zase hospodaří, přesto, že ty podmínky jsou pro všechny stejné, prostě hospodaří dobře ti, co to umí a špatně ti, kteří s˙tím mají problémy. Bez ohledu na to, že bychom do těch nemocnic posílali více peněz. A jak to budeme řešit, na to opravdu neexistuje univerzální protikrizové řešení, je, já bych rád ubezpečil všechny pacienty, že zdravotnictví je u nás velmi flexibilní a dokáže se přizpůsobit. Samozřejmě ne

Když odejde ty řekněme 2 tisíce lékařů.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Ano. Je to velká rána pro nemocnice, já si myslím, že neodejdou takhle masivně, ale je tady spousta rezerv v˙tom smyslu, že prostě budou poskytovány opravdu jenom akutní výkony přednostně, ti, kteří jsou ohroženi nebo nemohou dlouho čekat budou v˙druhém pořadí a pro ty ostatní.

Máte tedy krizový scénář jako ministerstvo zdravotnictví?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Ano, zcela určitě, prodlouží se čekací doby, ti lékaři zbylí budou dostávat víc peněz, protože na ně zbyde více, je to tedy smutné, já to myslím cynicky, budou muset pracovat více, lze od nich očekávat, že budou ještě méně vstřícnější k˙pacientovi než jak se pořád stěžuje, budou prostě mít míň méně času s˙tím pacientem se bavit, ale tu péči mu zcela určitě dají.

Když pane ministře tu petici Děkujeme, odcházíme, podepsali necelé 4 tisícovky lékařů, s˙jak velkým odhadem odchodů vy na přelomu příštího roku počítáte, jako ministerstvo zdravotnictví, když máte krizový scénář na odchody?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tak já si myslím, že by to nebyly celé 4 tisíce, tak to je asi čtvrtina lékařů v˙nemocnicích, tak to je už velmi tvrdé, tak nepochybně v˙některých nemocnicích musela zavřít některá oddělení, musela by se převést třeba na ošetřovatelská oddělení jenom, kde byli dlouhodobě nemocní, ta péče by se musela zkoncentrovat se všemi body, o kterých já jsem mluvil. Mimochodem je tady dlouhodobě známo, že je přebytek nemocnic, což není politická síla, jak ty nemocnice zavírat, tak možná by došlo k˙tomu, že některé z˙těch menších nemocnic se nakonec budou muset zavřít a přesunout zbývající personál do nemocnic větších.

Vy tedy s˙tím počtem realisticky počítáte.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
No podívejte se, rozhodně ne s˙tisíci lékaři, ale ten veletrh, který proběhl o víkendu nabízel ne tisícovky míst, jak se říkalo, ale asi 150 míst ve velmi jaksi prestižních pozicích, s˙vysokými požadavky, tak ona ta nabídka do zahraničí není tak nádherná, jak se zdá. Jistě každý, kdo do toho zahraničí odejde, já mu v˙tom budu fandit, protože to téhle zemi dlouhodobě pomůže a ti lidé mladí jsou potřeba, aby trošku nastartovali větší zájem o cizinu než doposavad. Ale je to velké dobrodružství, obrovská práce a já si nemyslím, že to opravdu budou tisíce lékařů. A nedělám si z˙nich, nechci je podceňovat, plně je chápu, trošku jim závidím, že ty nabídky mají, daleko více než měla moje generace, zcela je respektuju, udělám pro ně všechno, aby se jim ty podmínky zlepšily, ale nemůže to nikdo chtít od současného ministerstva zdravotnictví, aby to udělal prostě za půl roku.

On ten veletrh práce, na kterém od pátku nabízelo práci českým doktorům 32 klinik z˙Německa, 1 rakouská, navštívil víc než 1000 lékařů. Mezi náboráři se objevili i někteří čeští lékaři, kteří už v˙cizině pracují.

Martin Povejšil, zástupce kliniky Obergöltzsch, 30.10.2010:
Já to řeknu jednoduše, naše klinika potřebuje na každém oddělení několik lékařů a v˙podstatě i všech stupňů vzdělání. Klinika anestézie a resuscitace minimálně 2-3 lékaři, chirurgická klinika opět 2-3 lékaři, ambulantního krčního lékaře, očního lékaře sháníme, gynekologická klinika shání lékaře, interna shání lékaře, potřebujeme mladé, začínající lékaře nebo lékaře s˙krátkou praxí, před atestací, protože některé naše kliniky jsou, dalo by se říci mírně překvalifikovány, chybí nám dorost, na druhou stranu potřebujeme i vysoce specializované lékaře, jako třeba cévní chirurgy, potřebujeme specializovaného zkušeného cévního chirurga.

Ulrike Adamová, zástupkyně katolické kliniky, Kleve, 30.10.2010:
Hledáme kardiology a onkology, chybí nám i sestry na anesteziologii a intenzivní péči.

Randolf T. Kuvert, generální manažer veletrhu, 30.10.2010:
To není žádný hon na české lékaře. Většina zdravotnických zařízení, která tady prezentují, už má s˙českými lékaři zkušenosti. A chtěla by tuto spolupráci ještě rozšířit.

Zaznamenala Česká televize slova zástupců možných zaměstnavatelů českých doktorů v˙cizině. Pane poslanče a pane předsedo, nebylo by dobré, aby zdravotní pojišťovny přispěly k˙tomu, že lékařská práce v˙nemocnicích bude lépe hodnocena

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Bylo, ale až na to budou mít zdroje. Já jsem často dotazován, proč ta koalice vlastně ty reformy chce a já konkrétně proč pořád tak spěchám a tlačím, že chci, aby byly provedeny rychle. Tak jestli jsou 3 základní důvody, proč ty reformy pod slovíčkem reforma prosím rozumějme změna finančních toků ve prospěch reformou daných priorit, tak odměňování zdravotníků je jeden z˙nich. Mimochodem druhý pilíř, proč je potřeba dělat reformy jste uváděli v˙těch grafech, prudké stárnutí počtu populace a zvýšené výdaje pojišťoven. To znamená ve chvíli, kdy tyto reformy, ty změny priorit provedeme, tak to bych chtěl, aby vyznělo naprosto jasně, že koalice se musí zavázat k˙tomu, že zdravotníci to poznají, protože je to jeden z˙důvodů, proč ty změny priorit ve financování musíme udělat

Jak to poznají, když se podíváte na ty jejich požadavky? 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy v˙zemi.

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Tak já bych řekl, že musíme být ekonomicky na zemi, zcela evidentně platí, že plat českého lékaře, sestry, na které se tady hodně zapomíná, moderátora, poslance, ministra bude vždycky v˙České republice nižší než v˙Německu. To je prostě fakt, dokud nedoženeme hospodářsky Německo, tak ta disproporce tady vždycky bude. Nicméně v˙posledních letech k určitému nárůstu, byť ne adekvátnímu docházelo, ale je možno pokračovat v˙tomto trendu. Jenom pokud budeme mít zdroje, v˙tuto chvíli zdroje nemáme, je to dáno krizí, je to dáno stavem veřejného pojištění, je to dáno stavem státního rozpočtu a my prostě musíme ty strukturální změny udělat proto, abychom ty prostředky a jedná se minimálně o částku 5 miliard zhruba, abychom je získaly. A já už jsem zde říkal a jsem rád, že to, že se k˙tomu přidal i pan ministr, to není jenom o penězích, byť souhlasím s˙tím, že peníze jsou důležitější kategorie, abychom ty prostředky a ty kapacity získaly, tak ano, struktura českého lůžkového fondu je neadekvátní potřebám českého zdravotnictví, to je jeden z˙pilířů, které mohou významně pomoci, druhý pilíř, mimochodem často to říkají ti kolegové, kteří se z˙toho Německa vracejí, u nás ještě stále, celou řadu výkonů, v˙České republice dělají lékaři nebo je vázána na lékaře, v˙tom vyspělém zahraničí jsou to často nelékaři a sestry, které tyto kvalitativně řekl bych srovnatelné výkony provádějí. I to je určitá změna, kterou jsme začali a v které je třeba pokračovat a pomůže českému zdravotnictví. Bylo zde již hovořeno o určité novelizaci vzdělávání ano, pokud se shodneme na principu, že mladí lékaři ale i nelékaři budou dostávat určitá stipendia, z˙toho půlmiliardového balíku, který jsme vyjednali, tak to je určitý stimul, to znamená ten soubor opatření nemůže stát na jednom pilíři a pokud se týká o mezd, tak já říkám ano, ale musíme získat prostředky a z˙ekonomické situace České republiky plyne, že žádný zázračný Ježíšek a žádný zázračný stát je nenalije, že musíme udělat ty nepopulární, ale důležité strukturální změny.

Velmi stručně, protože končíme.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Stručně, protože pánové teď mluvili k˙tomu pomalu deset minut a mě říkáte stručně.

Protože vy jste předtím mluvil.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Promiňte, ale tady zazněly naprosto neuvěřitelné věci, já nevím, jestli si myslíte, pánové, že ti lékaři a sestry jsou, nemají žádnou paměť, vy s˙nimi zacházíte jako s˙oslem, kterému ukážete mrkev a takhle jim před ním ponesete. Vždyť tady 20 let se vede ta debata. 20 let víme, že prostě zdravotníci jsou podhodnoceni a v˙podstatě pánové ruku na srdce, když se podíváte do statistiky, tak platy nemocničních lékařů a sester narostly pouze za dvou ministrů, za ministra Fischera, který úzce spolupracoval s˙lékařskou komorou, v˙jejíž čele jsem tehdy stál já a byla to naše společná věc a v˙roce 2006, kdy já jsem byl ministrem zdravotnictví. To rostly platy zdravotníků rychleji, tak se podívejte do statistiky. Neplácejte rukama a podívejte se do statistiky a pak se omluvíte. Druhá věc, lékaři jsou skutečně nejcennější a zdravotní sestry, protože na ty nesmí zapomínat, jsou nejcennější hodnotou zdravotnictví. Budovu nemocnice postavíte za 1 až za 2 roky, přístroj, ať je sebe komplikovanější dovezete se všemi výběrovými řízeními za půl roku, zkušeného lékaře získáte až po 10 letech nejdřív. 10 let nám teď za každého dobrého zkušeného doktora, který nám odejde do ciziny, nemáme náhradu a odskáčou to pacienti. Jejich pacienti, těžce nemocní lidé a vy se tady bavíte o nějakých zavírání nemocnic a přebytku lůžek, já vám, vytáhněte si, jak o tom mluvila paní ministryně Roithová, zavíraly se nemocnice, měnily se lůžka, klesl počet akutních lůžek dramaticky a lékaři pořád mají ty špatné platy, proč? Protože za poslední 4,5 let

Omlouvám se, ale

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Promiňte, náklady na léky vyrostly o více než 40%, ale víte to.

Ne, omlouvám se, promiňte

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
To jsou klíčové věci, zatím co peníze, které šly do nemocnic, tak za poslední 4 roky rostly daleko méně než náklady.

Ne,omlouvám se, ne, protože končíme.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Pardon, pokud nezměníme styl, tak dáme do zdravotnictví více peněz, sežerou to léky, jako za pana náměstka Šnajdra, sežerou to prostě některé neefektivní přístroje a na lékaře a sestry zase nic nezbyde. Pánové.

Ne, omlouvám se.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Pánové, jděte prosím do sebe, uvědomte si, že teď skutečně čelíme obrovské personální krizi zdravotnictví a začněte s˙tím něco dělat.

Pane ministře. Jednu větu, opravdu.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Přilil peníze do mezd a co z˙toho za 5 let bylo? Rozházený systém vzdělávání, který jste nenastartovaly a expanze technologií, která nabyla

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
To byla vláda tady kolegy.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tyhle věci se dělají dlouhodobě a každý na to máme nějakou svou vinu.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Útlum a nedostatek peněz, i to jsou vyhlídky českého zdravotnictví pro příští rok. Ministr zdravotnictví Leoš Heger přiznává, že příští rok má v českém zdravotnictví chybět zhruba 10 miliard korun. Podle ministra Hegera není zásadním problémem celkový nedostatek peněz, ale hlavně jejich přerozdělování. Výpadek 10 miliard korun v příštím roce může vést k tomu, že nemocnice nebudou nakupovat modernější přístroje a můžou odkládat i neakutní operace.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví, 26.9.2010:
Možná i odkládat určité výkony, které snesou odklad.

Opozici se to nelíbí. Tvrdí, že by stačilo, kdyby stát navýšil platbu za své pojištěnce, tedy za děti, nezaměstnané a důchodce.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Porostou čekací doby a zhorší se dostupnost některých metod a léčebných prostředků pro určité diagnózy, což znamená tedy vážné ohrožení celé řady pacientů.

Návrh novely obsahující první část zdravotnické reformy z dílny ministra Leoše Hegera, která se má týkat zvýšení regulačních poplatků v nemocnici ze 60 na 100 korun, změn v lékové oblasti nebo uvolnění fůze pojišťoven, chce dát ministr vládě do konce. roku.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví, 26.9.2010:
Bude to během několika týdnů předloženo do vlády.

Bývalému ministrovi zdravotnictví Tomáši Julínkovi se některé kroky jeho nástupce nelíbí. Je například proti zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici, počkal by s ním až na komplexní reformu.

Tomáš Julínek /ODS/, bývalý ministr zdravotnictví, 26.9.2010:
Není potřeba to teďka dělat jako první krok, to zase vládní programové prohlášení neříká.

České zdravotnictví podle současného ministra Leoše Hegera teď trpí třeba nedostatkem chirurgů nebo zubařů. Pomoci může zvýšení úhrad ve stomatologii. Jedním z prostředků, které by mohly navýšit peníze v oboru, by bylo zpoplatnění amalgámových plomb pro pacienty. Další, mnohem tvrdší úspory se plánují v roce 2012. Jednoduchý příklad. Operace slepého střeva klasickým způsobem, tedy velkým řezem, by byla plně hrazena pojišťovnami. Naopak laparoskopická už by byl nadstandard s příplatkem. Ministr Heger chce také omezit návštěvu u specialistů bez doporučení od praktického lékaře. Původně se mluvilo o 200 korunovém poplatku. Vyjímkou by byly návštěvy například u zubaře, gynekologa nebo u očního doktora.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví, 26.9.2010:
Tak ta poslední verze, ale jsou to všechno naprosto pracovní zatím dohady. Byla 90 korun.

Tomáš Julínek /ODS/, bývalý ministr zdravotnictví, 26.9.2010:
Rozhodně se mně nelíbí platba k přístupu ke specialistovi, já jsem proti tomu protestoval i na koaličních jednáních.

Ne úplně vhodným rysem českého zdravotnictví v porovnání se situací v ostatních zemí Evropské unie je podle ministra Hegera nízký počet lékařů zaměstnaných v nemocnicích a odborných pracovištích. Nad nimi prý značně převažuje počet doktorů, kteří pracují v soukromých ambulancích. Ti se podle ministra nechtějí na odborná pracoviště hlavně z finančních důvodů. Podle současného ministra je řešením buď snížení počtu ambulantních lékařů nebo posílení jejich odpovědnosti v rámci lékařské péče. I když má vládní koalice v poslanecké sněmovně silnou pozici 118 hlasů, zásadní reformní kroky chce ministr zdravotnictví Leoš Heger projednávat s opozicí. První reformní zákon chce ministr dát do vlády koncem listopadu. Pane ministře, pokud byste měl stručně, jasně a výstižně nám pacientům vysvětlit ty hlavní změny, které ten Váš první reformní zákon přinese, jaké změny to budou?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tak my jsme nepředložili zákon, ale novelu zákona 48, a tam v té upoutávce bylo řečeno, že tam dojde k nějaké technické úpravě, posuzování cen léků, dojde tam k úpravě zákonů, aby mohly být slučovány pojišťovny, ale jedna věc tam nebyla zmíněna a tu já pokládám za první krok k reformě, a to je de facto zrušení nebo částečné omezení paragrafu paní poslankyně Fischerové, kdy si není možno připlácet na výkon, který proplácí zdravotní pojišťovna. My jsme po velkých debatách a mimo jiné i konzultacích s lékařskou komorou dospěli k tomu, že opravdu klíčem v tom připlácení je stanovení úhradových standardů, a v té novele bude řečeno, že jestliže existují dva postupy, které jsou stejně medicínsky účinné, ale ekonomicky ten jeden je výhodnější pro pojišťovnu, tak bude možno připlácet pacientem na ten dražší výkon.

Chápu-li to správně, tak projde-li tento návrh zákona, když ho do konce listopadu dáte do vlády, do 1. poloviny příštího roku by vstoupil v platnost, tak by se připlácení za některé ty výkony týkalo už poloviny příštího roku?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
No ten náběh bude pomalý, protože k tomu je potřeba dodělat ještě mnoho práce. Asi by se mohlo začít už připlácet na různé materiálové záležitosti jako na lepší protézy, lepší oční čočky, ale pokud jde o ty vlastní medicínské procedury, tak tam je potřeba, aby všechno bylo ústavně konformní, aby to přesně bylo nadefinováno v zákoně, čili ty standardy úhradové se musí dostat do zákona, nikoliv do vyhlášky, ve které jsou dneska, oni jsou ve vyhlášce, které se říká lidově sazebník mezi poskytovali péče neboli seznam výkonů s bodovými hodnotami. A k tomu sazebníku, je ho potřeba nakonvertovat do zákona a jednak k němu přidělat nějaké další atributy, že například jeden výkon se poskytuje jenom při takové a takové diagnóze a při jiných diagnózách už se nemusí hradit přímo.

Ten sazebník by byl kdy, když říkáte, že půjde o postupný náběh, že nejdříve materiál bychom si jako pacienti mohli platit, a to od poloviny příštího roku, kdy dojde k tomu sazebníku?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tak my bychom rádi, jak už jsem o tom hovořil v předchozím vstupu okolo těch problémů se záchranáři, tak my bychom rádi nejdříve upřednostnili zákony o péči a pak začneme pracovat po předchozích diskuzích, které už se otvírají, o zákoně o veřejném zdravotním pojištění a ten..., součástí dnešního zákona je část těch výkonů, které jsou hrazené pacientem u zubařů, takže ten sazebník by se musel stát součástí tohoto zákona nebo nejlépe samostatným zákonem. Takže to bude až v tom 1. pololetí příštího roku se to bude specifikovat.

Začali by tedy pacienti platit pravděpodobně někdy od ledna roku 2012?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Pravděpodobně od roku 2012.

V rámci koalice, pane poslanče Šnajdře, máte s tím problém, s některými těmi prvními návrhy, které jsou v rámci reformní novely ministra zdravotnictví Leoše Hegera?

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Tak já bych to rozdělil do dvou částí. Ta první část, kterou bych si skutečně nedovolil nazvat reformní, spíše technokratické změny různých ustanovení týkající se například léků, tak tam já bych řekl, první pokus dobrý, nicméně mně tam chybí několik zásadních věcí. Zaprvé v květnu jsme tady panu kolegu Hegerovi připravili ještě s paní kolegyní Juráskovou dvě zásadní novely. Ta první se týkala změněného nebo úpravy způsobu stanovování cen a úhrad léčiv. Já řeknu jednoduše dvě nejsilnější ustanovení. Změna principu výpočtu maximální ceny, dnes 8 zemí, reference a za maximální cenu se počítá průměr z těchto 8 zemí, ten návrh říká, pojďme vzít 21 zemí, to znamená, pojďme vzít i ty země, kde mají nižší cenu, a pojďme vzít průměr 3 nejnižších. Efekt zhruba 15-17%-ní snížení cen. Druhá věc říká, pojďme zavést elektronické aukce na generické látky. My máme celou řadu lékových skupin, dokonce většinu generických, a raritou českého lékového trhu je, že oproti ostatním zemím máme drahá generika. Ten důvod je v tom, že zdravotní pojišťovny nemají takovou sílu a kompetenci, aby, řekneme, motivovaly, efektivně motivovaly preskribující lékaře a zdravotnická zařízení, aby psali to nejlevnější.

Chápu-li Vás správně, tak ministr zdravotnictví zbytečně otálí s hlubšími kroky?

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Já bych se velmi přimlouval, aby tyto nástroje tam byly zakomponovány, protože v zemích jako je Dánsko, Švédsko, Holandsko, tyto cenové aukce přinesly opravdu dramatické úspory, aniž se jakkoliv tato úspora dotkla pacienta, protože ve chvíli, ten princip je jednoduchý, kdo má nejnižší cenu, má trh, pacient neplatí nic a pojišťovny spoří. To je velmi jednoduché, velmi účinné.

Rozumím-li Vám správně, tak budete chtít, aby ministr zdravotnictví doplnil tu svoji novelu například...

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Nepochybně, máme to například v koaliční smlouvě, to znamená, není důvod se neobávat, ano, bude to velmi kontroverzní, zástupci průmyslu budou, řekl bych, velmi nesynchronní s tímto, nicméně není žádný důvod. Tu další novelu bych si..., ta se týká dohodového problému, a sice úhrady zdravotnických prostředků. Léky máme, řekněme, hrazeny principem reference, to znamená, stejný efekt, stejná úhrada, dlouhodobý problém u zdravotnických prostředků je, že tomu tak není. A zcela jistě toto jsou, pokud bychom toto prosadili, tento referenční model u zdravotnických prostředků, tak dosáhneme v tomto krizovém roce určitým úspor a jsme schopni, řekněme, připravit a pan ministr, celá koalice nebude v takovém zásadním presu na přípravu těch skutečně reformních zákonů. A proč se maličko skepticky ten paragraf, který já jsem četl, který se týká, řekněme, prvního krůčku v oblasti standardu nebo chcete-li nároku, tak já bych ho nazval krok správným směrem, ale chybí mu mnohé ostatní. Představa, že pouze v jednom paragrafu zavedem tzv. nárok a řekneme, zbytek si můžete připlácet, tak a já jsem známý tvrďák, tak tohle bych se ani já neodvážil z jednoho prostého důvodu. My do toho zákona musíme zakomponovat celou řadu nárokových a ochranných opatření, my tam musíme definovat povinnosti pojišťoven, my tam musíme definovat povinnosti i pojištěnců a rovněž musíme definovat, kdo tyto povinnosti hlídá, kdo vymáhá. A to jsou prostě komplexní úpravy a představa, že vytrhneme jednu část a tu prosadíme, a pak budeme řešit ostatní, jako například služby nebo například doprovodnou část zdravotního pojištění, mně se nejeví jako šťastná a velmi bych apeloval na to, abychom, pokud se bavíme o zdravotních pojišťovnách, pokud se bavíme o zdravotnické záchranné službě, pokud se bavíme o službách, tak tyto věci musí jít ruku v ruce. Ano, pan hejtman říká, že odmítli podpořit, odmítli podpořit zákon o zdravotním pojištění a souhlasili se zákonem o zdravotní záchranné službě. Ale proboha, ta zdravotnická záchranná služba definuje kvalitativní parametry a ten zrcadlový zákon o zdravotním pojištění říká, že na tyto nové kvalitativní parametry se bude tak a tak adekvátně hradit, to znamená, oddělit jedno od druhého nelze.

Vyvodím-li tedy z toho závěr, tak Vy navrhujete ministrovi zdravotnictví, aby nedával do této první novely tu pasáž, kde už by se mohlo za nadstandard připlácet?

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Já říkám oddělit ty veškeré složky, to znamená podmínky poskytování zdravotní péče poskytovatelů. Povinnosti, ale i práva pojištěnců. Posílená státní dozorová role nad zdravotním systémem, nad pojišťovenským systémem, to jsou přece pilíře, které musí ruku v ruce s definováním nároku a otevřením legální možnosti si připlácet. To jsou spojené nádoby a vytrhnout jednu z kontextu, neumím si představit, že by úplně dobře mohlo fungovat.

Což je tedy největší výhrada ODS k té novele. Pane hejtmane, slyšel jste, co bude obsahovat ta první novela ministra zdravotnictví Leoše Hegera: Jste s ní srozuměni nebo také k ní máte výhrady?

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Já myslím, že tady jsme trošku zaběhli do detailů a otevřeli spoustu problémů. Ale já bych se vrátil k těm, které asi lidi, a tedy pacienty, trápí a možná zajímají nejvíc. Tedy přímý dopad této novely na jednotlivé pacienty. A tam vidím tři úskalí. První úskalí, v podstatě ta novela přichází se zdražením pobytu v nemocnici. Doposud lidé museli platit 60 korun, podle té připravené novely je to zdražení, teď to nemám přesně spočítáno, o 80% na 100 korun. Čili velmi citelné zdražení jedné zásadní služby. Uvědomme si, že když ten člověk...

Počkejte, ale lékařská komora říká, mohlo by to být i 120.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Co říká, co říká lékařská komora, mě tolik v tuhle chvíli jaksi netrápí, mě trápí...

Vy jste byl dlouholetým prezidentem České lékařské komory...

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
...tak víte, ale musíte vidět dva pohledy. Samozřejmě lékařskou komoru to asi netrápí, protože vidí dobrý zdroj peněz do nemocnic, já tomu rozumím, na druhou stranu to trápí určitě celou řadu pacientů, kteří musí žít za částky někde kolem 6, 7, 8 tisíc měsíčně, a teď si vemte, že za ten pobyt v nemocnici, když tam bude měsíc, a řada pacientů tam je měsíc, tak ti lidé zaplatí najednou 3 tisíce korun, zatímco teď platili podstatně méně. Takže pro někoho, kdo má důchod nějakých 7, 8 tisíc nebo i méně, a takoví lidé jsou, jak invalidní, tak starobní, případně je to třeba matka samoživitelka, tak to nejsou vůbec zanedbatelné finanční prostředky. Navíc se tato část vůbec nepočítá do toho ochranného sociálního limitu, čili nám se nelíbí jednak to dramatické zdražení a druhá věc, když už se zdražuje, tak bych poprosil pana ministra, aby zvážil, a my to určitě budeme navrhovat, aby se to aspoň tedy zahrnulo do toho ochranného sociálního limitu, který je nastaven. Druhá věc, hovořilo se tam, ten návrh já jsem ještě neměl, že on není ještě úplně ve vládě nebo nebyl projednán vládou, hovořilo se tam také o amalgámovým plombách. Pro mě a pro sociální demokracii naprosto, naprosto nepřijatelná záležitost,...

To v této novele není.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
...to je dobře, to tam není, protože to je skutečně věc velmi, velmi nepřijatelná. A když se podíváme na ty standardy, jak se, když to zjednoduším, tedy na to, na co je nárok z pojištění, na co...

To znamená odstranění návrhu paní poslankyně Fischerové?

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Tak. A na co není nárok, tak tam samozřejmě strašně záleží, jak to bude popsáno. Já Vám řeknu konkrétní příklad, ono se to rádo říká, endoprotézy, že jo. Tak ta nejlacinější je někde kolem 10, 15 tisíc a v podstatě je technicky tak dobrá, že zhruba 90, 85% pacientů ji může dostat a nemá žádný problém. Ale pak máte mladého 18-letého, 20-letého, 25-letého sportovce nebo sportovkyni, kteří při sportu nebo i při autonehodě prostě si způsobí takovou frakturu, že prostě musí dostat tuto endoprotézu, a protože před nimi je ale dlouhý život a oni jsou aktivní, tak potřebují nebo je jim indikována endoprotéza, která třeba stojí 100, 150 tisíc. Čili když my natvrdo dáme do zákona, že je nárok jakoby na to nejlevnější, tak já jsem zvědav, co ti lidé, kteří budou plně indikováni k něčemu dražšímu, protože to má nějaký význam a dnes je jim to bezplatně dáno, tak jestli si pak podle té změny doplatí ten rozdíl mezi 15 a 150 tisíci. Pokud by to tak bylo...

Rozumím Vám správně, že tady se přikláníte i k tomu, co říká Marek Šnajdr, že není možné do takové novely dávat už první krok ke...

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Já osobně si myslím, že tady se musí s tím postupovat velice opatrně, protože rozdíl mezi kvalitním standardem a v uvozovkách, když to přeženu, jakýmsi "chudinským" standardem je někdy hrozně ošidný. Navíc ta medicína jde dost rychle dopředu a když nám v jednu chvíli přijde něco zbytečně drahého a máme pocit, že to třeba není nutné, tak se klidně ukáže za měsíc, za dva, že naopak to zachraňuje životy a pomáhá to lidem, a my potřebujeme mít relativně rychlý mechanismus, jak to do těch úhrad takovéto věci dostat. Čili to je věc jistě na debatu, jistě na diskuzi, ale já se bráním ukvapenému a hlavně úřednicko-ministerskému či pojišťovenskému třídění, protože pojišťovny samozřejmě chtějí ušetřit co nejvíc peněz, ty by byly nejradši, kdyby Vám daly aspirin a s tím si vystačily na všechny choroby, protože Vy byste jim zaplatil peníze, ty oni si správně použijou na ty svý baráčky, autíčka, platy, a když náhodou onemocníte, tak samozřejmě by Vám nejradši platily křenovou placku, že jo. Tak jak já jsem poznal pojišťovny, tak ty jsou v podstatě neuvěřitelní škrtové. Takže já mám strach, že když jim svěříme rozhodování o těchto věcech nebo budou tam hrát zásadní roli, že to skutečně hodně poškodí pacienty a sníží úroveň medicíny.

Pane ministře, vy jste slyšel teď výhrady. Uvažujete o tom, že by zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici spadalo například u penzistů do ochranného limitu?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Pane redaktore, já jsem teď slyšel tolik výhrad a v tak dlouhém čase, že doufám, že aspoň některé budu moci odpovědět. Takže úhrady v nemocnicích, jestli můžeme začít... Jedna z věcí...

Sociální limit u penzistů.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Já bych řekl, že problém úhrad u hospitalizací je dvojí. Jednak to, že ten člověk, který je v nemocnici zčásti ušetří na svém domácím provozu, on tam dostává jídlo a teplo, samozřejmě je nepochybné, že někteří lidé, kteří jsou sami, musí hradit své ubytování, takže jako ta zátěž na ně finanční to je, ale na druhou stranu musím říct, že jestliže spadnou hospitalizační poplatky do sociálního limitu, tak ztratí svůj veškerý ovlivňovací, abych nepoužil hned slovo regulační a nebyl za to peskován, ten ovlivňovací efekt u dlouhodobě nemocných, kteří leží v léčebnách dlouhodobé péče a jejich rodiny si je nechtějí vzít domů nebo nechtějí je dát do domova pro seniory, protože v tom domově, a tohleto bych rád, aby všichni poslouchali, v tom domově pro seniory, dříve domově důchodců, je potřeba, aby ten člověk odevzdal 85 % svého důchodu, čili tam ta spoluúčast je řádově vyšší, zatímco spoluúčast šedesáti- nebo stokorunová v dlouhodobém zdravotnickém zařízení tedy se nikomu nelíbí, tak tady je velikánská diskrepance, a proto...

Tudíž nebudete akceptovat návrh sociálních demokratů....

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Bylo dohodnuto koaličně, že se bude platit 100 Kč měsíčně, minimálně je to prosím v programovém vládním prohlášení a já jsem ho takovýmto způsobem kopíroval a doufám, že sociální systém se bude i nadále vyvíjet tak, aby do té sociální sítě, kterou potřebují někteří lidé, o kterých mluví pan hejtman Rath, aby se v ní zachytili, aby jim ta síť pomohla a nepomáhala spoustě lidem, kterým pomáhat nemusí.

Teď výhrada, která se týká i toho, co říkal Marek Šnajdr. Když se podíváme, že ta první reformní novela ministra zdravotnictví Leoše Hegera bezesporu učiní nějaké změny, které se týkají financování zdravotnictví, podívejme se ještě na data. Celkové výdaje na zdravotnictví v Česku se přibližují hranici 300 miliard korun, jak vyplývá z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tady jsou data, která máme k dispozici. V posledních pěti letech se celkové výdaje na zdravotnictví zvýšily o bezmála 70 miliard. Veřejné výdaje do zdravotnictví jako celku se loni přiblížily k hranici 240 miliard korun. Jde o celkový balík peněz. Soukromé výdaje, které jdou do systému zdravotnictví, dosahují zhruba 50 miliard. Pane ministře, vy už máte propočítáno, co to udělá s výdaji a příjmy ve zdravotnictví, ta vaše první reformní novela?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
No, neudělá to okamžitě nic, a přesně to tady popsal pan předseda Šnajdr. On mně trošku vyčetl, že se chovám moc razantně. Já to nemám jednoduché, protože někdy jsem příliš levicový, někdy příliš pravicově razantní..

Počkejte, ale...

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tohleto je dobrý příklad toho, jak je to složité.

On řekl, že není správné odstraňovat ten... tu část zákona, která v současnosti brání standardu, nadstandardu, a dát ho do této novely, když k tomu nejsou další kroky. Chápu-li správně Marka Šnajdra, říká...

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Ano, ano.

...mělo by to být samostatně vzájemně propracované, je to tak, pane ministře?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Přesně tak jsem to registroval. Já si myslím, že je to velmi správné, a to z důvodu toho, že ty další kroky budou trvat dlouhou dobu. Jestli si někdo myslí, ať je to člověk na pravé nebo levé straně politického spektra, že to zdravotnictví je možno obrátit během dvou let úplně o 180 stupňů a najednou začne být zázračně efektivní a nebude potřebovat žádné peníze, tak takhle to prosím není. Ta naše novela otevře tu možnost si připlácet. To připlácení se nebude moct dít, dokud to nebude například formou toho seznamu výkonů nebo nějakého seznamu standardů nadefinováno. A že ta definice je obtížná, to demonstroval pan hejtman Rath. Je to možno tedy jednoduše udělat u těch očních čoček, ale on tady udával příklad té...

Endoprotézy, ano.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
..endoprotézy kyčle. Tak tam to je na dlouhou debatu odborných společností a třeba i lidí, kteří dělají dlouhodobou péči, prostě odborníků, protože tam musí být výjimky. Samozřejmě že ten člověk, kterému je dvacet, by měl dostat zaplaceno od pojišťovny tu lepší kyčel, protože se předpokládá, že mu bude třeba 63 let mět fungovat teoreticky. Takže tohleto dát dohromady u každého jednotlivého zdravotního výkonu, co je prostě medicínsky a sociálně únosné a co ne, je dlouhá práce. A když my to neotevřeme teďka a nevyzveme, jakmile ta možnost bude, odborné společnosti, aby vybíraly výkony, aby o nich diskutovaly, kde to připlácení bude možné, tak se té... toho konečného stadia nikdy nedočkáme. A ještě jsem chtěl říct jednu věc, aby nebyli pacienti vystrašení, co všechno se bude platit. Ono to není jenom na téma vytahování peněz lidem z kapsy, já si myslím, že ten hlavní efekt bude spíše v tom, že prostě pojišťovny budou připlácet jenom opravdu to, co je racionální, a lékaři přestanou nabízet ty výkony, které jsou tak trošku nadstandardní, protože těch lidí, kteří si budou chtít za to připlatit a někdy i trošku třeba zbytečně, tak těch nebude zas tolik.

Pane poslanče, když jste šéfem správní rady VZP, myslíte si, že pojišťovny to, co teď řekl ministr zdravotnictví, budou akceptovat a budou ještě většími škrty, jak je tady... jak je.. za jaké je tady označil...

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Já bych k těm plackám křenovým ještě rád něco řekl....

Máte zkušenosti s křenovými plackami?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
No naopak...

Pane poslanče, stručná reakce.

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Já musím reagovat na víc věcí. Jednak samozřejmě v dobrém, nicméně rozhodně bych nechtěl, aby moje vystoupení vyznělo, že jsem se v kritice standardu ztotožnil s panem hejtmanem Rathem. To rozhodně je. Já jsem jejich absolutním zastáncem a říkám to už čtyři roky. Ta moje poznámka směřovala k tomu, že pokud zde otevřeme možnost připlácet, tak ten první krok je správný, ale nemůže být jediný. My přece musíme vydefinovat podmínky, kdy je tak možno udělat, a musíme významně zpřísnit podmínky, abysme jednak nenabíhali těmto strašícím řečem pana hejtmana Ratha a podobným, ale abysme skutečně ochránili pojištěnce. Protože víte, co dneska v zákoně říká zákon o zdravotním pojištění, co pojišťovna musí? Tam je jediná prázdná věta, že musí zajistit dostupnost. Co to je ta dostupnost? V jakém rozsahu ta dostupnost za to vybrané pojištění je? V jakém čase je? V jakém místě je? To nikdo neříká. To znamená, že ve chvíli, kdy my uvolníme stavidla, tak musíme významně zpřísnit ty podmínky, co za to vybrané pojištění ta pojišťovna tomu konkrétnímu pojištěnci musí zajistit. To znamená, já souhlasím s tím A, ale chybí mi tam významně to B. A jedno bez druhého kulhá a jedno bez druhého je.... tak trošku jakoby... není úplně správné. Já nechci říct, že to jakoby není hlasovatelné, ale významně apeluji na pana ministra, aby tam toto B bylo dokomponováno a aby tam dokomponováno bylo i to C, to jest významně zpřísněná role státu.

Počkejte, pokud by to tam nebylo, tak vy byste jako koaliční poslanec byl proti té první novele?

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Já myslím, že v této chvíli po mně chcete spekulaci.

Ne.

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Ten zákon je v připomínkovém řízení, to znamená, bude se o něm diskutovat. Bude se o něm diskutovat v koalici. Já jenom říkám...

Ale do konce listopadu, to znamená do tří týdnů, ho ministr musí dát do vlády...

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Já chci na to říct... nárok, definici nároku, to znamená to, co z toho povinného zdravotního pojištění se má platit, je klíčové reformní opatření, na kterém se shodla koalice, a je potřeba ho prosadit. Já jenom říkám, že ta kvalita toho řešení musí mít... nejenom umožnit legální připlácení, ale musí tam být dokomponovány, řekl bych, přísné zákonné podmínky. Za prvé, co ten nárok je. Protože dikce zákona říká, že co není nárok, je možné si připlácet. To je správná filozofie a musí tam významně být zpřesněno, co ten nárok je. A to B, povinnost ze zdravotního pojištění pro zdravotní pojišťovnu nemůže vyplývat jenom z toho nároku, ale jistě se shodnem, že je velký rozdíl, jestli ten pojištěnec bude čekat na to, na co má nárok, dva roky nebo jenom půl roku. A jestli za tím bude cestovat 100 km nebo za tím bude cestovat 50 km. To jsou zásadní kategorie, které u toho nároku musí být. A v neposlední řadě, a to bych chtěl říct, že je stejně důležité, někdo musí být, kdo bude ta práva toho pojištěnce hlídat. Protože jistě se shodnem, a to uslyšíte i ode mě jako od předsedy správní rady, že postavíme-li pojištěnce Moravce vůči molochům zdravotních pojišťoven, tak jsou v...

Vidíte, moloch.

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
... nesouměrném postavení. Tak jsou v nesouměrném postavení.

To znamená, vzejde mi ta placka křenová.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Tady máte přímo předsedu molochů.

Marek Šnajdr /ODS/, předseda dozorčí rady VZP, poslanec:
Je to veřejný zdroj, to znamená, musí zde být zodpovědnost státu, který musí hlídat a musí mít san... nároky, právní nároky, aby hlídal, jestli ta pojišťovna tomu pojištěnci ten nárok plní nebo neplní. Ani dneska ministerstvo zdravotnictví žádný silný konkrétní nárok, který vám zajistí, aby vám byla poskytnuta péče, abyste nemusel hledat praktického lékaře a zubaře, nemá.

Jenom než vám dám, pane hejtmane... Pane ministře, jenom jednou větou, jak si poradíte s tou námitkou ODS.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Já jsem rád, že konečně mě koaliční partneři už uznávají, že aspoň to A jsme udělali, a vysvětlím, proč ne B. Protože to B se snaží dělat garnitury ministerstev, pojišťoven, lékařské komory už od revoluce před dvaceti lety a nikdo to nebyl schopen udělat.

Vy tedy nepřistoupíte...

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Nezačneme tím B, začneme tím A, to bude řekněme, budu-li optimista, o vánocích, a na tom B se pak bude pracovat s úplně jasným zadáním a bude to přesně pokračovat tam, kam chce pan předseda Šnajdr.

Nevyhovíte tedy občanským demokratům.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Rád jim vyhovím, ale hnedka jakmile bude tohleto ustanoveno v tom A, protože prostě to B samo o sobě nefungovalo. A nejde dělat moc věcí najednou, potom se dělají legislativní změny.

Počkejte ale, co když to zablokují ve vládě?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Já pevně věřím tomu, že to ve vládě nezablokují.

Pan hejtmane?

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
První poznámka, jsem rád, že první předseda správní rady VZP označil pojišťovny za molochy, v tom se tedy shodnem. Doufám, že jako předseda s tím něco budete dělat, abyste po letech pak nebyl jen předseda největšího molochu. Druhá věc, víte, tady zaznělo hodně vět a slov a myslím si, že lidi se v tom trochu ztrácí. Ztrácí se v tom základním. Tudíž základní je, kolik vlastně těch peněz do zdravotnictví dáváme a jak jsme schopni je utratit. My se tady už bavíme o nějakém nároku a vůbec se nebavíme o tom, že ČR dává do zdravotnictví ve srovnání s obdobnými zeměmi jako je Rakousko, Německo, Francie, Anglie podstatně méně finančních prostředků. Přitom všichni očekáváme, že budeme mít srovnatelné zdravotnictví, srovnatelné léky, srovnatelné nemocnice, srovnatelnou záchrannou službu a je to legitimní nárok většiny a očekávání většiny občanů. Takže řekněme jim tady na rovinu, že dáváme peněz podstatně méně než v těchto zemích a že to, s čím teď přichází vláda, znamená, jak setřídit ten balík služeb tak, aby lidi dostali méně výkonů, méně služeb, méně péče a možná i v horší kvalitě.

Ne, mohu vám tady vstoupit do řeči, protože tím otevíráme další téma.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Abysme debatovali...

Přesně tak.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Abysme debatovali o tom, zda, a podle mého soudu je, potřeba dávat a zvyšovat podíl HDP plynoucího do zdravotnictví, protože chceme...

Promiňte, pane hejtmane, tím otevíráte další téma, které jsem měl připravené... Takže tímto končíme...

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
To je samozřejmě klíčové.

Tím končíme to téma oné první novely a jdeme na výdaje do zdravotnictví.

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zdravotnictví, hejtman SČ kraje:
Jestli mohu větu, jinak se totiž bavíme o tom, že stávající balík peněz musíme rozdělit tak, aby na... lidi si víc připláceli, v uvozovkách, s čímž my nesouhlasíme, a dostali méně péče, s čímž my taky nesouhlasíme.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výdaje na zdravotní péči, které hradí dnes pojišťovny, letos překročí částku nějakých 220 miliard korun. Teď se podíváme na vývoj v posledních deseti letech. Zatímco v roce 2001, jak už ostatně sami uvidíte na obrazovce, vydávaly zdravotní pojišťovny na zdravotní péči bezmála 124 miliardy korun, po osmi letech se tato suma zvýšila o přibližně 90 miliard, a to na necelých 212 miliard korun v loňském roce. Růst výdajů zdravotních pojišťoven logicky odpovídá tomu, co se vybírá na zdravotním pojištění, a to nám teď ukazuje další graf. V roce 2001 se na zdravotním pojištění vybralo více než 92 miliardy korun. Po osmi letech se tato částka vyšplhala ke 160 miliardám. Levice ve sněmovně delší dobu kritizuje politiku pravice ve vztahu k odvodům na zdravotní pojištění a výdajům státu na zdravotnictví jako celku, jak o tom mluvil David Rath. Kritika se týká i té modré části našeho grafu, to jsou OSVČ, tedy ony živnostníci a řemeslníci, odvody tzv. osob samostatně výdělečně činných nepřesahují hranici 15 miliard, nejvíce do systému odvádějí zaměstnanci. Ministr zdravotnictví Leoš Heger po nástupu do vlády dával opakovaně najevo, že chce napravit nerovnosti v odvodech jednotlivých skupin na zdravotní pojištění. Pane ministře, vy jste o tom mluvil i v tomto pořadu, když jste tady byl poprvé, a zatím naposled. Už jste umluvil, lidově řečeno, vašeho ministra financí, prvního místopředsedu Miroslava Kalouska, protože když jsem se díval do toho střednědobého výhledu státního rozpočtu, tak se nepočítá s tím, že by se výrazněji zvyšovaly platby za státní pojištěnce, že by se měnily zákony...

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tak já odpovím na otázku a pak bych řekl k tomu financování něco obecného krátce. Já doufám, že jsem pana ministra financí umluvil. Slib je, že od roku 2012 se začnou napravovat ty nerovnoměrnosti, kolik odvádí zaměstnanec, kolik odvádí živnostník nebo-li OSVČ. Já to...

Jak velké to napravení bude, máte představu?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tak to bude ještě předmětem debaty, ale mělo by se do toho zasáhnout. Ale já jsem přesvědčen, a v tom se mnou ministr financí souhlasil, že jestliže se zdravotnictví nemá tolik starat o sociální věci a poplatky dávat v plné míře a přepustit zbytek starostí sociálnímu systému, tak přesně tak by to mělo být při výběru pojistného. Každý by měl platit pokud možno stejně ze stejného daňového základu nějaké procento. A jestli je někdo živnostník, já to velmi, velmi uznávám, a jestli má problémy a je potřeba, aby stát živnostníky podporoval, tak je musí podporovat cestou daňového systému a různých zvýhodnění a nikoliv...

Od 1.1.2012 tedy zvýší odvody za zdravotní pojištění živnostníkům?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Ministr financí slíbil, že od roku 2012 připraví reformu, která tohleto bude řešit.

Co státní pojištěnci? To v tom střednědobém...

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Státní pojištěnci jsou předmětem velkých debat. Jestli stát platí opravdu příspěvek za státního pojištěnce jako takového a jestli by měl být tak vysoký, jako je příspěvek zaměstnance. Druhé vysvětlení je, že ten státní příspěvek je jenom jakási dotace na podporu solidarity, která je mezi zaměstnanci, jejich dětmi a nezaměstnanými, a stát na tuhletu solidaritu jenom jistou mírou přispívá. A teďka já se dostávám k té obecné části problému toho financování. Já musím říct, že debaty, jestli je ve zdravotnictví hodně peněz nebo málo peněz, jsou nekonečné a jsou dvě pozice. Jedna je, že těch peněz je tam málo, tu tady demonstroval pan hejtman Rath a svým způsobem má pravdu, ale je tady ještě druhá pozice, která říká, že to zdravotnictví není efektivní. Že může být efektivnější více, než je. Zase je na to mnoho názorů, ale já bych řekl asi tohle. Za posledních pět let došlo ke zvýšení objemu peněz ve všeobecném zdravotním pojištění o 30 %. Za pět let se nám zdravotnictví finančně vylepšilo o 30 %. Když se podíváte pět let zpátky, tak to zdravotnictví se změnilo v té nejobecnější úrovni velmi málo, a to, co je nejobecnější, je, jestli jsou spokojenější zaměstnanci a jestli jsou spokojenější zejména pacienti. A ani o jednom já nemohu říci, že to tak je. Čili ty peníze se tam dávají, ale nejsou využívány úplně efektivně tak, aby byli všichni spokojeni, a já bych na tom velmi, velmi rád pracovat a slouží k tomu mimo jiné tedy ta transformace pravidel tak, aby bylo možné připlácet, aby byly tady nějaké regulační poplatky a přísnější dohled nad pojišťovnami.

Vy jste řekl, pane ministře, že vám tedy ministr financí přislíbil napravení odvodů na zdravotní pojištění u OSVČ od 1.1.2012. ale abychom nezamluvili státní pojištěnce, kteří spotřebovávají poměrně velkou část zdravotní péče, tedy děti, nezaměstnané, lidé v penzijním věku. My se teď můžeme podívat na průměrné roční náklady na pojištěnce podle věku a pohlaví. Tady to diváci teď uvidí sami za pár okamžiků. Náklady na zdravotní péči u dětí od narození do čtyř let se pohybují v průměru kolem 14 tisíc korun. Ještě máme zvlášť rozdělené chlapce a děvčata, modrá a oranžová. U dospělých ve věku od 20 do 24 let klesnou náklady na zdravotní péči v průměru na 7 tisíc korun. Lidé mezi 40 až 44 rokem věku pak spotřebovávají na zdravotní péči v průměru 12 tisíc korun ročně. K výraznému nárůstu, jak ostatně vidíte sami, dojde po 60 roku věku, kdy se průměrné náklady na zdravotní péči vyšplhají ročně ke 30 tisícům korun. Po 80 se dostáváme, opět sami vidíte, k hranici nějakých 50 tisíc. Jednoduchá otázka, dojde tedy k navýšení plateb za státní pojištěnce v roce 2012, když k tomu nedojde v příštím roce, pane ministře?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Jednoduchá odpověď, prognóza ministerstva financí je, že ne. Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě o to bude dále bojovat. Ale ta křivka, kterou jste teď ukazoval, těch nákladů na pojištěnce ve vyšším věku, tu je možno ovlivňovat ještě jinak, než zvýšením množstvím peněz do péče, tu je možno ovlivňovat zvýšeným úsilím v oblasti prevence, zlepšení chování lidí vůči svému zdraví, takže těch možností, jak tu efektivitu zdravotnictví ovliv... je více a není to jenom to přilévání peněz, i když všichni, kdo ve zdravotnictví pracujeme, bychom si ho přáli, abychom se dostali na úroveň těch bohatých zemí, kterou bohužel ještě...

A v roce 2013 už dojde k navýšený plateb za státní pojištěnce?

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Tam už to stanovisko ministerstva financí je optimističtější.

Tam by mohlo. Zvýšení odvodů do zdravotního pojištění od OSVČ, to předpokládám, že jako ČSSD podpoříte?

David Rath /ČSSD/, stínový ministr zd