Přeskočit na obsah

Globální kongres o stárnutí nastínil i některá medicínská témata

Slavnostního zahájení 11. mezinárodní konference IFA 2012 se v pražském Kongresovém centru chopili mimo jiné český ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, kanadská ministryně pro stát a problematiku seniorů Alice Wongová, ředitel brazilského Centra pro stárnutí populace Alex Kalache a jeden z ředitelů IFA a ředitel občanského sdružení Život 90 Jan Lorman. Své poselství zaslal ve video vzkazu účastníkům konference také jihoafrický arcibiskup a držitel Nobelovy ceny míru Desmond Mpilo Tutu.

Kongresu se zúčastnila například i ředitelka nadnárodní politiky pro péči o zdraví společnosti Intel Alice Borrelliová (USA), která momentálně spolupracuje s americkými odborníky na reformě tamního zdravotnictví a soustředí svou pozornost na zapojení inovativních technologií pro poskytování péče, včetně e‑Care nebo dálkového monitorování pacientů, do systému zdravotnictví. Dalšími z výjimečných hostů konference byli baronka Sally Greengrossová (UK), v současnosti zástupkyně britské Komise pro rovnost a lidská práva, viceprezident nadnárodní farmaceutické firmy Pfizer Jack T. Watters (UK), spisovatel Richard Watson, vědec a člen australské Akademie technologických věd Greg Tegart nebo docent vývojové psychologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity David Šmahel.

Témata do diskusí, co od koho, co od které země by eventuálně šlo přečerpat, převzít či „opsat“, nabídly přednášky více než 250 odborníků z nejrůznějších koutů planety, desítky plenárních zasedání a více než 50 symposií, seminářů a workshopů. Zásadní hlediska, jimž se diskutující věnovali v rovině medicínské, psychologické, sociologické, politické a dalších, se dají shrnout do čtyř hlavních oblastí: senioři a rozvoj, podpora zdraví a životní pohody ve stáří, zajištění vhodného a podpůrného prostředí a komunikační technologie. Jedním z diskusních témat se stala i otázka stále se posunující horní hranice produktivního věku a nastínění cest, jak se vzájemně vyrovnat se zřejmě nevyhnutelnou nutností zaměstnanosti seniorů – tedy jak by se s touto otázkou měli vyrovnat sami senioři a jak by se k ní měly postavit mladší generace. Jde‑li o problematiku spadající do oblasti medicíny, vybíráme souhrn informací plynoucí z některých přednášek.

„Literatura pojednávající o demenci je primárně zaměřena na Alzheimerovu chorobu. Frontotemporální lobární demence (FTLD) je přitom zodpovědná za přibližně 10 % všech projevů demence s dvěma hlavními prezentacemi – ve změně chování nebo poruše řeči,“ uvedla Kelly Russellová, odbornice na pracovní zdravotní terapii z australského Melbourne ve své přednášce nazvané Dopad frontotemporální lobární degenerace na výkon řidiče. „Mezi nejčastější klinické projevy se řadí hluboké změny v chování osobnostním i sociálním, se setrvačností, ztrátou vůle, deficity v pozornosti, plánování, schopnosti organizace a úsudku. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby není zpravidla přítomna primární porucha paměti,“ doplnila. „Cílem našeho snažení je umožnit lepší pochopení zdravotníků a pečovatelů, aby lépe rozpoznali charakteristiky pacientů‑řidičů s FTLD a dokázali je jednak odlišit od pacientů s Alzheimerovou nemocí a jednak na základě progrese příznaků předvídat ovlivnění řidičských schopností pacientů.“ Dodala, že bude předložena sériová případová studie s navržením možností řešení využitelných pro mnoho pacientů. „Je důležité, aby si zdravotníci byli vědomi méně známých dopadů demence, jakou je FTLD, a dokázali informovat klienty i jejich rodiny a další zdravotnické pracovníky,“ řekla závěrem.

S výzkumem exprese genů pro transport hořčíku a jejich dopady na nemoci související se stárnutím seznámil účastníky konference F. Cheng z Centra pro výzkum kmenových buněk Taichungské všeobecné nemocnice pro veterány na Tchaj‑wanu. „Hořčík hraje významnou roli při vzniku různých klinických onemocnění,“ připomněl. „Dosud se všechny klinické studie bránily zjištění, že ne všichni pacienti reagují na suplementaci hořčíku. Naše studie ověřovala nově vyvinutý test pro intracelulární stav hořčíku, jehož princip spočívá ve vyjádření úrovně na hořčík citlivých markerů genů u myší. Dojde k extrakci celkové RNA a zvrácení přepisu do cDNA. Úroveň exprese devíti genů spojených s transportem hořčíku ukázala kvantitativní PCR v reálném čase a byla stanovena pro relativní kvantifikaci, a to se zahrnutím korekce účinnosti. Celkově použití nově vyvinutých zkušebních možností prohlubuje naše znalosti o genetické variabilitě stárnutí podmíněné koncentrací hořčíku. Znalost stavu koncentrace hořčíku by měla zlepšit naše porozumění mechanismům stárnutí a nemocem se stárnutím spojeným,“ nastínil hlavní cíle výzkumu.

Do debat se zapojili i odborníci z hostitelské země. Jak lze v diabetologii využít moderní trend telemedicíny, předvedl Petr Koranda ze společnosti Mediinspect s. r. o., jeden z autorů informačního systému pro diabetologii, na němž se podílela rovněž 3. LF UK. „Cílem projektu InspectLife Diabetes je rozvíjet a provozovat telemedicínu na základě speciálního webu. Náš informační systém je určený pro řízení koncentrace glukózy v krvi pacientů s diabetem, přičemž hlavními cílovými uživateli jsou chroničtí pacienti s diabetem 1. typu, zejména pak mladí pacienti do 18 let věku, ženy potýkající se s diabetem během těhotenství, diabetici léčení pomocí intenzifikovaného inzulinového režimu nebo inzulinového čerpadla, labilní diabetičtí pacienti a pacienti s diabetem, kteří mají podstoupit chirurgický zákrok,“ upřesnil. „Základní funkcí systému InspectLife Diabetes je následující: příjem hodnot glykémií v krvi a souvisejících informací, které jsou odeslány do systému z ambulantních glukometrů přes internet za pomoci mobilních telefonů, dále uchovávání a poskytování informací oprávněným uživatelům, tj. pacientu a lékaři, v reálném čase a hodnocení, analýzy a vizualizace glykémií, automatické oznámení uživatelům v případě překročení obou mezních hodnot, komunikace mezi uživateli a vzdělávání pacientů s diabetem,“ vysvětlil. Jako hlavní přínosy a výhody systému vyzdvihl možnost bezprostředního kontaktu mezi diabetikem a jeho ošetřujícím lékařem, setrvání diabetika v domácím prostředí, dostupnost aktuálních hodnot glykémie pro ošetřujícího lékaře z kteréhokoli místa napojeného na internet a zlepšení kompenzace diabetu.

V rámci 11. mezinárodní konference IFA 2012 v Praze proběhla také celá řada zasedání a setkání mezinárodních organizací – například hned v pondělí 28. května se uskutečnil seminář zástupců vlád nazvaný Dlouhodobá péče a technologie, jehož se zúčastnilo i sedm reprezentantů Senátu Spojených států amerických, z dalších významných událostí konaných v rámci kongresu lze vybrat mimo jiné 7. světovou konferenci organizace INPEA (International Network for the Prevention of Elder Abuse), která se zaměřuje na ochranu před týráním a zneužíváním seniorů. Konference INPEA zároveň předznamenala Světový den připomenutí násilí na seniorech, jenž každý rok připadá na 15. června. Součástí doprovodného programu konference a galavečera v Národním divadle, který se konal 30. května 2012, bylo vyhlášení vítězů soutěží o nejlepší fotografii, plakát a dokumentární film na témata stárnutí, mezigenerační solidarity apod.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Vystavování ePoukazů

17. 12. 2024

Dnešní Poradna přináší přehled o tom, jak funguje ePoukaz, kde ho lze uplatnit a jaké možnosti má lékař při jeho předání pacientovi. Představí mimo…