Geriatr: Česku chybí koncept dlouhodobé péče o seniory
České republice chybí koncept dlouhodobé zdravotně sociální péče o seniory. Na tiskové konferenci k Mezinárodnímu dni starších lidí to řekl geriatr Zdeněk Kalvach. Péče o starší lidi skutečně není v Česku kvalitní, senior zřejmě není pro pojišťovny atraktivním zákazníkem, doplnil mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. "Změnit to, bude běh na dlouhou trať," dodal. Podle něj by se lidé měli více ozývat a hlásit se o svá práva.
"Naprostá většina dopisů, které chodí na ministerstvo zdravotnictví od starších lidí, je v plačtivém tónu," řekl Cikrt. Z dopisů lze prý vyčíst smířenost se situací a strach ze změn. "Starší lidé by měli být více sebevědomí," řekl ředitel sdružení Život 90 Jan Lorman. Podle něj existuje mnoho lidí, kteří propadají pocitu, že už jsou k ničemu a může za ně rozhodovat někdo jiný. "To bývají lidé někdy už od 45 let, kteří jsou zcela zdraví, ale prostě ten život vzdají a pak se dalších 30 let jen tak plácají," dodal Lorman.
Podle Kalvacha je problém, že český zákon nezná pojmy zdravotně sociální, komunitní nebo dlouhodobá péče. Neexistující koncepce je nahrazována několika instituty, které ale mají výrazné nedostatky. Kalvach je sepsal společně s Ivou Holmerovou z Gerontologického centra.
Jedním z nevyhovujících zařízení jsou podle tohoto materiálu léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). Umožňují pouze dočasný pobyt, hrazený ze zdravotního pojištění a v nepřívětivém nemocničním prostředí. V další instituci - v domovech důchodců není zajištěna kvalifikovaná lékařská ani paliativní (utišující) péče. Poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních podléhá nesmírné administrativní zátěži a ošetřovatelská oddělení či zařízení často obsluhuje nekvalifikovaný personál.
Společnost Život 90 pomáhá seniorům řešit jejich problémy a starosti, a to na bezplatném telefonním čísle 800 157 157. V loňském roce podle výroční zprávy telefon využilo 13.361 volajících, celkem se řešilo 741 kauz a 77 krizí lidí se sebevražednými úmysly. Podle Lormana ale pouze čtyři procenta volajících má zájem svou situaci skutečně řešit, většinou mají strach vyjít z anonymity nebo si jen potřebují s někým popovídat.
Stáří se pojí podle Lormana s množstvím předsudků, automaticky si k němu lidé dodávají přívlastky typu "bezmocný", "slabý" nebo "závislý". Kulturním stereotypům podléhají celé rodiny. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (Strana zelených) upozornila na alarmující výsledky průzkumů v domovech důchodců, z nichž vyplývá, že tři pětiny seniorů v ČR odevzdávají část svých úspor dětem a vnukům. "Tato materiální výpomoc je často automaticky očekávána a je považována za samozřejmost, senior, který se tomu postaví, je považován za krkavčí babičku nebo dědečka," řekla Stehlíková.
Úřad vlády společně s ministerstvem práce a sociálních věcí chystá informační kampaň, která by měla na problém upozornit. Pomoci by měl také takzvaný antidiskriminační zákon, který má na příští schůzi projednat sněmovna.
V ČR žije 2,053.000 lidí starších 60 let. Zvyšuje se také počet osmdesátníků, ale i stoletých - těch v srpnu v Česku žilo 510. Výrazně se zvyšuje počet zdravých a aktivních seniorů. Podle Lormana se starší lidé stávají velmi perspektivní skupinou pro podnikatele, budou totiž čím dál častěji cestovat, chodit do divadel a na koncerty a aktivně se zapojovat do života společnosti.
Zdroj: ČTK