Gaming, kyberpornografie nebo kyberšikana – hrozby pro děti v době (post)covidové

V důsledku toho může být obtížnější zachytit u dětí a adolescentů rizikové chování, zejména v oblasti nelátkových závislostí. Dá se však také očekávat, že se situace po návratu do školních lavic ještě zhorší, což bude klást zvýšené nároky na dětské psychology, psychiatry a praktické lékaře.

Dotazníkové šetření, které probíhalo ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie PedF UK, mapovalo výhradně podzimní období distanční výuky na všech tuzemských základních (ZŠ) a středních školách (SŠ). Účast byla s ohledem na epidemiologickou situaci vysoká, neboť se do průzkumu zapojila plná třetina zmíněných institucí – konkrétně 1 778. Od školních metodiků prevence přitom bylo získáno 1 128 vyplněných dotazníků pro 1. stupeň ZŠ, 979 pro 2. stupeň ZŠ, resp. nižší třídy víceletých gymnázií, a 463 dotazníků pro SŠ.

Pozor na nelátkové závislosti

Jak uvádí doc. Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, ačkoli jsou tuzemské školy na online vzdělávání dobře připraveny, tato situace s sebou přináší i řadu negativ. Zhruba na pětině SŠ byla zaznamenána nízká frekvence kontaktu mezi třídním učitelem a žáky, což může představovat problém pro záchyt rizikových jevů a doručování preventivních intervencí. Přestože školní metodici často považují prevenci v době distanční výuky za důležitou, během podzimní vlny pandemie COVID‑19 probíhaly preventivní aktivity na méně než polovině dotázaných škol.

Instituce, které s preventivními programy pracovaly, se zaměřovaly nejčastěji na problémy spojené s duševním zdravím, oblast hygieny a ochrany před infekčními nemocemi, kyberšikanu, kyberbezpečnost a záškoláctví. Velice málo se naopak věnovaly nelátkovým závislostem, jako jsou gaming nebo trávení času na sociálních sítích a internetu, a téměř vůbec neřešily problematiku kyberpornografie. „To vnímáme jako problematické vzhledem k tomu, kolik času v současné době děti a dospívající tráví v online prostoru, navíc i v dopoledních hodinách a bez možnosti přímého dohledu rodičů,“ upozorňuje doc. Gabrhelík a dodává: „Kromě dětí, které jsou v našem hledáčku na prvním místě, se musíme zaměřit i na rodiče a učitele – klíčové mediátory preventivních opatření – a nabídnout jim psychohygienické aktivity, které je udrží v kondici.“

Podporu pro rodiče i učitele

Hlavní překážku v prevenci rizikového chování podle něj představuje nedostatek času. Problémem se také zdá být fakt, že školní metodici prevence nedisponují dostatečnou erudicí a materiály pro širokou oblast kybertémat, zejména nelátkových závislostí. Chybějí i materiály pro rodiče, kteří jsou důležitými mediátory informací směrem k dětem a mohou včas zachytit rizikové či závislostní chování.

„V této chvíli například nedisponujeme žádným náhradním preventivním nástrojem pro nejmenší žáky – prvňáky a druháky –, kteří při interaktivní práci vyžadují osobní kontakt s učitelem. Jsou tedy velmi významně ovlivněni nejen ve výukovém procesu, ale navíc i v prevenci rizikového chování. Pro všechny zainteresované instituce i školy samotné je proto výzvou, aby byly schopny preventivní programy doručovat k nejmladším dětem alternativním způsobem, jako se to daří u starších žáků, u kterých lze využít třeba online aplikací,“ upozorňuje prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Dětské psychology a praktiky čeká nápor

Podle ministra školství Ing. Roberta Plagy, Ph.D., výsledky průzkumu jednoznačně potvrdily očekávaný fakt, že distanční vzdělávání, neschopnost každodenního kontaktu a určité míry socializace jsou pro děti rizikové a náročné. V oblasti primární prevence rizikového chování totiž výuka na dálku znemožňuje začlenit mnohá základní schémata a intervence, které v běžném režimu fungovaly. „Ukazuje se, že míra stresu je nepoměrně vyšší a že s distančním vzděláváním roste i význam kyberšikany a obecně všech témat týkajících se kyberprostoru, na která musíme cílit naše náhradní preventivní aktivity. Poté, co koronakrize odezní, nás nepochybně čeká ještě spousta práce nejen v oblasti psychohygieny žáků, ale i jejich rodičů a také učitelů,“ komentoval R. Plaga.

Prof. Miovský v této souvislosti podotkl, že výsledky studie nyní nejsou bezprostředním tématem k řešení pro mimoškolní instituce, tedy například pro pedagogicko‑psychologické poradny nebo dětské praktické lékaře. Své opodstatnění však budou mít především v době návratu dětí do škol a v momentě, kdy bude nutné začít řešit jejich běžný režim. „Je totiž zcela zřejmé, že třeba rozsah a intenzita využívání informačních technologií – a s tím související fenomény – nabývají obrovských rozměrů. Očekáváme, že návrat ‚k normálu‘ bude pro spoustu rodin a jejich dětí velkým problémem a že bude v mnoha případech spojen s nutností pomoci na úrovni zmíněných pedagogicko‑psychologických poraden a dětských praktiků. Již aktuálně je viditelný nárůst poptávky po službách dětských psychologů či psychiatrů. Situace po návratu do škol ale bude ještě horší, než je tomu nyní, a budeme se s ní vypořádávat roky,“ zdůrazňuje prof. Miovský.

Unikátní platforma SEPA Průzkum mezi školními metodiky prevence mohl být realizován díky unikátní online platformě SEPA – Systému evidence preventivních aktivit, který je již více než dvacet let vyvíjen Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN ve spolupráci s ministerstvem školství a Úřadem vlády jako součást národní koncepce prevence rizikového chování u dětí ve školní docházce. Tento systém podle prof. Miovského pomáhá nastavit, evidovat a průběžně vyhodnocovat strukturální zakotvení preventivních programů, které školy zajišťují pro všechny typy rizikového chování u žáků a studentů v jednotlivých ročnících. Preventivní programy pokrývají témata zaměřená např. na bezpečnost a podporu zdraví ve škole, self‑management dětí (zvládání vzteku, agresivity, smutku apod.) a jejich sociální dovednosti (začlenění do kolektivu, komunikace, řešení konfliktů apod.). Dále cílí na epidemiologicky nejvýznamnější oblasti rizikového chování v tuzemských školách, kdy kromě dominance šikany a agrese představuje velmi důležitou oblast užívání alkoholu, tabáku nebo jiných návykových látek, případně sexuální rizikové chování.

Zdroj: MT