Friedrich: Bez zvýšení plateb státu o dalším růstu nemůže být řeč

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Ladislav Friedrich varuje: Příští rok bude potřeba, aby stát přidal do zdravotnictví dvacet miliard. Bez zvyšování plateb státu úhrady služeb klesnou. „Pokud by ministerstvo zdravotnictví v roce 2021 nezvýšilo námi dohodnuté ceny péče o 18 miliard, dnes jsme v té situaci vůbec nemuseli být,“ říká.

• Je pravda, že ministr zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami jednal, než vláda rozhodla o zpětném zmrazení plateb za státní pojištěnce?

Proběhla dvě jednání. Na prvním pan ministr naznačil, že taková úvaha existuje. Na další jednání týden nato přišel i ministr financí. Bylo to den před jednáním vlády a bylo zřejmé, že nám to rozhodnutí spíše oznamují, než že by to byla věc k diskusi. Nicméně debata proběhla. My jsme upozorňovali, že řada našich nákladů byla způsobena rozhodnutím ministerstva zdravotnictví. Připomněli jsme, že zdravotní pojišťovny chtěly usilovat o vyrovnané hospodaření v dalších letech, ale bohužel před sebou tlačíme deficit.

• Mluvilo se i o platbách za státní pojištěnce na příští rok?

Ministr nevyloučil, že pro rok 2023 nějakou korekci budou muset udělat. Plédovali jsme za to, aby to bylo už rovnou definitivní řešení s automatickou valorizací. Upozorňovali jsme, že nestačí jen zajistit pravidelnou indexaci, ale současně vyrovnat a saturovat deficit mezi výdaji a příjmy, který zdravotní pojišťovny už druhým rokem valí před sebou.

• Pokud by se měl tento deficit vyřešit, o kolik bude potřeba v roce 2023 navýšit platby za státní pojištěnce, aby přitom byl nějaký prostor pro růst systému?

Domnívám se, že by to musel být nárůst přes dvacet miliard korun pro rok 2023, po kterém by v příštích letech následovala určitá inflační valorizace.

• To řešení, které navrhujete, by vyžadovalo změnu zákona. Není to riziko? Mohlo by to znamenat, že o platbách státu na rok 2023 bude rozhodnuto třeba až v listopadu…

Vláda musí nyní prosadit změnu zákona už jen kvůli zmrazení plateb na letošní rok. V tuto chvíli pojišťovny dostávají ze státního rozpočtu peníze včetně navýšení, které pro letošní rok odsouhlasila minulá vláda v souladu se zákonem. Pokud má dojít ke snížení stávající platby za státní pojištěnce, jinak než zákonem se to udělat nedá. Myslíme si, že když už se do toho zákona bude zasahovat, bylo by správné to vyřešit vše.

• Ministerstvo zdravotnictví připravuje automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce v dalších letech. Stačilo by to samo o sobě?

Nejde to úplně oddělit od sebe. Automatický mechanismus vytvoří předvídatelné indexované navyšování podle určité hodnoty. Na počátku tohoto mechanismu ale bude nutné ad hoc nominálně nastavit, na jaké úrovni bude systém startovat. Pro rok 2023 to může být mimořádně důležité.

• Co kdyby k žádnému navyšování plateb státu nedocházelo? Je teoreticky možné, že by zdravotnictví stačily jen vnitřní úspory a růst ekonomiky?

Kdyby se systém měl stabilizovat na prognózované příjmové hladině bez navýšení plateb státu, nutně by muselo dojít k poklesu úhrad za zdravotní služby. To je legitimní úvaha, u poskytovatelů by to ale jistě vzbudilo silný odpor. Je otázka, jestli by k tomu byla politická odvaha.

• A také, jestli byste pak dokázali zajistit dostupnost a kvalitu zdravotních služeb.

To nevíme. Pokud by došlo ke snížení úhrad zdravotních služeb, může se stát, že to významná část poskytovatelů nebude za ty peníze schopna nebo ochotna dělat. Může se stejně dobře ukázat, že to drtivá většina poskytovatelů bude se stejnou kvalitou dělat i za nižší ohodnocení. Jinak než experimentem to ověřit nemůžeme.

• Byla součástí jednání s ministry zdravotnictví a financí debata o tom, kde hledat nějaké úspory uvnitř zdravotního systému?

Byla. Snažili jsme se vysvětlit, že úspory nebo rezervy, které ještě mohou zdravotní pojišťovny zkusit hledat samy, jsou jen velmi omezené. Můžeme přehodnotit některé bonifikace, které ještě nejsou smluvně uzavřené, můžeme se zkusit podívat na nákladné léky a schvalování nových léčiv, můžeme usilovat o důslednější revizi vykazovaných výkonů. To jsou ale zanedbatelné částky v porovnání s náklady, které nám způsobila úhradová vyhláška nad rámec dohod z dohodovacího řízení. Pokud by ministerstvo zdravotnictví v roce 2021 nezvýšilo námi dohodnuté ceny péče o 18 miliard, dnes jsme v té situaci vůbec nemuseli být.

Zdravotní pojišťovny mohou uspořit stovky milionů, možná jednotky miliard, ale ne tak obrovské náklady, jaké nám způsobilo vládní rozhodnutí. Je to strašně demotivující, když revizní lékaři musejí složitě obhajovat každou korunu a dostávají se do konfliktních situací, a pak stačí jedna návštěva odborářů a lékařské komory u předsedy vlády a je všechno jinak.

• Čeho se to může konkrétně týkat, když můžete uspořit na bonifikacích, které nejsou nasmlouvány a nejsou v úhradové vyhlášce?

Jedná se o některé bonifikace spojené s covidem, ty se budou asi poměrně rychle ukončovat. Jsou to bonifikace za očkování, jak u praktiků, tak za očkovací centra. Ty určitě v nejkratší možné době ukončíme. Většina pojišťoven měla fakultativní bonifikace za určitá chování, ale někdy už jsou v uzavřených smlouvách.

• V tiskovém prohlášení píšete, že bude nutné prověřit zpětně efektivitu a přínos pro pacienta u některých mimořádně nákladných léčiv a případně dohody o ceně ukončit. Chystáte se tyto smlouvy nějak plošně prověřit?

Máme smlouvy na mimořádně nákladné léčivé přípravky, podle kterých na základě dohody s výrobcem schvalujeme úhradu na základě paragrafu 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění o jediné možné léčbě. Chceme plošně prověřit, do jaké míry se přísliby a očekávání promítly na konkrétních pacientech, kteří léčbu podstoupili. Pokud se očekávání nenaplnila, mohly by se smlouvy revidovat.

• V jakých segmentech podle vás není v příštím roce růst úhrad tolik potřebný jako v jiných?

Konkrétní situaci pro jednání o úhradách pro rok 2023 zmapuje analytická komise, kde mají své zástupce i naši partneři v jednáních. Jsem si předem téměř jist, že se nebavíme o tom, jestli by některý segment nemusel dostat tolik přidáno. Pokud nedojde k zásadní změně v příspěvku státu pro rok 2023, tak nikdo nedostane nic navíc a může se snadno stát, že někde bude muset dojít k poklesu.

• Budou se zřejmě hledat úspory. Je podle vás nějaký segment, kde by byl po posledních letech růstu prostor pro úspory větší?

Nechci dělat pořadí segmentů, kde by se mělo nejvíc začít šetřit. Můžu ale spolehlivě doložit, že největší nárůst úhrad v uplynulých letech zaznamenali praktičtí lékaři, druhé v pořadí jsou nemocnice. Ty z našeho pohledu tvoří už hodně přes 50 procent všech nákladů a při započtení léčiv ještě více. Jejich hospodářská situace se zdá v tuto chvíli velmi dobrá. Podle nás je u lůžkových zařízení výrazný prostor, aby tam úhrady nenarůstaly.

• Nemohou ale investice do segmentu praktických lékařů, který jste zmiňoval jako první, ve výsledku zefektivnit zdravotnictví?

Reforma primární péče měla spočívat v tom, že vytvoříme podmínky, aby si praktičtí lékaři rozšiřovali vzdělání a kompetence, aby mohl praktický lékař více případů vyřešit sám a nemusel pacienta odesílat ke specialistům, případně aby mohl pacienty od specialistů převzít. To se začalo plnit. Potvrdil se i předpoklad, že když zlepšíme postavení a ohodnocení praktických lékařů, bude o tuto specializaci větší zájem. Problém ale je, že benefity z této politiky budeme čerpat někdy za pět, za deset let, zatímco problém s náklady přichází dnes.

• Očekáváte, že k tomu dá ministerstvo zdravotnictví nějaké stanovisko, kde hledat úspory nebo vyšší efektivitu?

Pokud bude v kompetenci zdravotních pojišťoven uzavřít dohodu, nepochybně budeme schopni to nějak nastavit. Pokud nakonec bude rozhodovat ministerstvo zdravotnictví, budeme čekat, co si v úhradové vyhlášce přečteme. Máme zkušenost, že s námi nakonec nikdo poctivý dialog, co má nebo nemá být ve vyhlášce, nevedl. Připomínám, že kdyby byla pro letošek vydána vyhláška v souladu s dohodami z dohodovacího řízení, měli bychom vyrovnané hospodaření. Nakonec rozhodlo ministerstvo zdravotnictví jinak a máme tu deficit a problém.