Fórum: Přesčasy a dostupnost péče?
Přes 6 000 nemocničních lékařů vypovědělo k 1. prosinci přesčasy, zhruba polovina sloužících. Teprve tento nátlak přiměl politiky, aby se začali jejich požadavky zabývat. Lékaři odmítli zvýšení přesčasů na dvojnásobek a žádají navýšení platů a mezd. MZ slíbilo od ledna 2024 navýšení v přímo řízených nemocnicích a další navýšení od ledna 2025 ve všech nemocnicích zákonem o odměňování zdravotnických pracovníků při zachování limitu přesčasů dle standardu EU. Nemocnice upozornily, že splnění požadavků lékařů problém jejich neúměrného zatížení přesčasy nevyřeší, potřebné jsou systémové změny. Zeptali jsme se v nemocnicích: Jaká organizační opatření jste učinili s ohledem na hrozící výpovědi lékařů z přesčasů? Modelovali jste si případné dopady těchto výpovědí? Jak by takový krok lékařů ovlivnil provoz ve vaší nemocnici a rozsah i dostupnost elektivní a akutní péče?
- Prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA,
ředitel VFN Praha
Ve VFN podala výpověď z přesčasové práce asi čtvrtina všech lékařů. Rozložení napříč nemocnicí je ale hodně nerovnoměrné, někde nepodal výpověď nikdo, jinde půlka kliniky. Od toho se odvíjí i organizace provozu v prosinci, která bude individuální v závislosti na poměrech na každé jednotlivé klinice. Zhruba polovina nemocnice bude fungovat normálně bez jakýchkoli omezení. Zbytek klinik bude buď v omezeném provozu, kdy přesčasy budou sloužit kolegové, kteří je nevypověděli, nebo ve směnném provozu, tedy prakticky bez přesčasové práce. Dopady výpovědí máme namodelovány a budeme je komunikovat směrem k pacientům. K určitému omezení elektivní péče v prosinci nepochybně dojde, s tím je třeba počítat.
- Prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D.,
ředitel FN Olomouc
Ve Fakultní nemocnici Olomouc vnímáme celospolečenské trendy volající po menší pracovní a služební zátěži a větší akcent na volný čas a mimopracovní život. Tyto trendy se projevují nejen ve zdravotnictví a my na ně samozřejmě musíme vhodně reagovat. Dlouhodobě proto uzpůsobujeme naše provozy tak, aby snížená ochota sloužit byla kompenzována průběžným přílivem nového personálu. To vše samozřejmě v mezích platné pracovněprávní legislativy.
Pokud by tyto změny probíhaly příliš rychle, mohlo by dojít k nežádoucím vlivům na náš provoz. Při postupném náběhu se však nemocnice budou schopny novým trendům přizpůsobit. Je třeba ale zároveň řešit samotnou příčinu problému spočívajícího ve značných nárocích na počty služeb lékařů, a tou je velký počet nemocnic, které pracují v akutním režimu, a taktéž přetěžování pohotovostí všech stupňů.
Aktuálně podané výpovědi řešíme spíše z dlouhodobého hlediska. Případy nutného omezení některých provozů budeme řešit individuálně, neměly by však postihnout akutní či neodkladnou péči.
- Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.,
ředitel ÚVN Praha
Výpovědi lékařů z přesčasů se snažíme v ÚVN vyřešit tak, abychom zajistili kvalitu a rozsah péče v maximální míře s minimálním dopadem na pacienty.
ÚVN si zanalyzovala stav – kolik lékařů na kterých klinikách a odborných pracovištích podalo výpověď z přesčasové práce. Nutno říci, že postoje lékařů na jednotlivých odborných pracovištích se značně lišily; na jedné klinice dokonce nepodal výpověď z přesčasů žádný lékař. Lišila se i samotná povaha výpovědi z přesčasů u konkrétních lékařů – někteří nesouhlasí s prací přesčas nad 416 hodin ročně, jiní odmítají i práci přesčas přesahující 150 hodin ročně.
S těmito údaji jsme následně pracovali při individuálních jednáních s vedením každého klinického pracoviště. Probírali jsme možná rizika, varianty řešení, a především jsme hledali optimální organizaci k naplánování a zajištění lékařských služeb a péče v prosinci 2023. Jednotlivá klinická pracoviště vypracovala návrhy modelací lékařských služeb. V rámci navrhovaných modelů tak budou lékaři – v závislosti na rozsahu vypovězené práce přesčas – rozděleni do několika skupin: značná část z nich bude zabezpečovat chod příslušných oddělení jako doposud (tj. zpravidla ranní provoz a zajišťování lékařských služeb formou práce přesčas), někteří lékaři budou zařazeni do směnného provozu tak, aby byl využit jejich základní hodinový fond pro částečné pokrytí denního provozu i lékařských služeb. Zbývající lékaři pak budou vykonávat práci pouze v denním ambulantním a lůžkovém provozu.
Díky takto nastavenému „krizovému scénáři“ jsme v ÚVN připraveni v prosinci 2023 zajistit chod klinických pracovišť se snahou o minimální dopad na kvalitu a rozsah poskytovaných zdravotních služeb. Je však potřeba zdůraznit, že toto řešení není dlouhodobě udržitelné, neboť jde na vrub komfortu těch, kdo ke své práci a k potřebám pacientů přistupují zodpovědně a s pochopením závažnosti situace, omezili například čerpání dovolené, stáže a jiné vzdělávací aktivity a prioritně soustředili své činnosti do nemocnice.
- MUDr. Petr Chudomel, MBA,
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje
Máme zpracován plán směnného provozu na jednotlivých odděleních ve variantě, jako kdyby všichni lékaři podali výpověď ze souhlasu s přesčasovou prací, se kterým lékaře seznámíme. Aktuální provoz bude vycházet z něho a bude se odvíjet od počtu skutečně podaných výpovědí.
Rozsah péče rozhodně poklesne o námi předpokládaných cca 30–40 procent. Poskytování neodkladné péče bude zajištěno, na některých odděleních i část péče elektivní. Zatím ale nelze říci, která to budou.
- MUDr. Ivo Rovný, MBA,
ředitel FN Brno
Vedení jednotlivých zdravotnických provozů dostalo již v říjnu za úkol připravit alternativní rozpisy pracovních směn podle typu a zatížení jednotlivých provozů. Bohužel musíme pracovat v několika variantách, protože do dnešního dne nevíme, kolik lékařů bude k dispozici a v jakém režimu. Proto existují varianty pro kritický stav – tedy zajištění akutní, neodkladné a superspecializované péče – i pro variantu se zachováním maximálně možného standardního provozu. Nutno si uvědomit, že jakékoli omezování péče bude mít dopad nejen na pacienty, bude se řetězit v rámci naší nemocnice, ale i extramurálně a mimo jiné bude mít za následek výpadek objemu poskytované péče, který je základem pro výpočty úhrad od zdravotních pojišťoven. Mohlo by se stát, že dojde k výpadku na straně příjmů, a to především v následujícím roce, kdy bude vyúčtování záloh od zdravotních pojišťoven.
V tuto chvíli pro prosinec bude v celé FN Brno zajištěna akutní, neodkladná a superspecializovaná péče ve všech oborech. Elektivní péče bude omezena mírně a s ohledem na skutečnost, že prosinec je v této oblasti standardně útlumový, nepředpokládáme výraznější negativní dopady. Horší je, že dosud neznáme pravidla pro rok 2024, tedy provozně standardní měsíce, a to především kolik lékařů a v jakém spektru bude ochotno sloužit přesčasy nad rámec 150 hodin. To je zcela zásadní pro zabezpečení provozu jednotlivých zdravotnických úseků, ale i nemocnice jako celku. To, jestli budeme mít finanční prostředky na zajištění poskytované péče, je dosud nezodpovězená otázka.
- Mgr. Lenka Martinková,
vedoucí Centra komunikace a marketingu FN Brno
K 11. listopadu podala výpověď z přesčasů cca 1/3 lékařů z celkového fyzického počtu, nejčastěji se jedná o lékaře interní dospělé medicíny. Dopady výpovědí jsme modelovali. Nejpravděpodobnější krizový scénář by byl omezení neakutní zdravotní péče. Akutní péče bude zachována v plném rozsahu.
- MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,
předseda představenstva Nemocnice Strakonice, a. s.
K datu odpovědi 12. listopadu probíhají jednání jak na centrální úrovni, tak uvnitř nemocnic. Podobně je tomu ve Strakonicích, na možné omezení plánované péče se připravujeme (poradny, odborné ordinace, operativa) jak s jednotlivými primariáty, tak s představiteli lékařů. Konečný výsledek bude jasný začátkem prosince.
- MUDr. Svatopluk Němeček, MBA,
předseda představenstva Bohumínské městské nemocnice, a. s.
V naší malé nemocnici řešíme spoustu problémů, tento naštěstí ne. Nikdo výpověď z přesčasů nepodal.
PS: Myslím, že ani ve zbytku republiky k ničemu mimořádnému nedojde. Vánoční provoz bude jen o dva týdny dřív.
- Ing. Michal Čarvaš, MBA,
předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a. s.
Za Nemocnici Prachatice, a. s., mohu sdělit, že k dnešnímu dni neevidujeme žádnou výpověď ze služeb či přesčasů. S ohledem na to, že jsme malá nemocnice, hledáme cesty, jak můžeme zajistit provoz, dostupnou péči pacientům v našem okrese, jak vyjít vstříc personálu, a nechceme narušovat křehkost systému. Diskutujeme různá provozní opatření, možnosti příslužeb atd., ale nebudeme přecházet na režimy, které by našim lékařům nevyhovovaly nebo by omezily dostupnost péče. Režim je přizpůsoben počtu lékařů, který máme, a hledáme posílení jejich počtu, abychom mohli snížit objem přesčasů. U mladých lékařů jsme již nyní cca 15 000 Kč nad tabulkovými platy FN. Na prosinec neplánujeme žádná jiná omezení péče ani elektivy, vyjma těch pravidelných – sloučení oddělení na Vánoce, omezení operativy před Vánocemi o dobu malování centrální JIP atd.
- Bc. Jiří Kokoška,
PR a komunikace skupiny Nemocnice Plzeňského kraje
Naše nemocnice respektují rozhodnutí zaměstnanců, kteří nechtějí sloužit přesčasovou práci nad roční limit 150 hodin. To ovšem platí dlouhodobě, nejen v souvislosti s avizovaným protestem nespokojených lékařů. I z tohoto důvodu se v současnosti rozhodnutí o omezení přesčasové práce týká v nemocnicích Plzeňského kraje malého počtu lékařů, přesněji jednotek. A za těchto podmínek bychom měli dokázat i nadále zajistit současný objem péče. Samozřejmě ale situaci sledujeme a připravujeme se na ni už delší dobu, takže v případě, že by skutečně došlo k ohrožení poskytování nějaké péče, budeme průběžně přistupovat k odpovídajícím opatřením tak, aby nebyla omezena akutní péče.
- Ing. Jan Hrdý,
předseda představenstva a ředitel Krajské nemocnice T. Bati, a. s
Modelace prosincového chodu nemocnice stále probíhá. Jisté je, že budeme muset omezit menší plánované operace a zákroky a chod specializovaných ambulancí. Akutní péče samozřejmě nebude ohrožena. Ještě stále jednáme se zástupci Lékařského odborového klubu v nemocnici. Pokud nedojde v nejbližších dnech k nějaké dohodě, nemocnice ve Zlínském kraji se musejí domluvit, jakým konkrétním způsobem bude v prosinci zdravotní péče v kraji organizována.
- Mgr. Pavlína Danková,
mluvčí FN Motol
Rozpis služeb na prosinec máme hotov. Akutní péče bude zajištěna, plánovaná a neakutní péče bude s největší pravděpodobností omezena. Vše se ale ještě bude odvíjet od toho, jak dopadnou následující jednání na MZ.
- Mgr. Gabriela Levorová,
mluvčí FN Plzeň
Z celkového počtu 1 000 lékařů zaměstnaných ve FN Plzeň podalo výpověď z přesčasové práce celkem 87 lékařů na devíti pracovištích. Rozpis služeb na prosinec je připraven, akutní péče je a bude zajištěna bez omezení, plánované výkony se zatím neredukují. V ambulantním provozu na vybraných pracovištích může v prosinci dojít k mírnému omezení provozní doby.
- MUDr. Lukáš Velev, MHA,
chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.
Provedli jsme změny, které jsou nezbytné, abychom zajistili nepřetržitou péči o pacienty na lůžku a zajištění péče o neodkladné stavy v ambulancích. Především úpravu pracovní doby tak, aby bylo možno zajistit provoz bez potřeby přesčasů. Většina oddělení tedy přechází do směnného (nepřetržitého) provozu práce. To jistě povede k omezení dostupnosti zdravotních služeb. Přednostně tam, kde nehrozí nebezpečí z prodlení. Stanovili jsme si některé priority. Vedle zmíněných neodkladných stavů jsou to nemocní s nádorovým onemocněním a děti. V rámci možností se pokusíme zajistit i nějaké elektivní služby.
S ohledem na celkově dobrou produkci nemocnice nebude omezení v prosinci mít zásadní ekonomický dopad. Delší omezení činnosti by jistě významné bylo. Takto budou největší škody morální, v kolektivech.
Osobně nejsem ze situace šťastný. Problém přesčasů je dlouhodobý, já jsem se ho vždy snažil férově a otevřeně pojmenovávat. I v době, kdy mnozí tvrdili, že žádný problém není. V tom mají lékaři jednoznačně pravdu.
Nepovažuji proto za moudré současné měření sil mezi protestujícími lékaři a vládou. Zažil jsem to vícekrát a nikdy to nic dobrého nepřineslo.