FNKV: Kuřáci dnes mohou zjistit, jak intenzivně kouří a jak moc si škodí

Kuřáci si dnes mohou ve vinohradské nemocnici nechat změřit hladinu oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu. Z výsledku měření lze poznat především intenzitu kouření, například to, kolik nikotinu a dalších škodlivých látek se z jedné cigarety vstřebá do organismu konkrétního kuřáka. Zjištěné hodnoty také ukazují množství červených krvinek zablokovaných pro přenos kyslíku.

Včera již toto měření proběhlo ve Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). O měření byl velký zájem, zjistila ČTK.

Odbornice na odvykání kouření Eva Králíková z 3. interní kliniky VFN ČTK řekla, že výrobci cigaret uvádějí na krabičkách hodnoty, které získávají měřením na strojích, lidé ale kouří jinak. Navíc ani ten samý člověk nevykouří dvě cigarety stejně intenzivně. Záleží na tom, kolikrát z cigarety potáhne, jak hluboko kouř vdechuje, jak dlouho ho v sobě drží či jestli potahuje dvě nebo tři vteřiny, protože spalování pak probíhá za jiných podmínek a vznikají jiné chemikálie v jiné koncentraci.

Z jedné cigarety se ve skutečnosti vstřebá do kuřákova těla zhruba jeden až tři miligramy nikotinu, ale na krabičkách bývá uvedeno, že je to například 0,5 až 0,7 miligramů, řekla lékařka.

Do přístroje se dá několik desítek cigaret a ty se zapálí. Stroj je "vykouří" daným způsobem do dané délky cigarety. Každý "šluk" má obsah 35 mililitrů, potažení trvá dvě vteřiny a opakuje se jednou za minutu. Kouř se shromáždí a pak se spočítá průměrná hodnota dehtů a nikotinu na jednu cigaretu.

"Výrobci tam, kde končí filtr a začíná cigareta, umístili systém drobných perforací. Jimi se nasává vzduch, který ředí to, co se měří. Živý kuřák v těchto místech cigaretu drží, to znamená, že prsty perforace ucpe," řekla Králíková.

Kuřáci jsou na vyšší podíl zablokovaných červených krvinek sice adaptovaní mimo jiné tím, že jich mají větší množství. Jejich krev je hustší, a to je jeden z důvodů, proč jsou vystaveni vyššímu riziku infarktu. Mají také více bílých krvinek a krevních destiček. Ty jsou aktivované, což znamená, že se ochotněji nalepují na cévy a zakládají tam sraženiny.

Podle Králíkové mají lidé různou citlivost na různé látky v cigaretovém dýmu. S počtem vykouřených cigaret se nebezpečí zdravotního poškození zvyšuje a bezpečná dávka neexistuje, ale polovině kuřáků kouření život nezkrátí. "Nikdo ale neví, do které půlky patří," dodala.

VFN jako první v Česku zřídila v roce 2005 Centrum léčby závislosti na tabáku. V současnosti je v ČR již 17 takových center. V ČR kouří 2,3 milionu lidí a mnozí z nich by se chtěli tohoto zlozvyku zbavit. Většině se to nedaří. Kuřáci si zpravidla nepřipouštějí, že jsou závislí a měli by vyhledat odbornou pomoc. Roční úspěšnost snahy nekouřit bez speciální pomoci se pohybuje kolem dvou až tří procent. S intenzivní odbornou podporou je až desetinásobně vyšší.

Zdroj: ČTK