Financování léčeben

Podle zástupců několika psychiatrických léčeben dotují jejich zařízení zdravotní péči ze svých vedlejších příjmů. O svých problémech dnes jednali s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavlem Horákem. Vedle nedostatku peněz je trápí i tlak na zřizování sociálních lůžek pro ty, kteří nepotřebují neustálý dohled lékařů a čekají na přijetí v ústavech sociální péče. Léčebny se obávají, že na nich budou tratit.

"Za loňský rok to bylo v celkové výši 16 milionů korun, kdy jsme z vedlejších příjmů - pronájmů, prodeje obědů, z přebytků v zahradnictví, dotovali zdravotní péči," řekl ředitel léčebny v Horních Beřkovicích Jiří Tomeček. Domnívá se, že zdravotní péče by měla být plně hrazena z úhrad od pojišťoven. Jejich výše však podle něj nezohledňuje rostoucí náklady na energie. Úhrady tak pokrývají asi jen 60 procent z provozních nákladů, upřesnil.

"Je to ukázka takové bizarnosti, že si musíme vydělat, abychom mohli provozovat svojí základní činnost," dodal ředitel léčebny v Praze - Bohnicích Ivan David. Navýšení úhrad však podle něj není možné prosadit v krátkodobém horizontu. S ředitelem Horákem dnes proto společně se svými kolegy jednal především o problémech spojených se zřizováním sociálních lůžek.

"Pro nás je to krajně nevýhodné, protože bychom museli skládat platby z několika zdrojů a dohromady bychom nezískali stejnou částku jako nyní," uvedl. V současnosti se péče o tyto pacienty proplácí ze zdravotního pojištění. Pobyt na sociálním lůžku si pak z části hradí samotný pacient, léčebny by také mohly na něj získat dotaci od ministerstva práce a sociálních věcí. Podle Tomečka však léčebny nemají jistotu, kolik peněz za tuto péči dostanou.

"Dohodli jsme se na tom, že pokud pacient přistoupí na sociální lůžko, tak nám tím nepoklesne celkový příjem," popsal David výsledek jednání s ředitelem. Za své klienty by pak rozdíl uhradila pojišťovna.

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek již dříve uvedl, že pacienti, kteří v nemocnicích čekají na umístění v ústavu, mají vedle lékařské péče dostávat i kvalitní sociální služby. Podle něj mají mít ze zákona nárok na sociální péči a měli by ji dostat i tehdy, když ještě leží v nemocnici či léčebně.

V Bohnicích má o ústav zažádáno asi čtvrtina tamních pacientů, pobývat v ústavu by podle jejího ředitele byly schopny dvě třetiny z nich. David ale poukázal na fakt, že léčebny nejsou v současnosti schopny naplnit standardy sociálních služeb, které stanoví například vybavení zařízením. "Suplovali bychom sociální služby v horší kvalitě," namítl. Léčebnám podle něj chybí peníze na opravy pavilonů i úpravu pokojů.

Hájit zájmy léčeben by měla i nově založená sekce psychiatrických léčeben při Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Jejím předsedou byl zvolen právě David.

Opakovaně si zástupci léčeben stěžují na nedostatek peněz. Zatímco v Evropské unii jde v průměru na psychiatrii více než sedm procent ze všech výdajů ve zdravotnictví, v ČR méně než čtyři. Česká republika tak obsadila předposlední místo v Evropské unii, horší je jen sousední Slovensko.

Zdroj: ČTK