Finanční spoluúčast pacientů roste rychleji než veřejné výdaje
Finanční spoluúčast pacientů roste rychleji než veřejné výdaje na zdravotnictví. Od roku 1993 stouply veřejné výdaje třikrát, z 69 na 199 miliard korun, soukromé výdaje sedmkrát, ze čtyř na 28 miliard korun. Vyplývá to z dat, jež ČTK poskytlo ministerstvo zdravotnictví. Soukromé výdaje po zavedení regulačních poplatků od ledna 2008 ještě stoupnou.
Soukromé výdaje zahrnují vedle přímých plateb občanů také dary zdravotnickým zařízením, soukromé pojištění a příspěvky zaměstnavatelů. Převážnou část spoluúčasti dosud tvořily doplatky na léky a výdaje za volně prodejné medikamenty. Od ledna k těmto platbám přibude 30 korun za návštěvu lékaře a položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Poplatky po překročení ročního limitu 5000 korun dostanou pacienti zpět.
Do veřejných výdajů se zařazují výdaje zdravotních pojišťoven, v letech 1993 až 2006 stouply z 56 na 180 miliard korun, tedy téměř 3,5 krát. Naproti tomu výdaje ze státního a místních rozpočtů se zvýšily ve stejném období jen velmi mírně, z 13 na 19 miliard korun.
Celkové výdaje na zdravotnictví, v nichž jsou zahrnuty výdaje pojišťoven, státu, místních rozpočtů i soukromé výdaje, stouply v letech 1993 až 2006 ze 73 na 227 miliard korun. Je to ale pokles podílu na hrubém domácím produktu (HDP) ze 7,29 na 7,02 procenta. Podle statistik ministerstva zdravotnictví se podíl výdajů zdravotnictví na HDP dlouhodobě pohybuje kolem sedmi procent ročně, nejvyšší, a to 7,34 procenta, byl v roce 2004, nejnižší, a to 6,56 procenta, byl v roce 1999.
U ekonomicky srovnatelných zemí, jako jsou Řecko, Portugalsko a Maďarsko, je tento ukazatel vyšší. Na stejné úrovni je Irsko. Nižší podíl na HDP vykazuje Slovensko a Polsko. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česko v dolní polovině žebříčku. Vede v něm s 11,5 procenta HDP na zdravotnictví Švýcarsko, následováno Německem s 11,1 procenta. Na opačném pólu jsou Estonsko s 5,3 procenta a Rusko s 5,6 procenta.
Zdroj: ČTK