Farmaceutické společnosti reagovaly na Trumpovo vítězství posílením akcií
Akcie farmacetických společností totiž na zprávu o Trumpově vítězství reagovaly náhlým růstem, například akcie švýcarských obřích společností Roche a Novartis poskočily o více než 4 %, u britské GlaxoSmithKline se nyní pohybují na hladině o asi 1,8 % vyšší s růstovou tendencí. Vzestupy cen akcií nastaly i u Sanofi nebo AstraZeneca (kolem 3.5 %).
O středečním vzestupu akcií velkých evropských farmaceutických firem o 2 až 6 procent psal i ekonomický list Fortune.
Trhy si myslí, že Trumpovo prezidentské působení by mohlo ukončit záměry na zavedení "drakonických" cenových regulací u léčiv, o nichž se spekulovalo v návaznosti na skandály kolem cen léků.
Skandál zažehla jako první farmaceutická společnost Retrophin, když její CEO Martin Shkreli oznámil, že zvýší cenu antiparazitárního přípravku z 13,50 $ na 750 $. Rovněž zvýšení cen antianafylaktického přípravku EpiPen vyvolalo pobouření.
Právě akcie amerického výrobce EpiPenu společnosti Mylan vylétly ve středu až o 8 procent na burze v Tel Avivu. Nárůsty hlásí i Eli Lilly, Merck & Co a Pfizer Inc., který rovněž narostl o 8 procent.
Například dánský producent inzulinu Novo Nordisk, jehož ceny antidiabetik se nedávno ocitly v USA pod palbou kritiky, přičemž více jak polovinu prodejů realizuje právě v USA, zaznamenal jeden z nejsilnějších vzestupů svých akcií – o 6 procent.
Předpovědi analytiků
Analytici předpokládají, že nyní po Trumpově vítězství je pravděpodobnost zavedení nové legislativy kontrolující ceny léků a zdravotnických služeb značně nižší.
V týdeníku pro banky European Equity Strategy, vydaném počátkem tohoto týdne, analytický tým Deutsche Bank vedený Tomem Pearcem poznamenal, že: "Evropský zdravotnický sektor pravděpodobně díky Trumpově výhře zvýší výkony, vzhledem k tomu, že trh na zprávy o pravděpodobném vítězství Clintonové během minulých několika měsíců reagoval inverzně. "
US investiční banka Jefferies ve středu ráno mínila: "Očekávání týkající se zdravotnictví se odpoutají od obav z drakonických opatření v cenách léků."
Stratégové Barclays zahrnuli čtyři následující farmaceutické společnosti na seznam 10 evropských společností, jež s největší pravděpodobností budou těžit z Trumpova vítězství: švýcarský Actelion, Hikma Pharmaceuticals s centrem v Londýně, belgický UCB (Union Chimique Belge), dánský Lundbeck.
Na druhou stranu se skepticky tváří analytici RBC Capital Markets, kteří napsali: "Pokud v senátu bude většina demokratů, klíčovou otázkou bude, co bude prosazovat senátor Bernie Sanders, který mluvil o „krutém“ zvyšování cen a který by mohl usilovat o křeslo předsedy HELP výboru (Health, Education, Labor & Pensions). Tento konkrétní scénář by mohl způsobit negativní pohyb v biotechnologických akciích v krátkodobém až střednědobém horizontu."
Clintonová kritikou farmaceutických firem nešetřila
Po celou dobu kampaně byla Clintonová mnohem kritičtější k cenové politice farmaceutického průmyslu než Trump. Když hovořila dokonce o "cenovém vydírání" u speciálních léků, akcie šly prudce dolů.
Trump v průběhu kampaně mluvil na toto téma mnohem méně. Nicméně navrhl podporovat dovoz levnějších léků a obhajoval nutnost zvýšené kontroly nad růstem cen léků.
Švýcarský Roche, největší světový výrobce onkologických léků, vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy budou nadále prospěšným trhem. "Roche je zaměřen na rozvoj inovativních léků a diagnostických testů a jsme přesvědčeni, že USA budou i nadále oceňovat a podporovat inovace a pokrok v lékařské vědě," uvedl mluvčí Roche.
Analytik Zuercher Kantonalbank Michael Nawrath se zmínil i o naději mnohých firem, že Trump ukončí Obamovu reformu zdravotnictví tzv. Obamacare.
Zákon o cenově dostupné péči, tzv. Obamacare, platí od roku 2010 a mnozí Američané tak musí mít povinně zdravotní pojištění, což řada z nich nepřivítala s nadšením.
Reforma zdravotnictví podle Trumpa
Trump avízoval během kampaně, že by chtěl Obamacare zrušit, protože podle něj povinné pojistné pokřivuje volný trh, oslabuje konkurenci a prodražuje tak systém.
Současně chce zrušit stávající omezení prodeje zdravotního pojištění mezi státy USA. Každý poskytovatel by měl mít podle něho možnost nabídnout pojištění v kterémkoli dalším státě. Tím by mělo dojít k zostření konkurence na trhu a ke snížení cen zdravotního pojištění.
Trump chce také umožnit jednotlivcům odečíst si platby zdravotního pojištění z daní (zatím si tyto odečty mohou dělat pouze firmy). To by mělo podpořit ochotu lidí zvýšit platby a odlehčit tak např. státnímu Medicaid. Navrhuje rovněž zavedení tzv. zdravotních spořících účtů, které by byly osvobozeny od daně.
Kontroverze kolem individuálního importu léčiv
Pozdvižení však ve farmaceutickém průmyslu vyvolal Trumpův návrh uvolnit přeshraniční trh s léčivy. Chce totiž umožnit import léčiv ze zahraničí jednotlivým spotřebitelům. Pacienti by si tak mohli objednávat levnější léky.
Farmaceutické společnosti ale tvrdě lobbují za zákaz ímportu léčiv ze zahraničí, které nejsou regulačním úřadem FDA schváleny pro americký trh. Poukazují na možná bezpečnostní rizika u těchto léků.
Trump však míní, že takový zákaz jen nahrává vysokým cenám léků v USA, přičemž v sousední Kanadě jsou tytéž přípravky mnohy i o řád levnější.
Zdroj: MT