Farmaceutická firma odškodní oběti Conterganu dalšími miliony
Německý farmaceutický koncern Grünenthal z Cách, jehož závadný uspávací prostředek Contergan (thalidomid) v 50. až 60. letech způsobil narození tisíců tělesně poškozených dětí, chce odškodnit 2800 německých obětí 50 miliony eur (téměř 1,3 miliardy korun). Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) se na tom dohodl šéf společnosti Sebastian Wirtz se zástupci poškozených. Kromě toho chce uvolnit desítky milionů eur na odškodnění obětí i německá vláda.
V bývalém Československu nebyl Contergan k léčbě povolen. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebyl v zemi registrován a ani nebylo vydáno povolení k jeho legálnímu mimořádnému dovozu.
Cášská firma uvedla hypnotikum Contergan na trh v roce 1957 a stáhla je až v roce 1961. V té době se v důsledku škodlivých účinků narodilo na celém světě 10.000 dětí se znetvořenými končetinami, nebo zcela bez rukou či nohou. Z 5000 německých obětí dosud žije 2800.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt ČTK řekl, že i v bývalém Československu byly děti poškozené Conterganem, osobně některé zná. Lék se ale k jejich matkám dostal z Německa neoficiální cestou. Nebylo to prý nic hromadného. Teoreticky by poškození mohli žádat odškodnění, ale prakticky asi ne, nemohou prokázat, že lék byl užit, když to nebylo oficiální.
Největší farmaceutický skandál v poválečných dějinách nedávno znovu připomněla ve svém vysílání televizní stanice ARD. Dvoudílný film Contergan viděly miliony lidí, jeho odvysílání chtěl Grünenthal zabránit soudní cestou. Výrobce léčiv se podle německého tisku nyní rozhodl změnit přístup, aby odvrátil další hrozící poškození svého jména.
Osmatřicetiletý ředitel rodinné společnosti Wirtz se rozhodl ke kroku, k němuž se neodvážil žádný z jeho předchůdců - setkal se s oběťmi přípravku, seznámil se s jejich každodenními strastmi a přesvědčil vedení o nutnosti vyplacení dalších kompenzací. "Mám velkou radost, že desítky let trvající mlčení, které zatěžovalo obě strany, bylo prolomeno," řekl Wirtz.
Firma vložila v přepočtu zhruba 58 milionů eur do nadace Conterganstiftung, jejímž prostřednictvím jsou německé oběti odškodňovány, už v roce 1972. Dalších 51 milionů eur do fondu vložila vláda.
V roce 1997 prostředky nadace vyschly a od té doby oběti přijímaly pouze státní podporu ve formě zvláštní renty. Také vláda chce příspěvek, který nyní obnáší nanejvýš 545 eur, od 1. července zdvojnásobit a navíc vložit do nadace dalších 50 milionů eur. Prostředky z fondu mají být vypláceny postupně.
Fond Conterganstiftung nejnovější dohodu přivítal s opatrným optimismem. "Je to každopádně dobrý začátek," cituje deník Die Welt šéfku nadace Margit Hudelmaierovou. Nabízených 50 milionů od Grünenthalu však považuje jen za základ pro další finanční odškodnění.
V porovnání s odškodněními, které obětem vyplácí Velká Británie nebo Švédsko, je podpora ze strany německé vlády dosud neúměrně malá, upozornil deník Süddeutsche Zeitung.
Například 450 přeživších obětí v Británii dostává ročně kolem 23.000 eur na hlavu, zatímco němečtí poškození dostávali dosud kolem 5000 eur ročně. Švédská vláda se v roce 2004 rozhodla obětem vyplatit jednorázové odškodnění v přepočtu bezmála 54.000 eur na osobu.
Ostatní organizace zastupující zájmy poškozených proto požadovaly mnohem vyšší platby obětem. Například sdružení ICTA, které zastupuje zhruba 2000 obětí Conterganu z celého světa, požadovalo, aby Grünenthal a spolková vláda poskytly obětem dohromady čtyři miliardy eur.
Ani samotné německé oběti nejsou s výší plateb spokojeny. Podle FAZ požadují ztrojnásobení renty a výplatu jednorázové částky 100.000 eur. Mnoho obětí Conterganu je odkázáno jen na zvláštní finanční podporu, neboť vzhledem ke své pracovní neschopnosti nemají nárok na sociální dávky a mnozí z nich museli odejít do předčasného důchodu.
Rodinný podnik Grünenthal je dnes výzkumnou farmaceutickou společností zaměřenou na prostředky tišící bolest a na oblast gynekologie. Koncern založený v roce 1946 loni vykázal zisk přesahující 800 milionů eur. Na celém světě zaměstnává 4800 lidí.
Thalidomid se v současnosti s úspěchem užívá jako lék proti malomocenství. Prospěšný je i při léčbě chorobného úbytku váhy u pacientů s AIDS. Preparát zmírňuje rovněž bolestivé vředy v ústech a hrtanu, jimiž nemocní AIDS trpí.
Zdroj: ČTK