Experimentální léčba deprese psilocybinem

Podle WHO trpí depresí více než 300 milionů lidí na celém světě a celosvětově je čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží. I když je deprese léčitelnou duševní poruchou, účinnost standardní léčby je omezená. Přibližně 20 až 30 procent pacientů s depresí odolává medikaci i psychoterapii. Antidepresiv, mezi nimiž je třeba zvolit to správné, je dnes k dispozici několik desítek. Trvá však minimálně 10–14 dní, než začnou působit, jejich plný efekt lze pocítit zhruba po šesti až deseti týdnech plné terapeutické dávky. Navíc nežádoucí účinky antidepresiv mohou být pro pacienty někdy značně obtěžující a vedou k jejich netoleranci a vysazování.

Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí. Průměrný věk projevu první depresivní epizody je okolo 29 let, v poslední době však věkový průměr klesá. V případě bipolárních poruch se projevy objevují dříve. Z celkového počtu nemocných tvoří dvě třetiny ženy.

V Národním ústavu duševního zdraví proto již několik let intenzivně pracují na tom, aby bylo možno využít tzv. psychedeliky asistovanou terapii v léčbě deprese. Tento způsob léčby pracuje s látkami, které vyvolávají dočasný stav změněného vnímání a prožívání, tzv. psychedelický prožitek/zkušenost. Patří sem například LSD, psilocybin či ayahuaska. Psychedelický prožitek je typicky provázen zrakovými vjemy (vidinami při zavřených očích, iluzemi až halucinacemi při otevřených očích), změněným vnímáním reality včetně vnímání sebe sama, často s intenzivním emočním doprovodem (euforie, pocity lásky, jednoty, prožitky bezbřehosti, ale také úzkost, smutek atd.) a narušením poznávacích funkcí (pozornost, koncentrace, paměť apod.).

Z drogy lékem

O pozitivních účincích psilocybinu lékaři věděli již v 50. letech. „Evidence z té doby jednoznačně ukazuje na to, že některá psychedelika, zejména psilocybin a LSD, mohou mít poměrně významný terapeutický efekt. Nicméně to bylo politické rozhodnutí, které spustilo zařazení těchto látek mezi nejnebezpečnější drogy. Dnes víme, že je to nesmysl, většina z těch látek, které se v této skupině používají, ani žádnou závislost nezpůsobuje,“ vysvětluje pro MT MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., z NUDZ, který se účinkům psychedelik dlouhodobě věnuje. Jak dodává, důvodů, proč psilocybin není návykovou látkou, je celá řada.

Jednak neexistuje žádná evidence o tom, že by psilocybin vyvolával jakékoli příznaky, které jsou typické pro látky, které jsou návykové. U psilocybinu byl naopak prokázán zcela opačný efekt, kdy práce s psychedelickým prožitkem může závislost léčit. Ani z neurobiologického pohledu nedochází k tomu, že by psilocybin přímo ovlivňoval struktury v mozku, které jsou pro závislosti klíčové.

Psilocybin je řazen mezi psychotropní látky, jedná se o serotonergní psychedelikum úzce související se serotoninovým systémem, který je důležitý pro regulaci nálady, spánku či kognitivních funkcí. „Můžeme diskutovat o tom, jestli člověk může, nebo nemůže ovlivňovat své prožívání a vnímání. Každopádně pokud je člověk pod vlivem takovýchto látek, jeho jednání a chování nemusí být adekvátní situaci, což může vést například k poraněním. Má to tedy i určitá rizika, zejména pokud prožitek není nijak příjemný. Zejména v nekontrolovaném prostředí se může stát, že člověk zažije tzv. bad trip, tedy zkušenost plnou úzkosti, strachu, kompletního rozpadu ega. To pak někdy může vést k rozvoji dlouhodobějších úzkostných potíží apod. V kontrolovaném prostředí se ale předpokládá, že je‑li přítomna příprava na zkušenost a následná integrace toho, co se odehrálo, tak i situace, když je prožitek podobně psychicky náročný, může být pro člověka i zdrojem obohacujících zkušeností, informací a může být transformativní a ve výsledku přínosný. Označujeme ho pak jako tzv. náročnou psychedelickou zkušenost,“ říká MUDr. Páleníček.

Aby účinky psilocybinu byly pouze pozitivní, je třeba s látkou správně pracovat. „V rámci studie existuje poměrně intenzivní a detailní příprava na to, jak sezení bude probíhat, s pacienty např. hovoříme podrobně o tom, co látka může způsobit. Před sezením, v jeho průběhu a po něm s pacientem pracují dva terapeuti a psychedelickou zkušenost s ním integrují v několika dalších sezeních. Tento proces se označuje jako psychedeliky asistovaná psychoterapie, během níž je dodržován určitý terapeutický kontext, který dává procesu zcela jiný rámec z hlediska bezpečnosti,“ doplňuje MUDr. Páleníček.

Překleneme‑li se z doby, kdy byla psychedelika zakázána, o padesát let později, dochází jednak k oživování starých poznatků, ale prezentují se i data výzkumů, které v některých státech, zejména ve Švýcarsku, po celou dobu probíhaly na zdravých dobrovolnících. Později bylo realizováno několik studií v USA a Švýcarsku, s psilocybinem a LSD podávanými pacientům v terminálním stadiu nádorového onemocnění, ke zvládnutí úzkostí, deprese a existenciální krize, které tyto situace typicky provázejí. Právě v těchto studiích bylo v novodobém výzkumu znovu poukázáno na možný účinek psilocybinu i LSD na náladu. Následně v Anglii získali výzkumníci povolení podat psilocybin depresivním pacientům, u nichž selhaly předchozí terapie. Současně se průběžně objevovala i řada kazuistik, kdy se pacientům při podávání psychedelik zlepšily různé jiné obtíže, např. příznaky obsedantně‑kompulsivní poruchy. Průkazná evidence z praxe nakonec vyústila v povolení klinických hodnocení s psilocybinem u pacientů.

Psilocybin v klinických hodnoceních

Podle nejnovějších vědeckých poznatků se ukazuje, že po odeznění akutních účinků některých psychedelik v rámci kontrolovaného sezení či asistované terapie dochází k téměř okamžitému zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů. Nejnovější nálezy poukazují na to, že tyto látky vyvolají tzv. neuroplastické změny v mozku, jinými slovy vedou k přestavění našich mozkových sítí, a to je s největší pravděpodobností podkladem jejich antidepresivních účinků. Současně díky vhledům získaným během prožitku a jeho integrace dochází i k zúročení psychologických mechanismů stojících v pozadí.

První látkou, kterou začali tímto způsobem v NUDZ využívat, bylo anestetikum ketamin. Ten má v nižších, tzv. subanestetických dávkách také psychedelické účinky. O ketaminu je dnes známo, že má významné antidepresivní účinky, a dokonce je v této souvislosti již registrovaným lékem. Aktuálně je však novým žhavým kandidátem z celosvětového hlediska psilocybin. Z dostupných klinických studií, včetně těch realizovaných v NUDZ, bylo prokázáno, že psilocybin je ve výzkumném, ale i terapeutickém kontextu bezpečnou látkou pro podání lidem. Jeho výhodou ve srovnání s ketaminem je velmi pravděpodobně delší trvání antidepresivního účinku.

Studií s psilocybinem probíhá v NUDZ hned několik. Jedná se jednak o studii na zdravých dobrovolnících, která otevřela zdejším lékařům dveře do světa. „Kromě realizace studie s psilocybinem na zdravých dobrovolnících a účasti našeho výzkumného týmu v mezinárodní studii firmy Compass Pathways, která studuje účinky samotného psilocybinu u pacientů s rezistentní depresí, se nám podařil další zásadní průlom. Ve druhé fázi klinického hodnocení budeme hodnotit účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku psilocybinu v porovnání s ketaminem. Studie je dvojitě zaslepená, tedy ani pacient, ani zkoušející lékař nevědí, kdo jakou látku dostane. Máme i kontrolní psychoaktivní látku, která nemá antidepresivní účinky, ale zabraňuje tzv. odslepení z důvodu rozpoznání onoho psychedelického prožitku. Všechny látky zde navíc budou podávány perorálně, tedy ve formě kapslí,“ popisuje studii MUDr. Páleníček. Psilocybin se v tomto případě nezískává z lysohlávek, ale pro lékařské účely se vyrábí laboratorně. Pacientům bude během pobytu na oddělení podána jedna dávka studovaných léků a v průběhu několika týdnů, během kterých se bude pracovat i s integrací prožitku, budou lékaři sledovat, jak užitá látka změnila náladu pacienta. Hypotézou je, že obě látky budou mít rychlý nástup antidepresivního účinku (za 24 hodin po podání), ale že psilocybin bude mít delší trvání účinku.

Dosavadní nálezy s psilocybinem ukazují na to, že jeho účinky mohou trvat až měsíce. Pacienti budou dále sledováni po dobu tří měsíců od sezení s látkou a následně v rámci tzv. follow‑up budou kontaktováni po šesti a dvanácti měsících. „Věříme, že by tato forma léčby mohla být nadějí pro některé z těch, na které stávající formy léčby nezabírají,“ dodává MUDr. Páleníček s tím, že cílem týmu je také podrobněji prozkoumat samotný mechanismus účinku pomocí neurozobrazovacích metod EEG a funkční magnetické rezonance (fMRI), kdy budou porovnávat např. aktivitu mozku před léčbou a po ní.

Na rozdíl od studie Compass Pathways, která je ambulantní, bude podle lékaře tato studie probíhat za hospitalizace na oddělení. Bude do ní zařazeno 60 dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou depresí, která neodpovídá na běžnou léčbu. Pacienti budou náhodně rozděleni do tří skupin po dvaceti, kdy jedna skupina dostane psilocybin, druhá ketamin a třetí kontrolní látku. Všichni pak projdou sezením s látkou, kdy lze předpokládat, že prožijí různě intenzivní psychedelickou zkušenost. Každému bude následně poskytnuto stejné množství následné terapeutické péče.

Studie se nemohou účastnit těhotné a kojící ženy, pacienti, kteří mají v anamnéze psychotickou poruchu (např. schizofrenii), a lidé, kteří jsou závislí na drogách a alkoholu. Pokud půjde vše podle plánu, doufají lékaři, že prvního pacienta budou moci do studie zařadit na podzim letošního roku. Zatím, jak MUDr. Páleníček potvrzuje, je zájemců hodně. Musejí však splňovat kritéria studie, kterých je hodně a jsou poměrně přísná. Proto je vždy vyžadováno doporučení od ambulantního psychiatra. Projdou‑li zájemci kritérii pro zařazení a nedojde‑li k vyřazení na základě vylučovacích kritérií studie, mohou být randomizováni a obdržet některou z terapií. „Samozřejmě nemůžeme přijmout všechny, ale snažíme se s maximálním úsilím zařadit co nejvíce zájemců,“ dodává lékař.

Kdy bude možnost přejít do III. fáze studie a k následné registraci, zůstává zatím otázkou. Záleží samozřejmě na výsledcích fáze II, ale zejména na tom, která z farmaceutických firem se pro projekt rozhodne, fázi III zrealizuje a bude projekt v řádu milionů dolarů financovat.

Ve světě dnes probíhá celá řada studií. Kromě dvou velkých multicentrických studií, z nichž jedna je právě Compass Pathways, do níž je NUDZ také zapojen, probíhá jak v Evropě, tak v USA řada menších studií, v nichž se zkoumá efekt psilocybinu při léčbě nejen deprese, ale i obsedantně‑kompulsivní poruchy nebo závislosti, např. závislosti na alkoholu nebo kokainu. U odvykání kouření byl pozitivní efekt psilocybinu již prokázán. Některé studie využívají tuto látku v léčbě existenciální krize a psychologického distresu v souvislosti s terminálními diagnózami. Spektrum toho, kde se psilocybin zkouší, je stále širší, otevírá se dokonce studie i pro pacienty s mentální anorexií.

Navzdory současnému legislativnímu zařazení se tak psilocybin stává látkou, která závislost nejen nezpůsobuje, ale naopak ji může léčit, a dokonce, je‑ ‑li podáván v kontrolovaných podmínkách, má na lidské zdraví řadu dalších pozitivních účinků.

Zdroj: MT