Evropský týden mozku je příležitostí k diskusi o nových objevech
O nových poznatcích, ke kterým vědci dospěli při výzkumu mozku, o problémech s jejich využíváním k léčbě nemocných, ale i o financování výzkumu v neurovědách se mohou dovědět účastníci přednášek Evropského týdne mozku, který začíná v pondělí.
V České republice se koná již počtrnácté. V Praze v budově Akademie věd ho pořádá Ústav experimentální medicíny Akademie věd a Česká společnost pro neurovědy.
Mozek je nejdůležitějším orgánem v lidském těle, přesto se o něm podle ředitelky ústavu Evy Sykové stále málo ví. Mozkem se samozřejmě nezabývají jen neurologové, ale i filozofové. Vývoj mozku je totiž ovlivněn i tím, v jakém kulturním prostředí člověk vyrůstá.
Vědci ale například stále nevědí, proč některé skupiny lidí mají sklon k páchání trestných činů a jiné zas mají dispozice k umělecké tvorbě, uvedla na dnešní tiskové konferenci.
Přes veškerý pokrok badatelé podle Sykové dosud neznají původ většiny mozkových onemocnění a nevědí, jak je léčit. Klinické zkoušky léků a léčebných postupů jsou velmi složité a lidem je nutné vysvětlovat, proč není možné vědecké poznatky hned zkoušet na nevyléčitelně nemocných. Smrtelně nemocní pacienti nechápou, proč je to v ČR tak složité, dodala.
Syková je pro to vyjít těmto pacientům vstříc experimentálním podáním léku. Podotkla, že objevitel penicilinu Alexander Fleming i jiní vědci tak postupovali. V České společnosti pro neurovědy se o tom diskutuje, dodala.
Neurochirurg Eduard Zvěřina míní, že správně eticky nastavená společnost by to vyřešit uměla. Rozhodovat by o tom podle něj měli specialisté, kteří v těchto oborech denně pracují. Syková by ráda viděla takovou spolupráci kontrolních úřadů a vědců, "aby to šlo a ne, aby to nešlo".
Syková uvedla, že Evropa je stále pozadu za Spojenými státy, které dávají na výzkum v neurovědách čtyřikrát více prostředků. Zvěřina soudí, že je v pojistném systému peněz dost, ale že nejsou použity na to, na co by měly. "Kdyby vše teklo tam, kam má, bylo by to dosti slušné," dodal.
Za nelogické a nehospodárné Syková považuje to, že evropské dotace nelze investovat do výzkumu v Praze, kde je neurověda koncentrovaná. Místo toho jdou podle ní do měst, kde třeba ani není univerzita. Příčinu vidí ve špatně vyjednaných podmínkách českými politiky. V Česku se i vědci neradi stěhují za prací a kdo se uchytil v Praze, jinam se mu nechce, dodala.
ČTK
Zdroj: ČTK