Evropský společný datový prostor a co je pro jeho vznik nutné

Využití evropského prostoru zdravotních dat bylo jedním z témat diskutovaných na červnové evropské konferenci organizace HIMSS.

Debatu moderovala a otevřela konzultantka Petra Wilsonová, programová ředitelka Personal Connected Health Alliance pro Evropskou unii. „Důvod, proč mluvíme o evropském prostoru zdravotních dat, je, že data jsou palivem a kyslíkem systémů zdravotních služeb. Je to extrémně zajímavé. Bez přístupu k vysoce kvalitním, důvěryhodným a uživatelsky přáteským datům nemůžeme dobře léčit pacienty, nemůžeme řídit zdravotní systém, nemůžeme ani rozvíjet zdravotní politiku, ani se pustit do výzkumu, který přinese nové léky a léčebné metody,“ uvedla Wilsonová. Pro zajištění bezpečnějšího zdravotnictví a efektivnějšího systému je sdílení zdravotních dat v Evropě podle ní nezbytné. „Je to také živá voda pro posílení role pacientů. Bez přístupu k pacientských zdravotním záznamům a novým informacím z každodenního života o našem spánku, cvičení či stravě nemohou být naše potíže léčeny tak dobře jako s nimi. Přestože všechny členské země Evropské unie uznávají, že přístup ke zdravotním datům je důležitý, není tento přístup na takové úrovni, jak bychom si přáli. Nástroje na sdílení dat nejsou široce zavedeny a legislativní rámec pro zdravotní data není tak upraven, aby umožnil využití dat na optimální úrovni,“ uvedla Wilsonová.

Deklaraci na podporu evropského společného datového prostoru ve zdravotnictví představil Jaanus Pikani, ředitel sítě ScanBalt, bývalý poradce estonského prezidenta a bývalý ředitel nemocnice. ScanBalt spojuje výzkumníky, nemocnice a firmy z oblasti zdravotnictví a klade si za úkol působit jako think tank a akcelerátor inovací. Působí převážně v baltském regionu, od Finska, Německa až po Nizozemsko. „Naši členové vidí, že nedostatek digitalizace limituje výzkum a vývoj v oblasti medicíny a biologických věd. Od loňského roku oslovujeme předsednictvo Rady EU se společným prohlášením a s jasnými návrhy,“ uvedl Pikani. .

Zmíněné prohlášení popisuje aktuální stav ohledně využití zdravotních dat a možná řešení, jak vytvořit společný evropský prostor zdravotních dat. Všichni evropští občané by si měli podle tohoto prohlášení zachovat kontrolu nad svými zdravotními údaji podle GDPR a měli by je moci bezpečně sdílet s oprávněnými partnery. EU by podle prohlášení měla rozšířit své úsilí v oblasti interoperability dat. Podle expertů by Evropská unie měla zřídit při Evropském středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) novou agenturu pro aplikace digitálního zdraví v oblasti infekčních nemocí. Pro zrychlení digitalizace nemocnic doporučuje společné prohlášení pobídky, pomoci by mohlo také vypracování výzkumné monitorovací zprávy pro celou EU s příklady osvědčených postupů. „Pokud nenastavíme smět pro panevropský výzkum a společný datový prostor dnes, neudržíme za deset let takovou úroveň kvality výzkumu, na jakou jsme zvyklí,“ tvrdí Pikani.

Na půdě Evropské komise se aktuálně připravuje návrh legislativní úpravy pro sdílení zdravotních dat a přístupu pacientů k nim, jak popsala Ioana Maria Gligorová, vedoucí oddělení Digital Health, European Reference Networks Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise. „Pracujeme na evropském společném prostoru pro zdravotní data, zahrnuje to několik oblastí. Na konci letošního roku nebo začátku roku příštího by měl vzniknout návrh legislativy. Dalšími oblastmi jsou infrastruktura pro využití zdravotních dat, kvalita dat, digitalizace zdravotního sektoru i s ohledem na možnosti aktuálního finančního nástroje Recovery and Resilience Facility (z něj je financován Národní plán obnovy, pozn. red.),“ uvedla Gligorová.

Co se týká legislativního návrhu, sbírají úředníci názory a požadavky z praxe na využití dat ve zdravotnictví. Návrh má posílit kontrolu pacientů nad jejich daty, přenosnost dat mezi poskytovateli zdravotních služeb, zabývá se otázkami přístupu k datům, interoperability, standardů nebo práva pacientů na přeshraniční digitální zdravotní služby, které je už dnes součástí evropských práv pacienta. „Extrémně důležitá je také oblast druhotného využití dat pro účely výzkumu, řízení zdravotnictví a také pro umělou inteligenci,“ poznamenala Gligorová.

Bez ohledu na vznikající legislativní úpravu dochází k jistým pokrokům ve sdílení pacientských dat. „Sedm zemí Evropské unie už umožňuje pacientům sdílet jejich data se zdravotnickými pracovníky přes hranice. Doufáme, že tento počet vzroste zhruba na patnáct zemí do konce letošního roku,“ uvedla Gligorová.

Jak vyplynulo z diskuse, situace ohledně pacientských dat, vnímání pravidel GDPR a obecně digitalizace státní správy a zdravotnictví je v Evropě velmi rozmanitá. „V Estonsku máme už patnáct let elektronické volby a zapomněli jsme, jak se fyzicky podepsat. V jiných zemích je situace od té naší velmi vzdálená. Proto myslím, že nejdůležitější je hledat, co máme společné,“ řekl Jaanus Pikani.

Zdroj: MT