Evropské miliardy posílí zdravotnictví
Pro české zdravotnictví se podle aktuálního návrhu Národního plánu obnovy počítá s dotacemi z evropského Recovery and Resilience Facility ve výši zhruba 17 miliard korun (z celkového dvousetmiliardového dotačního balíku). Vyplývá to z aktuálního znění plánu tak, jak jej 17. května schválila vláda a jak jej pošle Evropské komisi.
Národní plán obnovy má celkově za cíl řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. Podmínkou pro národní plán bylo ze strany evropských institucí, aby minimálně 37 procent zdrojů šlo na zelenou a 20 procent na digitální transformaci. Část z investic i proto jde na digitalizaci zdravotnictví, a to jak na úrovni státní správy, tak na projekty eHealth zaměřené na pacienty.
Oproti evropským strukturálním fondům je výhodou Recovery and Resilience Facility, že může být využit i pro žadatele z Prahy.
eHealth: podpora centrálních služeb, vzniku pravidel pro telemedicínu a bezpečí pražských nemocnic
Celý národní plán je členěn na komponenty. Hned tou první komponentou jsou digitální služby občanům a firmám. V rámci toho je přiděleno na reformu eHealth 1,4 miliardy korun do konce roku 2025. „Výzvou pro zdravotnictví je zahájení koordinované digitální transformace sloužící k reformě zdravotních služeb a přístupu k nim prostřednictvím nově realizovaných digitálních služeb. Zásadní výzvou je standardizace výměny zdravotnických záznamů a její zavádění v praxi. ČR musí vybudovat sdílené centrální služby, které budou poskytovat a propojovat data z centrálního datového fondu ČR a usnadní koncovým uživatelům efektivnější využívání služeb státem financovaného zdravotnictví,“ konstatuje plán.
Na co tedy mohou prostředky na eHealth z této komponenty jít? „V oblasti eHealth je cílem reformy naplnění Národní strategie elektronizace zdravotnictví a strategie Zdraví 2030 přijatých vládou ČR. Prvořadým cílem je řešení interoperability a standardizace (výměny zdravotnických záznamů) ve zdravotnictví mající zásadní dopad na kvalitu a efektivitu poskytovaných zdravotních služeb,“ píše se v plánu. Cílem podporované reformy je mimo jiné napojení 80 procent poskytovatelů zdravotních služeb do systému výměny zdravotních záznamů do 30. 11. 2025, zavedení minimálně deseti nových centrálních digitálních služeb do 30. 11. 2025 a řešení sekundárního využití zdravotních dat.
Záměrem reformy je také „stanovit obecně respektovaná pravidla pro podporu inovačních technologií ve zdravotnictví a telemedicíny“. Mají být jasně určena pravidla pro indikaci telemedicínských aplikací ve vazbě na diagnostické skupiny, pravidla pro certifikaci zdravotnických prostředků pro telemedicínu a pro zpracování pacientských údajů a také pravidla pro kalkulace telemedicínských výkonů.
Do podporované reformy eHealth spadá také kybernetická bezpečnost nemocnic v Praze. Podpořeno má být také rozšíření Národního zdravotnického informačního portálu o nové funkcionality pro pacienty a poskytovatele.
Digitální systémy státní správy: rozvoj registrů a elektronických receptů
Komponenta s číslem 1.2 pak má název Digitální systémy veřejné správy a spadá do ní podpora kompetenčních center pro podporu eGovernmentu a elektronizace zdravotnictví, budování a rozvoj systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví a posílení kybernetické bezpečnosti. Co se týká rozvoje kompetenčních center, pro oblast zdravotnictví je v této komponentě Národního plánu obnovy cílem vytvořit funkční ekosystém elektronizace zdravotnictví prostřednictvím posílení kompetencí Národního centra elektronického zdravotnictví. Pro zajištění chodu této organizace se předpokládá nábor zhruba patnácti seniorních expertů v oblastech zdravotnické informatiky, Enterprise Architektury, vytváření národních standardů elektronizace, UX/UI, kybernetické bezpečnosti, projektového řízení, legislativy apod.
Součástí komponenty Digitální systémy veřejné správy jsou i dotace na budování a rozvoj systémů podporujících elektronizaci zdravotnictví za 325 milionů korun do konce roku 2025. Tato podpora se rozdělí na referenční registry poskytovatelů, zdravotníků a pacientů, na zdravotnické registry, vybudování a rozvoj samostatného informačního systému pro hygienickou službu, na rozšíření elektronických receptů i na recepty na omamné a psychotropní látky a o elektronické poukazy na zdravotnické prostředky, dále na zajištění vzdělávacích programů pro rozšíření využívání elektronických zdravotních služeb a digitálních služeb ve zdravotnictví zaměřených především na zdravotnický personál.
Na kyberbezpečnost má jít 2,7 miliardy korun do konce roku 2025, ale z toho jen část je určena pro zdravotnictví, další části získají úřady a další instituce.
Zvýšení odolnosti zdravotnictví: Simulační centrum intenzivní medicíny, rehabilitace po urgentních stavech, nové transplantační centrum
Několik cílů v oblasti specializované lůžkové péče sleduje komponenta Národního plánu obnovy 6.1 s názvem Zvýšení odolnosti systému zdravotní péče. Jedním z nich je rozvoj systému vzdělávání lékařského a nelékařského personálu v oblasti intenzivní medicíny. Pod vedením Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví má být vybudováno první české simulační centrum výuky intenzivní medicíny, které nabídne ve speciálně vybavených prostorách, imitujících reálná klinická pracoviště, škálu mechanických i elektronických simulátorů a pomůcek k navození různých simulačních scénářů. Na simulační centrum spolu s projektem optimalizace vzdělávání (digitalizace agendy akreditací a zjednodušení administrativy spojené se zaměstnáváním lékařů v předatestační přípravě) jsou celkové náklady kalkulovány na 1,6 miliardy korun. Provoz simulačního centra pak má být financován formou navýšení příspěvku pro IPVZ o zhruba 50 milionů korun ročně na 25 nových zaměstnanců a další provozní náklady.
Další investice 1,9 miliardy korun je plánována na zvýšení dostupnosti a rozvoj komplexní rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech. Příjem žádostí na tyto dotace by měl být odstartován už v prvním čtvrtletí roku 2022. Jednotlivé podpořené projekty mají být dokončeny do konce roku 2025. O dotace budou moci žádat nemocnice poskytující akutní lůžkovou péči na jednotkách intenzivní péče a poskytovatelé následné lůžkové péče poskytující rehabilitační péči po akutní lůžkové péči. „Současný stav rehabilitace na JIP v ČR byl zmapován dotazníkovou akcí mezi členy České společnosti intenzivní medicíny v r. 2017, z níž vyplývá, že 100 % zúčastněných intenzivistů považuje rehabilitaci u svých pacientů za důležitou nebo zásadní, pouze 50 % z nich je však se stavem rehabilitace na svém oddělení spokojeno. Důvody nespokojenosti byly zejména nízká intenzita rehabilitace, dále pak problémy s její organizací a nedostatečné vybavení,“ uvádí se v Národním plánu obnovy.
Dalších 1,2 miliardy korun z komponenty zvýšení odolnosti zdravotnictví je plánováno jako investice na vybudování centra kardiovaskulární a transplantační medicíny. „Investice reaguje na stávající nevyhovující stav rozsahu i lokalizace špičkových zdravotnických zařízení mimo hlavní město Prahu, kde je velká část těchto zařízení koncentrována. Cílem je při zohlednění regionální dostupnosti posílení kapacity poskytování této specializované péče. Jako optimální řešení je po stránce ekonomické i provozní vybudování nového centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v jihomoravském regionu s nadregionální působností, kde má tato oblast svou tradici,“ uvádí se v Národním plánu obnovy. Centrum se zaměří na poskytování specializované diagnostiky a léčby závažných kardiovaskulárních onemocnění dětí a dospělých. Investici bude implementovat Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Počítá se s tím, že bude potřeba navýšit počty jeho personálu, a to lékařů až o 20 procent, sester až o 25 procent a technického personálu až o 10 procent. Předpokládaný termín realizace studie na vybudování transplantačního centra je čtvrté čtvrtletí letošního roku, začátkem příštího roku má být zadán projekt a koncem roku 2023 se předpokládá zadání stavebních prací. Uvedení do provozu by podle plánu mělo proběhnout do konce roku 2026.
Národní plán na posílení onkologické prevence a péče včetně vybudování Českého onkologického institutu
Významnou sumu 10,25 miliardy korun plánuje stát investovat z evropských dotací do posílení onkologické péče. „Během pandemie COVID‑19 bylo poskytování zdravotní péče omezeno pouze na nezbytné úkony. To vedlo ke snížení počtu preventivních onkologických prohlídek a kontrol onkologických pacientů. Prioritizace řešení následků pandemie, která ČR významně zasáhla, dále způsobuje prodloužení diagnostiky nových i recidivujících onkologických onemocnění. Dle dat Národního registru zdravotních služeb ČR bylo provedeno v prvním pololetí roku 2020 (v porovnání s prvním pololetím roku 2019) až o 20 procent méně screeningových vyšetření. Protiepidemická opatření navíc u významné části obyvatelstva způsobují nepříznivé změny životního stylu a zvýšenou stresovou zátěž, což se může později promítnout do vyšší incidence nádorů. S těmito dopady stárnutí a nepříznivých změn životního stylu obyvatelstva, stejně tak i následků pandemie COVID‑19, se bude nutné vyrovnat a systém onkologické prevence a péče adaptovat na případné budoucí krize a očekávatelný nárůst počtu nádorových onemocnění i jejich vyšší pokročilost,“ vysvětluje nutnost investic do onkologie Národní plán obnovy. Plán počítá s tím, že ještě letos vytvoří Česká onkologická společnost ČLS JEP Národní onkologický program ČR pro období 2022–2030.
Největší investicí této komponenty je vybudování Českého onkologického institutu v Praze za 6,85 miliardy korun, jehož zřizovatelem bude ministerstvo zdravotnictví. Ten se má stát onkologickým centrem s mezinárodním přesahem v regionu střední a východní Evropy, jaké u nás podle Národního plánu obnovy chybí. Plán vychází z toho, že onkologická péče v Praze je fragmentována do příliš velkého počtu center. Cílem je vybudování samostatného centra pro prevenci, diagnostiku a léčbu onkologických onemocnění na jednom pracovišti, kde se bude koncentrovat velký objem onkologické péče. Centrum má ambici dosáhnout indikátorů kvality pro členství v mezinárodních organizacích sdružujících komplexní onkologická centra (OECI – Organisation of European Cancer Institutes) a špičkové výzkumné instituce v onkologii (Cancer Core Europe). „Odhad nově vzniklých úvazků v centru činí 1 800 včetně podpůrných profesí. Definované nové úvazky budou v centru zabezpečeny transformací jedné z příspěvkových organizací MZ a doplněny o personál vysoce kvalifikovaný. Český onkologický institut nicméně počítá s oslovením specialistů a jejich přijetí na nové pozice,“ uvádí se v plánu. Český onkologický institut má koncentrovat přední špičkové onkology ze stávajících nemocničních zařízení. Zároveň podle plánu dojde ke zvýšení atraktivity oboru onkologie a předpokládá se snížení odchodu českých onkologů do zahraničí.
Kompletní dokumentace o provedení stavby má být podle plánu hotova ve třetím čtvrtletí roku 2022 a v polovině roku 2026 mají být dokončeny stavební práce. Zahájení provozu je plánováno do konce roku 2026.
Kromě pražského onkologického institutu se má onkologie podle Národního plánu obnovy posílit také investicí dalších 2 miliard korun na rozvoj vysoce specializované hematoonkologické a onkologické péče. Ministerstvo zdravotnictví vypíše dotační program pro komplexní onkologická centra a centra vysoce specializované hematoonkologické péče na špičkové technologie, z části center se mohou stát inovativní centra s péčí pro vzácnější onkologická onemocnění.
Dále pak je součástí této komponenty vybudování nového objektu Centra onkologické prevence v Masarykově onkologickém ústavu a rozvoj infrastruktury MOÚ pro inovativní onkologickou a podpůrnou péči. Cílem je výrazně navýšit kapacity MOÚ pro realizaci a rozvoj všech programů onkologické prevence a soustředit preventivní péči do samostatných prostor, oddělených od provozů poskytování péče onkologickým pacientům. Na vybudování Centra onkologické prevence a na další modernizaci MOÚ se počítá s miliardou korun a uvedení do provozu je plánováno do konce roku 2026. Dále se plánuje, že Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR prostřednictvím Národního screeningového centra za 400 milionů korun posílí stávající programy onkologického screeningu, vybuduje ekonomický prediktivní systém, který umožní odhadovat nákladovou efektivitu nových programů prevence, iniciuje nové programy screeningu a vybuduje moderní datovou základnu pro kontrolu screeningových programů s využitím indikátorů kvality. Projekt cílí primárně na praktické lékaře pro dospělé a jejich pacienty.
Kromě Národního plánu obnovy má zdravotnictví v návaznosti na epidemii nového koronaviru ještě jeden mimořádný zdroj evropských dotací. Může čerpat také zhruba 26 miliard korun z iniciativy REACT‑EU, kterou se navýšily prostředky fondu IROP, na zvýšení odolnosti poskytovatelů zdravotních služeb proti hrozbám.
Zdroj: MT