EU chce lidem usnadnit využívání zdravotní péče v zahraničí
Evropská unie chce usnadnit život lidem, kteří by rádi využívali zdravotních služeb v jiné zemi společenství, než je jejich domovská. Směrnice o přeshraniční péči je součástí sociálního balíčku, který představila Evropská komise.
V současnosti se lidé v zahraničí v Evropské unii mohou léčit a nechat si doma náklady proplatit například tehdy, když na svých cestách nebo během studia onemocní nebo se zraní a potřebují neodkladně ošetřit. Lékařský zákrok v cizině mohou se souhlasem zdravotní pojišťovny podstoupit také tehdy, musejí-li na něho doma nepřiměřeně dlouho čekat.
Podle nových podmínek by si lidé mohli v zahraničí nechat u lékaře dělat takové úkony, které jsou v jejich zemi hrazeny ze zdravotního pojištění, aniž by pro to potřebovali předchozí souhlas zdravotní pojišťovny. Účet za péči by však museli nejdříve zaplatit sami a pak by jim stejnou částku, jakou by zákrok stál u nich doma, proplatila jejich zdravotní pojišťovna.
Znamenalo by to ale, že pokud bude péče v zahraničí dražší, bude muset pacient doplatit rozdíl z vlastní kapsy. Naopak ale nebude možné, aby si lidé ze země, kde je zdravotní péče dražší, "přivydělávali" tak, že budou jezdit k lékaři do státu, v němž se u lékaře platí méně a rozdíl si nechali proplatit.
Evropská komise si od této směrnice slibuje, že usnadní život například lidem žijícím v pohraničí. Místo toho, aby složitě jezdili třeba k zubaři do vnitrozemí, budou moci jít k nejbližšímu zubnímu lékaři v sousední zemi. EK také poukazuje na to, že v některých zemích EU si doktoři mohou umět lépe poradit se vzácnými nemocemi než někde jinde.
Nicméně ceny za zdravotní péči se v současnosti v jednotlivých zemích Evropské unie výrazně liší, rozdíly jsou hlavně mezi starými členskými státy a unijními nováčky.
Co se týče zákroků v nemocnicích, mohly by členské státy rozhodnout, že pacienti předchozí souhlas k nim nadále potřebovat budou. Ty země, které tento krok zvolí, o něm budou muset informovat Evropskou komisi a dokázat, že kvůli zvýšenému počtu pacientů v nemocnicích z jiné země EU mají problémy s náklady nebo s objemem administrativy.
Aby nová směrnice vstoupila v platnost, musí jí dát zelenou Evropský parlament a ministři členských zemí EU.
V Evropské unii se ročně za zdravotní péči pro pacienty, kteří se nechají ošetřit v jiné než domovské zemi EU, utratí asi deset miliard eur (téměř 239 miliard korun). To představuje jen jedno procento celkové částky, kterou v sedmadvacítce "spolyká" zdravotní péče.
Brusel si také přeje, aby v rámci Evropské unie lépe fungovalo sdílení informací o pacientech. Chce pomoci lékařům, k nimž přijde člověk z jiné země EU, překonat jazykovou bariéru, aby se o pacientovi mohl něco dozvědět, stanovit správnou diagnózu a předepsat mu léky. Zda se člověk rozhodne, aby o něm takové sdílené záznamy existovaly, je čistě na jeho rozhodnutí. Tyto zdravotní záznamy mají obsahovat minimálně základní informace jako je krevní skupina, alergie, zdravotní stav a údaje o lécích, které pacient užívá. Tohoto projektu se v současnosti účastní 12 zemí včetně České republiky a Slovenska.
Zdroj: ČTK