Efektivnost zdravotnictví v ČR klesla. Inspirativní je Izrael

České zdravotnictví podle ekonomů v porovnání s jinými zeměmi nevyniká v efektivnosti. Efektivnost mezi lety 2015 a 2021 výrazně klesla, když výdaje na zdravotnictví rostly mnohem rychleji, než se zlepšovaly zdravotní výsledky.

Ekonomové prof. Martin Dlouhý z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze a Ing. Pavel Havlík z Fakulty financí a účetnictví téže školy vytvořili orientační index efektivnosti, kterým lze hodnotit zdravotní systém. Srovnali pak úroveň efektivnosti českého zdravotnictví v mezinárodním kontextu a podívali se také, jak se efektivnost českého zdravotnictví vyvíjí. Výsledky prezentoval prof. Dlouhý v červnu na konferenci Academy of Health Care Management Efektivita českého zdravotnictví.

Efektivnost zdravotního systému lze definovat jako poměr jeho výstupů a vstupů. Tedy za jak velké náklady zdravotnictví zajistí určité výsledky. Na straně vstupů vzali autoři v úvahu čtyři ukazatele: výdaje na zdravotnictví v poměru k HDP, počet lůžek v nemocnicích na 1 000 obyvatel, počet lékařů na 1 000 obyvatel a počet zdravotních sester na 1 000 obyvatel. Na straně výstupů, které zdravotnictví přináší, pak sledovali tři ukazatele: naději dožití při narození, naději dožití ve zdraví a kojeneckou úmrtnost.

Jakou váhu mají jednotlivé ukazatele mít, konzultovali autoři studie s 27 experty. Mezi vstupy pak byly ve studii nejdůležitější celkové výdaje na zdravotnictví k HDP. Mezi výstupy měla největší váhu očekávaná délka života ve zdraví. Tato hodnota sice není k dispozici za všechny roky, pomocný index bez ní ale vykazuje v časové řadě téměř shodný vývoj.

Největší efektivitu tak ve výsledku vykázaly země, které svých zdravotních výsledků dosahují za co nejmenší výdaje.

Vybráno bylo kromě Česka dalších 27 zemí OECD, pro které byla k dispozici data, a Rusko. V pořadí od země s nejvyšší efektivností se za rok 2019 Česko ocitlo na 16. místě.

Na prvních místech byly i některé státy, kde je úroveň sledovaných výstupů nižší než v České republice. Za inspirativní ale autoři studie označili jen ty země, které dosahují lepších nebo aspoň stejných výsledků jako Česko s vyšší efektivností. Mezi nimi vyniká Izrael, dále mezi ně patří Estonsko, Lucembursko, Itálie, Velká Británie, Španělsko, ale také Slovinsko a Kanada (viz graf).

„V Izraeli dosahují zlepšování zdravotního stavu, mají lepší zdravotní výsledky než u nás, a vstupy na počet obyvatel se dokonce snižují. Spotřebovávají méně zdrojů než před dvaceti lety,“ shrnul Dlouhý.

Mezi země s nejnižší efektivností v tomto srovnání patří ty s nejvyššími náklady na zdravotnictví, Německo, USA, Norsko, Švýcarsko nebo Rakousko.

Výstupy rostly o čtyři procenta, vstupy o sedmnáct

Takto definovaný index efektivnosti v České republice od roku 2000 do roku 2019 (poslední data včetně očekávané délky života ve zdraví) klesl. Výstupy se zlepšily o čtyři procenta, vstupy rostly o 17 procent, index efektivnosti tak klesl ze 100 na 89.

Pomocný index efektivnosti (bez údaje o délce života ve zdraví) ukazuje zrychlení tohoto trendu v dalších letech. Za celou sledovanou dobu, od roku 2000 do roku 2021, se podle něj výstupy zlepšily o dvě procenta, zatímco vstupy vzrostly o 30 procent.

Znamená to, že výrazné zvýšení investic do zdravotnictví v České republice nepřineslo stejně velké zlepšení sledovaných výsledků.

Pozoruhodné je srovnání se sousedním Slovenskem. V období 2000–2019 dosáhlo srovnatelného zlepšení výstupů (ČR +4 %, SR +5 %) za výrazně nižší nárůst vstupů (ČR + 17 %, SR + 4 %). „Slovenské zdravotnictví nemělo takový přísun zdrojů. Zlepšování zdraví je na Slovensku stejné, akorát je to nestojí tolik peněz,“ poznamenal Dlouhý. Zatímco index efektivnosti v Česku klesl ze 100 na 89, na Slovensku zůstal na hodnotě 100.

Jak upozorňuje autor studie prof. Martin Dlouhý, určitý pokles efektivnosti je při dalším zlepšování výsledků zcela normální a přirozený. Od určité kvality zdravotnictví stojí každé další zlepšení větší náklady. „Nárůst vstupů byl enormní. Zdroje narůstají rychleji než výstupy. Cílem by mělo být zpomalovat pokles efektivnosti. Čím budeme zdravější, tím dražší bude každé další zlepšení,“ uvedl na konferenci prof. Dlouhý. O to zajímavější může být inspirace v zemích, které si udržují relativně nízké náklady při dosahování velmi dobrých výsledků.

Článek o srovnání efektivnosti 28 zdravotních systémů na základě indexu vyšel Dlouhému a Havlíkovi v červenci v Health Economic Review (https://doi.org/10.1186/s13561-024-00538-y).