e-Health: Britové dali 12 miliard liber. Systém nefunguje

Určitým vzorem pro řešení tohoto problému má být pro české zdravotnictví Slovensko, které chce centralizovat veškerá data o pacientech na jednom národním serveru. (viz článek - Slováci dali do e-Health 12 miliard. Lékaři zuří.)

Takovou podobu elektronizace zdravotnictví však žádná z evropských zemí nemá. Nejlépe funguje elektronizace v Rakousku, kde dovedli za velmi skromné peníze pořídit základní identifikační kartu pacienta. Naopak ambiciózní plány Britů skončily fiaskem. Náklady na e-Health v Británii se mohou dostat až na 50 miliard liber a systém zatím nefunguje.

Jedním z nejlépe propracovaných a fungujících systémů mají Rakušané. Těm se povedlo zavést elektronizaci dat pacientů, aniž by popudili lékařkou veřejnost, jako se tomu stalo na Slovensku. Rakušané nenutí lékaře, aby si pořizovali nové informační systémy.

Zapojení do projektu je dobrovolné. V Rakousku na rozdíl od Slovenska neaspirují na vytvoření centrální databáze všech dat o pacientech. A hlavně – za uplynulých pět let dalo bohaté Rakousko na tento projekt v přepočtu pouze 2 miliardy korun (necelé procento celkových nákladů na rakouské zdravontictví). Mnohem méně bohaté Slováky má projekt vyjít na 12 miliard korun.

Výše nákladů souvisí zřejmě také s výběrem firmy. Slovenští lékaři poukazují na neprůhledné výběrové řízení této obrovské státní zakázky, které vyhrála neznámá izraelská firma Lynx- Ness, Rakušané svěřili projekt známým špičkám v IT technologiích – firmám IBM, Telekom Austria, Siemens apod.

Jak funguje e-Health v Rakousku

Rakousko začalo s elektronickou identifikací pacienta už před pěti lety. Elektronickou kartu (e-Card) získala většina rakouských občanů. Karta je multifunkční, může sloužit řadě dalších účelů. Ve zdravotnictví používají Rakušané tuto kartu jako identifikační nástroj pacientů.

Při platbě u lékaře funguje e-card také jako platební karta. Administrativní data pacientů jsou pak ověřena s centrální databází úřadu sociálního zabezpečení a v případě potřeby se tato data aktualizují.

K propojení dat používají lékaři informační zdravotnickou síť – takzvanou GIN (Gesundheitsinformationsnetz). Tato síť vznikla ve stejné době, kdy byly vydány e-karty. Přes počáteční problémy s fungováním nové informační sítě funguje nyní síť  bez problémů a  zavedení e-karty považují Rakušané za uřitečné a úspěšné.

V současnosti  je systém GIN pouze administrativním nástrojem pro systém sociálního zabezpečení. Zatím ho používají pouze soukromí lékaři. Náročnější zdravotnické IT projekty můžeme nalézt v rakouských nemocnicích, které používají systém elektronických karet a zároveň jsou zapojeny do regionálních e-Health projektů.

Jedním z největších pokusů o elekronizaci zdravotnictví v německy mluvích zemích je projekt NÖMED WAN. Cílem je poskytnout nemocnicím a lékařům přístup k lékařským záznamům v Dolních Rakousích.

“Chceme, aby se nemocnice do tohoto systému připojily, aniž bychom je nutili kupovat nové informační systémy,” upozorňují vedoucí projektu NOMED WAN. Rakušané, narozdíl od Slováků, nemají ambice vytvářt centrální registry s daty všech pacientů.

“Co se týče elektronických zánamů o pacientech, směřjeme spíše k decentralizovanému modelu. Všchna data zůstávají  v jednotlivých zdravontických institucích namístio vytváření centrálních datových serverů.”

Investice do IT technologií v rakouské zdravotnictví zůstaly malé. Celkové inestice od roku 2005 až do letošího roku činily podle informací společnosti IDC v přepočtu 2 miliardy korun – necelé jedno procento celkových nákladů na zdravontictví, informuje server www.ehealtheurope.net.

E-karty v Německu zatím nejisté

Mnohem problematičtější je zavádění elektronické dokumentace v Německu. Zatímco v Rakousku proběhlo nasazení elektronických karet bez větších odkladů, Německo se potýkalo s většími problémy. Svou roli hraje také fakt, že je Německo mnohem početnější země - cílově mělo být vydáno 80 milionů karet.

„Dohady kvůli finančním nákladům na testovací provoz a bezpečnosti celého řešení, spory několika zájmových skupin a odmítání lékařskými sdruženími vedly k velkému zpoždění a v současné době stále není jasný skutečný termín nasazení“, informují stránky firmy Siemens, která se na IT technologie specializuje.

Řešení bylo zatím zavedeno v několika regionálních testech (Bochum-Essen (Severní Porýní-Vestfálsko), Flensburg (Šlesvicko-Holštýnsko), Heilbronn (Bádensko-Württembersko), Ingolstadt (Bavorsko), Löbau-Zittau (Sasko), Trier (Porýní-Falc), Wolfsburg (Dolní Sasko) s vybranými vzorky občanů a lékařů.

Británie – obří náklady, nulový výsledek

Naprosté fiasko zažívá e-Health v Británii. Do elektronické dokumentace ve zdravotnictví investovali Britové již více než 12.4 miliardy liber (cca 347,2 miliardy Kč). Podle některých odhadů se může celková výše nákladů vyšplhat až na 50 milionů liber, což je polovina ročního rozpočtu na celé zdravotnictví v Británii.

Problémem IT programu ve zdravotnictví se zabývá už Dolní sněmovna a Národní kontrolní úřad. Jednotlivé programy nabíhaly se zpožděním, celkové náklady několikanásobně převýšily původní rozpočet a výsledky tohoto nákladného projektu jsou navíc mizivé.

Projekt elektronizace dat se měl týkat 50 milionů obyvatel Británie. Zapojení do elektronického zdravotnictví bylo nastaveno víceméně jako povinné. Pacient musí výslovně uvést, že si nepřeje, aby jeho data byla elektronicky uchovávána. V opačném případě se implicitně počítá automaticky s jeho souhlasem a data z jeho dokumentace se do systému nahrávají.

Britští pacienti, kteří chtějí ze systému vystoupit, se musejí dostavit na schůzku s „poradcem“. V některých případech úřady pacientům oznámily, že pokud nedají souhlas s uchováváním dat, nebude jim poskytnuta lékařská péče. Takový přístup se britským pacientům nelíbí. A nejsou sami.

Kritika přichází také od lékařů. Letos vyšlo najevo, že tento finančně nákladný projekt nefunguje – každý desátý záznam v systému obsahoval zastaralá data a či chybná data o anamnézách pacientů (nesprávné údaje o alergiích a užívání léků).

Britští lékaři v reakci na toto zjištění dokonce vyzvali své pacienty  k bojkotu e-health. Upozorňovali na to, že chybné údaje v dokumentaci mohou ohrožovat pacientovo zdraví.

Užitečnost e-health zkoumala také zvláštní studie renomovaného časopisu British Medical Journal. Autoři došli k závěru, že výhody elektronicky sdílených zdravotnických záznamů jsou mnohem méně výrazné a nejisté než jaká byla původní očekávání.

„V žádné zemi, která má více než 5 milionů obyvatel, se nepodařilo úspěšně implementovat elektronickou dokumentaci ve zdravotnictví,“ píší autoři studie v BMJ. Více informací - ZDE

Britská vláda i vedení NHS tuto kritiku opakovaně odmítají. Tvrdí, že zásadní investice do oblasti IT ve zdravotnictví jsou nutné, aby bylo možné zlepšit poskytování služeb. Poukazují na to, že roztříštěnost informačních systémů jako například ve Spojených státech znemožňuje sledovat konzistentní informace, což může mít negativní vliv na péči o pacienta.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz