Dvořáček: Je nutné navýšit kapacity, zejména pro děti

„Za několik týdnů můžeme mít u nás 300 000 migrantů. To je na naši zemi velmi vysoké číslo. Musíme udělat vše pro to, aby jak čeští občané, tak ukrajinští migranti měli co nejlepší péči,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, který je za ministerstvo pověřen koordinací pomoci pro Ukrajinu.

• Co je teď nejpalčivější problém, který řešíte v souvislostí s válkou Ruska proti Ukrajině?

Zásadní pro nás je poskytnout v České republice veškerou potřebnou péči migrantům z Ukrajiny a minimalizovat přitom rizika, aby se tato závažná humanitární krize jakkoli dotkla českých pojištěnců a dostupnosti zdravotních služeb pro ně. Může se to jevit jako nereálný úkol, ale snažíme se o to. Podporujeme navýšení kapacit v primární péči i v péči nemocniční. Obávám se ale, že přinejmenším v počátku to pocítíme všichni.

• Kde jsou nejproblematičtější místa zdravotních kapacit? Souvisí s tím, že zatím 55 procent příchozích Ukrajinců jsou děti?

Je to tak, největší rizika aktuálně vidíme v pediatrické péči. Významná část migrantů jsou děti a mladí adolescenti. Ani v běžných dobách nemá dětská primární péče kapacity navíc. To je problém, který musíme vyřešit nejdříve. Pracujeme na tom se zástupci ambulantních dětských lékařů i nemocničních pediatrů. Momentálně (10. 3.) zvažujeme směrovat část ukrajinských pacientů do klíčových nemocnic, kde bychom vytvořili určité dodatečné kapacity. Souvisí to i s tím, že se migranti koncentrují do velkých měst, kde mají větší šanci získat práci a služby. Ministerstvo zdravotnictví se musí snažit zabezpečit jim zdravotní péči tam, kde jsou.

• Bylo by to dočasné řešení, nebo dlouhodobé?

Potřeba zajistit kapacity bude trvat tak dlouho, dokud tu s námi tak velké množství migrantů bude žít. V tuto chvíli jejich počty budou ještě růst. Snažíme se vyhnout tomu, aby se kvůli velkému množství nových pacientů prodlužovaly u vytížených praktických dětských lékařů čekací doby stávajícím pacientům.

• Jak daleko jsou přípravy na posílení kapacit?

Je to problém, který musíme vyřešit v horizontu několika dnů. Budeme jednat s odbornými společnostmi, s praktickými lékaři, pediatry, ambulantními lékaři, s fakultními nemocnicemi i se zdravotními pojišťovnami. V tuto chvíli máme několik možných scénářů. Vytvoření nových záchytných míst v nemocnicích by mělo několik výhod. Mohou se tam mimo jiné koncentrovat dobrovolníci, překladatelé, lékaři se znalostí jazyka.

• Může být tato situace pro rozpočty zdravotních pojišťoven bezprostředně riziková?

Vzhledem k tomu, že utečenci mají nárok na zdravotní pojištění jako státní pojištěnci, bude pro zdravotní pojišťovny jejich příchod znamenat zároveň i určitý příjem od státu. Platby za státní pojištěnce jsou ovšem podstatně nižší než průměr pojistného od pracujících pojištěnců. Dá se očekávat, že čerpání zdravotních služeb asi bude vyšší než platby státu za tyto pojištěnce, ale nemělo by to být nic, co bychom nezvládli.

• Je už jisté, že zdravotní pojišťovny proplatí péči i léky přicházejícím utečencům i zpětně, pokud si vyřídí vízum strpění a zdravotní pojištění?

Součástí takzvaného lex Ukrajina (návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který schválila vláda, pozn. red.) je, že se uprchlíkům na našem území přiděluje statut státního pojištěnce i třicet dnů zpětně před vydáním víza za účelem strpění. Poskytovateli to bude uhrazeno. Tlačíme na to, aby si o vízum strpění zažádali všichni přicházející uprchlíci. Zdravotní pojišťovny mají své pracovníky přímo na asistenčních centrech, máme maximální snahu to lidem zjednodušit.

• Jak se ministerstvo zdravotnictví zapojuje do organizace materiální pomoci pro ukrajinské nemocnice?

Na Ukrajinu směřoval velký dar zdravotnického materiálu, který organizovalo ministerstvo zahraničních věcí. Není rolí ministerstva zdravotnictví poskytovat humanitární pomoc. Na druhou stranu máme jako jediné ministerstvo statut distributora, a proto jsme v posledních dnech vytvořili schéma, jak tyto dary organizovat. Ministerstvo zahraničních věcí k tomu ministerstvo zdravotnictví oficiálně pověřilo. V centrálním evropském systému vidíme požadavky na léky, které tam zasílá ukrajinské ministerstvo zdravotnictví a WHO Ukrajina. Jsme zároveň v kontaktu s českými držiteli rozhodnutí o registraci i s distributory. Zprostředkováváme dary léků od výrobců nebo distributorů. Kontrolujeme, že se nejedná o léčiva, která by u nás pak chyběla. Distributor je pro nás zdarma převáží do Polska do centrálního hubu humanitární pomoci, odkud si je přebírá ukrajinská strana. Pomáhá nám Česká asociace farmaceutických firem. Ze začátku to bylo náročné. Už to umíme, vše je v souladu se správnou distribuční praxí a léčiva, která darujeme, dorazí tak, jak mají.

• Je namístě organizovat pomoc českých zdravotníků přímo na Ukrajině?

Chtěl bych vyzvat zdravotníky, pokud můžete pomáhat, prosím, pomáhejte tady v České republice. Budeme to hodně potřebovat. Pacienti přicházejí k nám. Nejsou to jen malé děti, o kterých už jsem mluvil. Druhou velkou skupinu tvoří senioři. Musíme zajistit péči chronicky nemocným, rozléčeným onkologickým pacientům a dalším.

V Česku se blížíme 200 000 migrantů (ke středě 9. 3., pozn. red.). Když to bude pokračovat podobným tempem, bude nám přibývat řádově 50 000 lidí týdně. Za další čtyři týdny můžeme mít u nás celkem 300 000 migrantů. To je na naši zemi velmi vysoké číslo. Musíme proto veškerou energii věnovat tomu, abychom se postarali o lidi u nás.

Obávám se, že není reálné očekávat, že budeme mít úplně stejnou péči jako dosud. Někde se to začne projevovat. Musíme udělat vše pro to, aby jak čeští občané, tak ukrajinští migranti měli péči co nejlepší.

Byl také aktivován Early Warning and Response System evropského střediska ECDC. V něm mohou přetížené země prvního kontaktu jako Polsko, Slovensko, Moldavsko nebo Rumunsko požádat jiné evropské státy o převzetí konkrétních vážných pacientů, na které jim už nezbývají kapacity. Země, které nejsou přímo zasaženy bezprostřední vlnou migrantů, mohou na tuto poptávku reagovat.

• A co dostupnost léků u nás?

Pracujeme se Státním ústavem pro kontrolu léčiv na tom, aby nám zůstaly léky, které na českém trhu máme a které budou potřeba. Darovat můžeme léky, o kterých víme, že jich tu je nadbytek, ne ty, jež budou potřeba pro lidi, kteří sem přicházejí.

Kromě toho chceme využít nástroje zřízené Evropskou unií pro získání některých léčiv navíc. Už teď víme, že budeme potřebovat větší množství očkovacích látek, než jsme měli objednáno, pro množství dětí, které přicházejí a potřebují jednak navázat na své očkovací schéma a jednak doplnit očkování, o kterém nebudou mít průkaz. Není jednoduché navyšovat narychlo objednávky, zvláště u vakcín.