Dřív řídil "zeměkouli", teď předepisuje prášky na bolest
"Všichni vidí, jak žiju a že nelítám tryskáčem," říká muž, kterého chytili policisté se sedmi miliony korun v krabici.
"Po vazbě je docela osvěžující vrátit se k medicíně," ubezpečuje padlý politik za stolem skromné ordinace. Jen on sám ví, nakolik je to prohlášení upřímné. V ordinaci se střídá se svojí zákonnou manželkou. "Je mojí nadřízenou," dodává s úsměvem. Kdysi mocný muž jako by si teď trochu masochisticky vychutnával roli řadového venkovského lékaře. Tak o sobě teď mluví, v hlase lze zachytit stopu ironie.
U pacientů vesměs boduje. Věří mu, že se o jejich zdraví opravdu zajímá.
Tak třeba Jana Csicsolová. Běžně chodí k Rathově choti Evě, teď ji ale přepadly akutní bolesti zad. Prý z toho, jak celé dny stojí za pultem. V kříži ji bodavě píchá.
"K čemu byste tu bolest připodobnila? A mravenčení nemáte?" táže se lékař sametovým hlasem. Dveře ordinace se zavřou. U vyšetření už nemají cizí oči a uši co dělat. Po patnácti minutách žena vychází. Na tváři úlevný úsměv, v ruce recept.
"Pan doktor mi předepsal prášky proti bolesti a doporučil cvičení. Jestli to nepomůže, pošle mě na neurologii," líčí devětadvacetiletá prodavačka. "Je to sympaťák. On i paní doktorka jsou hodně pečliví," dodává. Dobré vztahy s doktory se vyplácejí a Rath, který už léta žije se dvěma ženami, to s pacientkami umí.
V malé místnosti střežené kamerami z televizní obrazovky hlasitě promlouvají kreslené postavičky z pohádky. Na nástěnce visí poutač na med ze Šumavy: Sklenice medu – půl lékárny. Více informací u sestry.
Ta právě otevírá dveře, aby pozvala dál dalšího pacienta.
Venkovským lékařem byl už pradědeček
Dr. Rath ubezpečuje, že nic z dovedností lékaře internisty během angažmá v politice nezapomněl. Pravda, před časem byla jeho druhá atestace zpochybňována – do praxe si prý započítal civilní službu – to však lékař rezolutně vyvrací. Má i oprávnění k výkonu urgentní medicíny a všeobecného lékařství. Medicínskou kondici si podle vlastních slov udržoval stále díky útlé soukromé klientele doma ve své vile.
"Práce venkovského lékaře má něco do sebe, dělal ji už můj pradědeček. Lidé vám dávají pocit užitečnosti," podotýká. Jako by tak trochu přesvědčoval i sám sebe. V dalších větách už rezonuje typická útočnost: "Pokud v ordinaci něco zkazíte, nesete osobní odpovědnost. Ne jako v justici, kde úřaduje kasta nedotknutelných." Naráží hlavně na dlouhou vazbu. A to přesto, že se stížností na vazbu uspěl u Ústavního soudu, čímž mu svitla i naděje na odškodnění.
Vstupní prohlídka se vleče
Sestra volá další pacientku. Bělovlasá žena se do Hostivice přistěhovala a ráda by se uchytila u lékařů Polikliniky u svatého Jakuba. Rodiče Rathovy ženy prý objekt koupili už jako zdravotnické zařízení. Kromě manželů sem docházejí specialisté. Vstupní prohlídka nové pacientky se protahuje, jenže má svá pravidla. Kromě vyšetření se lékař musí zorientovat v obsáhlé dokumentaci, takže může trvat až hodinu.
Důchodce, který až dosud seděl v čekárně s výrazem sfingy, začíná netrpělivě korzovat po místnosti. Nakonec nazlobeným pohledem ulpí na obrazovce, jako by chtěl některé z kreslených postaviček rovnou zakroutit krkem.
Rusky mluvící pacientka čekání před ordinací vzdává.
Konečně se otevírají dveře. "Tak co pro vás můžu udělat?" osloví lékař zakaboněného pacienta poté, co skončil se vstupní prohlídkou. Senior vychází z ordinace jako vyměněný. Nápis "Fontána splněných snů" vrytý do betonu pod gejzírem vody na hostivickém náměstí zní poněkud sarkasticky – tedy alespoň pro toho, kdo objekt před dvěma lety slavnostně otvíral. Davidu Rathovi se od té doby všechny sny rozplynuly.
Dušuje se, že by s politikou skončil, i kdyby nemusel. Jeho další věty ho však usvědčují, že z něj nevyprchala všudypřítomná ambice reformátora. Tak jako Rath ve vazbě nashromáždil řadu podnětů k nápravě vězeňství, po pěti měsících v kůži praktického lékaře srší podněty.
Bílý plášť navlékla i Pancová
"Máme třeba neuvěřitelný nepořádek v lékové politice, chaos v doplatcích. Je strašné, že v lékárně mohou zaměňovat léky bez konzultace s lékařem," zlobí se a líčí, jak neblahé důsledky současná praxe má. Přesto pověstný útočník známý svými sněmovními výpady trošku zkrotl.
"Vazba z vás vysaje veškerou pozitivní energii," přiznává. Po propuštění z vazby navlékla lékařský plášť i jeho spoluobžalovaná kolegyně Kateřina Pancová. Tak dvakrát týdně působí na onkologii ve fakultní nemocnici v pražském Motole. Naopak se ještě "nerozkýval" Petr Kott, který měl namířeno do Nemocnice Na Bulovce. "Vše bylo připraveno, podepsali jsme s dotyčným dohodu o pracovní činnosti. Specialista na ORL, doktor Kott, si měl přijít prohlédnout provoz Lékařské služby první pomoci, kam měl nastoupit. Zatím se tak ale nestalo," říká mluvčí Bulovky Martin Šalek.
Hostivický paradox
Krátce před polednem vchází do Rathovy čekárny předposlední pacient – po angíně dobírá poslední antibiotikum. Ondřej Loukotka dělá v Hostivici strážníka. S novým lékařem je spokojen a na jeho soudem probírané hříchy pohlíží shovívavě. I když ví, že má žalobce, pokud jde o důkazy, mimořádně nabito. "Nepřeju doktorovi nic zlého. Nechápu, jak to, že různí Rittigové a Janouškové, co mají na svědomí horší věci, běhají po svobodě," bez okolků namítá strážník.
Takový pohled je ostatně pro místní dost typický. Něco jako "hostivický paradox", vystavěný na principu "bližší košile než kabát". Městečko, kde David Rath už léta žije se svými dvěma ženami a dvěma syny, pod dlouhými prsty exhejtmana jak se patří vzkvétalo. A mít mazanost kmotrů, mohlo vzkvétat dál. Teď je ovšem vybudování plánovaných dvou vlakových zastávek a bazénu ve hvězdách.
Pořád tak trochu ve vězení
David Rath se rád dobře šatí, a to stále. Po městečku chodí v obleku. Ve své kůži ale není. Vazba mu prý připravila nejhorší zážitek v životě. Zákeřná facka od doktora Macka, jíž si lékaři-politici před lety vyřizovali před televizními kamerami účty, je vedle ní banální lapálií s puncem hospodské pošťuchované.
"Takových situací jsme na záchrance v Kralupech zažili," zavzpomíná muž, který za facku inkasoval od zubaře stotisícové odškodné a omluvu. Zhruba stejnou částku by teď rád vysoudil za dlouhou vazbu. Od soudce, který o ní rozhodl, chce i s otcem Ratmírem Rathem získat každý 97 tisíc korun.
Tak trochu ve vězení se cítí být pořád. Synové si ho sice teď víc užijí, ale nemůže si s nimi nic moc plánovat: "Kluci by o prázdninách chtěli vyrazit do berlínského muzea podívat se na dinosaury, jenže já nemůžu ani do zemí Evropské unie," stýská si na soudní zákaz.
Svou kůži nehodlá Rath prodat lacino. S jiskřičkou naděje se začetl do knížky Věry Jourové, která též pobyla ve vazbě, její jméno bylo očištěno a dnes je ve vládě. "Tyhle věci se v naší nenormální nepředvídatelné společnosti dějí léta. Vezměte si Gustáva Husáka. Toho odsoudili na doživotí a za několik let byl prezidentem!"
---
Reportáž DNES David Rath, obžalovaný za korupci, byl propuštěn z dlouhé vazby loni v listopadu. Běžný den exhejtmana, který nyní provozuje ordinaci v Hostivici, sledovala reportérka MF DNES Ivana Karásková.
Zdroj: Mladá fronta Dnes