Doplatí pacienti Klatovska na čachry s „plicní vilou“?
Senátní výbor své jednání o nemocnici přerušil s tím, že pozve zástupce zřizovatele, aby některé věci vysvětlil. Kromě odborných záležitostí zazněly na výboru i pochybnosti týkající se některých služeb. Zástupci kraje budou muset vysvětlit, proč stěhují infekční plicní pacienty na internu, kde je značné riziko infekčního přenosu. Proč jsou v nemocnici tři lékárny, z nichž jedna patří nemocnici a dvě jsou soukromé. A to není všechno.
Co je vlastně ve hře? Vybavení pro soukromou kliniku?
Plicní pavilon, oficiálně Oddělení pro tuberkulózu a respirační nemoci, je zhruba 200 metrů od nového monobloku nemocnice, v klidném prostředí parku. V roce 2001 byla tato budova, zvaná místně „vila“, po kompletní rekonstrukci za 26 milionů korun otevřena a svou kvalitou a vybavením odpovídá veškerým hygienickým normám, které požaduje zákon pro infekční pavilony.
V budově je od ambulancí až po bezbariérovou lůžkovou část vše pod jednou střechou a všechna podlaží jsou propojena výtahem, kam se vejde i lůžko. V přízemí jsou ambulance s kompletním moderním vybavením a zázemím pro vyšetření. V druhém a třetím patře je lůžková část s kapacitou 20 lůžek, sesterna, vyšetřovna, přípravna léků a kanceláře zdravotnického personálu.
Pokojů je celkem osm hotelového typu s rozvodem medicinálních plynů. Jeden pokoj je bezbariérový a všechny jsou vybavené vlastním WC, sprchovým koutem a umyvadlem. V jednom pokoji je zajištěna hygienická smyčka pro personál při hospitalizaci infekčního pacienta. Pro imobilní pacienty je v suterénu koupelna, kam je možný přístup i s lůžkem. „No řekněte, není to skvělé vybavení pro nějakou soukromou kliniku?,“ ptá se lékařka za podmínky anonymity. Podle některých lékařů se zdravotníci bojí, protože je na ně údajně činěn z vedení nemocnice nátlak s pohrůžkami propuštění.
Počet plicních lůžek je nedostačující, přesun se přesto konal
K přesunu plicních lůžek na interní oddělení nemocnice v Klatovech došlo k 1. červnu 2013, přes důrazné protesty odborníků i veřejnosti. Krajské radní nezastavila ani skutečnost, že byli informováni o jednání senátního výboru o jejich nemocnici, ani se na jednání výboru nedostavili. Podle svědectví místních lékařů, zaměstnávaly v tu chvíli klatovskou veřejnost povodně, a když se lidé vzpamatovali, přesun byl proveden. Pro koho a proč ale může být ten „plicní pavilon“ tak zajímavý?
V novém monobloku přitom nebylo s plicním oddělením vůbec počítáno, neví se, kde plicní ambulance budou a kolik by stála jejich rekonstrukce a vybudování. Navíc, jak poukazují lékaři, bude třeba snížit o počet lůžek oddělení interny a současně i počet lůžek pro plicní oddělení, protože se vlastně slučují dvě oddělení do jednoho. Mimoto bude také oddělení infekční části stát značné prostředky. Plánovaných 10 lůžek pro plicní oddělení je podle lékařů naprosto nedostačující. Vyplývá to i z Doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) prof. MUDr. Vítězslava Kolka, kde je uvedeno, že má být minimálně 10 lůžek na 100 000 obyvatel. Přitom spádová oblast tohoto oddělení není jen Klatovsko. Patří do ní Sušicko, Horažďovicko, Plzeň-jih a Domažlicko. (Zhruba 170 tisíc obyvatel)
Přenesená infekce se nemusí projevit hned
„Klíčovým problémem v tomto případ je omezení péče v klatovské nemocnici, monobloku, která teprve na podzim minulého roku zahájila provoz,“ řekla pro ParlamentníListy.cz senátorka a členka senátního Výboru pro zdravotnictví Milada Emmerová. Podle ní je nepřípustná i manipulace s počtem lůžek pro internu a plicní oddělení. Prý se to má „operativně přizpůsobovat“. „Když prý budou chybět lůžka na interně, vezmou se z plicního a naopak. Ale takto to přece nejde,“ zlobí se senátorka. „Je to spojení infekčního provozu s primárně neinfekčním. To je nejen proti předpisům, ale proti elementárním zásadám lékařské péče,“ dodává. Už dříve se objevily informace z Krajské hygienické stanice, že situaci mohou komplikovat pacienti s tuberkulózou nebo jiným infekčním onemocněním, které se může projevit až za delší dobu, což ohrožení ještě zvyšuje.
Senátorka je navíc přesvědčena, že klatovská nemocnice nemusí být poslední. „Když si někdo vzpomene, z ekonomických důvodů, že bude zdravotní péči takto mrzačit, může to postupovat dál, až dojde k devastaci zdravotní péče jako takové,“ varuje Milada Emmerová, která je „civilním“ povoláním lékařka.
Zřejmě záměr kraje není čistý, míní senátorka
Jak dodává, ani ona nemůže zatím dokázat, kdo by mohl mít zájem o nově zrekonstruovaný pavilon. „Nicméně urputnost, s jakou je podnikán tento krok spojující až nebezpečně internu s plicním jen proto, aby byla vila prázdná, budí dojem, že je tam nějaký záměr,“ upozorňuje senátorka. Asi prý nebude onen záměr příliš čistý, protože kdyby prý čistý byl, není podle Emmerové důvod, aby o něm kraj veřejnost a senát neinformoval. Je navíc přesvědčena, že to velmi poškodí klatovskou nemocnici, která měla v posledních letech nízkou atraktivitu, a tím i nižší obložnost. „A jestliže se pacienti dozvědí, že jsou vystaveni riziku nějaké nebezpečné infekce, tak tam přece prostě nepůjdou a zvolí si jinou nemocnici,“ říká senátorka. Nemocnice má totiž, mimo jiné, jeden společný klimatizační systém, což také riziko přenosu infekcí ještě zvyšuje.
Ostatní nemocnice budou, jak říká, pro změnu přeplněné a naruší se tím podle senátorky organizace zdravotní péče v rámci celého kraje. Jak informovala docentka Emmerová ostatní členy výboru, jsou v nemocnici tři lékárny, z nichž jedna paří nemocnici, a tudíž pro nemocnici vydělává, ale zároveň dvě další soukromé lékárny, vlastně konkurenční, které tu nemocniční lékárnu, a tím i nemocnici, připravují o zisk. „Je podivné, že když jsem byla v nemocnici na jednání, nikdo se o existenci soukromých lékáren nezmínil,“ říká senátorka. „Vidím v tom špatnost, která je mimo jakýkoli rámec organizačních opatření v rámci jedné nemocnice,“ dodává Emmerová.
Stěhování má ušetřit, zatím jsou zde ale další náklady
Výbor jednání přerušil s tím, že bude chtít po kraji, aby nejasnosti vysvětlil. „Budou přizváni zástupci kraje, tedy pan hejtman Chovanec, který si jistě s sebou vezme kompetentní lidi, aby byli schopni tyto nesrovnalosti vysvětlit,“ míní senátorka. Vadí jí, že přestože kraj věděl o tom, že se bude projednávat klatovská nemocnice, nepovažoval za nutné se o jednání výboru zajímat. „Nejen to. Přesto, a kdo ví, možná proto, že věděli o jednání výboru, ke 30. květnu ta oddělení sestěhovali a začali pracovat na vyprázdnění vily,“ zlobí se senátorka. „Navíc, protože nemají místo pro plicní ambulance, budou tyto mimo monoblok, takže plicní pacienti z lůžek v monobloku budou muset na vyšetření docházet na ambulance, které navíc nejsou zbudované, a jsou to tak další náklady,“ vysvětluje senátorka.
Proč sahá nemocnice po soukromých službách, které si může zajistit sama?
Z částečně jiného úhlu pohledu vnímá tento problém také senátor prof. Jan Žaloudík (BEZPP zvolen za ČSSD). „Mě zajímá především postoj zřizovatele, tedy kraje, zda je ochoten nemocnici obhospodařovat s péčí řádného hospodáře,“ říká senátor. Je podle něj divné, že nemocnice nemá vlastní prádelnu ani autodopravu, že to jsou soukromé společnosti, stejně jako soukromé lékárny. „Takže to jsou věci, na nichž asi nemocnice nebude zrovna vydělávat, že?,“ říká profesor Žaloudík, který je rovněž lékař.
Zároveň senátor připomněl, že nemocnice je zbudovaná z veřejných prostředků a jejím zřizovatelem i majoritním akcionářem je kraj. „Proto budeme chtít po zástupci kraje, aby zde přednesl své stanovisko k chodu nemocnice,“ říká Žaloudík. Zajímá ho rovněž, vzhledem k velkým investicím při výstavbě monobloku, zda se při jeho budování počítalo s tím, že do něj budou přesunuta oddělení z pavilonů a která. „To jsou otázky, na které musí odpovědět zřizovatel. No, a kdyby to spravoval nešikovně, tak je spousta institucí a organizací po republice, které se toho manažersky rády ujmou,“ říká Žaloudík. Bude prý chtít znát odpovědi na řadu otázek, na které může odpovědět pouze zřizovatel, a to včetně směru, cílů a záměrů s touto nemocnicí. Na výboru dokonce zaznělo, že některé informace by možná stály za prověření orgány činnými v trestním řízení.
Petice za zachování plicní vily potřebuje 10 tisíc podpisů
Klatovští občané začali sbírat podpisy pod peticí požadující zachování plicního pavilonu v zájmu zachování zdraví ostatních pacientů. Zatím se jim podařilo nashromáždit přes 5 tisíc. Ani oni to nemají snadné. „Ukázalo se, když jsme si přišli pro podpisové archy, že už tam byl někdo před námi, kdo se vydával za naše lidi, a ty archy odnesl," říká člen petičního týmu Jiří Pešek. V tomto případě jde petentům o to, že pro veřejné slyšení v Senátu je zapotřebí 10 tisíc podpisů. „Samozřejmě, že jsme vděčni za každý hlas, který nás podpoří, protože necháme-li to být, může se to opakovat i v dalších nemocnicích,“ dodává. Nemocnice by přesunem mohla ušetřit 3 - 5 milionů korun. Zůstává už jen otázka, kolik podle kraje stojí zdraví a život lidí?
Zdroj: ParlamentniListy.cz