Dopad pandemie na pacienty s demencí je obrovský

Lidé s demencí jsou ohroženi nejen těžkým průběhem COVID‑19, ale i restrikcemi v důsledku pandemie: trpí zvýšeným osaměním a nedostatečnou sociální stimulací, což se negativně odráží na jejich psychickém stavu.

„Celosvětově trpí nějakou formou demence asi 50 milionů lidí. V České republice jde odhadem o 157 000 lidí (z toho cca 130 000 trpí těžkou formou). Každým rokem přibývá asi 20 000 nových případů, dvě třetiny nemocných představují ženy. Z demografických odhadů vyplývá, že v roce 2050 bude celosvětový počet nemocných demencí třikrát vyšší než dnes, tj. bude tu cca 152 milionů pacientů s demencí, s převahou ve státech nízko‑ a středně rozpočtových, v ČR pravděpodobně dosáhne počet takto nemocných ke 400 000,“ popisuje doc. MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D., předsedkyně Gerontopsychiatrické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Nemoc COVID‑19 představuje zvýšené riziko pro seniory, protože bylo zjištěno, že jsou zvýšeně citliví k infekci, mají větší riziko závažnějšího průběhu a progrese do kritického stavu onemocnění. Rekonvalescence u nich trvá déle. S věkem také roste výskyt demence – ve věku 80 let je jí postiženo přibližně 15 procent populace. „U pacientů s demencí docházelo v případě onemocnění COVID‑19 častěji k rychlejší progresi do kritického stavu a měli častěji atypický průběh nemoci než kognitivně normální. Často byla péče přednostně poskytována kognitivně normálním nemocným,“ říká doc. Zvěřová.

Po skončení pandemie se očekává nárůst nemocných s demencí

Na celkovém dopadu onemocnění COVID‑19 na lidi s demencí se podílí řada faktorů. „Jedním z nich je prohloubení sociální izolace, která je rizikovým faktorem pro vznik somatických a duševních poruch, vede nejen k vyšší nemocnosti, ale i úmrtnosti. Je spojena především s depresí, nedostatečnou kvalitou spánku, úzkostí, poruchami paměti a schizofrenií, narušuje i kognitivní funkce. Zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních onemocnění a zhoršuje funkci imunitního systému,“ popisuje doc. Zvěřová. Dalšími důsledky jsou větší zátěž na pečovatele a snížení dostupnosti lékařské péče v důsledku pandemické situace. Řada lidí nebo jejich příbuzní z obav z infekce preferují raději zůstat doma a odkládají návštěvu lékaře.

Vědci předpovídají, že po skončení pandemie počty lidí s duševním onemocněním, a tedy i s demencí, zaznamenají nárůst – i proto, že podle prvních publikovaných údajů onemocnění COVID‑19 může způsobovat zhoršení kognitivních funkcí, a to i u zdravých lidí. Projeví se jistě také vliv změn životního stylu a sociální izolace. Dostupná kvalitní péče tak bude velmi důležitá. K tomu směřuje také uvolnění preskripce kognitiv (léků určených k léčbě zejména Alzheimerovy nemoci) pro praktické lékaře. Od června loňského roku tak pacienty s tímto typem demence po důkladném vyšetření a nastavení medikace specializovaným lékařem vedou podle doc. Zvěřové jejich ambulantní lékaři, kteří jim také mohou předepisovat příslušné léky. Dříve měli toto oprávnění pouze ­specialisté.

Zdroj: MT