Dojde letos k omezení rozsahu péče?

Usilujeme o zastavení dalšího nárůstu

Ekonomická recese roku 2009 a zjevně i roku 2010 pouze zvýraznila rozpor mezi dlouhodobě se zvyšujícími objemy a cenami poskytované zdravotní péče a finančními možnostmi systému veřejného zdravotního pojištění. V roce 2010 určitě není a nebude nutné omezovat poskytování zdravotní péče v porovnání s rokem předchozím. Usilujeme pouze o zastavení dalšího nárůstu.

Tak jsou nastaveny zdravotně pojistné plány a zdravotní pojišťovny takový rozsah mohou financovat. Cenová vyhláška a politika zdravotních pojišťoven směřuje pouze k tomu, aby nárůst poskytované péče proti roku 2009 byl co nejmenší. Naopak, pokud se nám – zdravotním pojišťovnám – podaří omezit alespoň část péče, která se vynakládá ve zbytečně velkých objemech nebo příliš draze, pak může být v důležitých oblastech finančně zajištěn i přiměřený další růst. Stačí se však pouze podívat na rozsah investic do přístrojů a vybavení v jednotlivých nemocnicích, aby bylo zřejmé, že se v této oblasti žádná zásadní úsporná politika dosud neprojevuje. Ten, kdo tedy říká, že se bude muset omezovat zdravotní péče, by měl i říci, zda a jaké nové nákupy a investice v roce 2010 odložil nebo zastavil. Musíme sice všichni respektovat úsporný režim, ale omezování skutečně potřebné péče určitě není pro rok 2010 aktuální. Je ovšem pravda, že již druhý rok je současný objem zdravotní péče financován deficitně a pro rok 2011 již tento přístup nebude možný.

Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,
generální ředitel, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví

Zatím neznáme výsledek vlastního hospodaření

Otázka je předčasná. U většiny zdravotních pojišťoven nemáme nasmlouvánu úhradu výkonovou, ale paušální, a proto nám pojišťovny platí nyní jen zálohy, a nikoli tržbu za péči. Zálohy bohužel nijak nevypovídají o tom, jaká bude skutečná úhrada, a ta nezávisí jen na tom, kolik uděláme klientům pojišťoven výkonů, ale i jaké budou výsledné regulační mechanismy s ohledem na celkový objem námi poskytnuté péče a množství předepsaných léků pacientům.

Takže na výsledek, jak jsme v roce 2010 doopravdy hospodařili, si musíme počkat někdy do druhé poloviny roku 2011, kdy nám od pojišťoven přijde závěrečné vyúčtování. Teprve pak budeme schopni říci, jaký byl hospodářský výsledek a zda nemáme začít uvažovat o omezování neekonomických činností. Jestliže je náš současný systém financování zdravotnictví nastaven tak, že za péči nad určitý limit dostanete zaplaceno podstatně méně, než jsou vynaložené náklady na její zajištění, musí to otázky poskytování takové péče opravdu nastolovat.

Zatím jsme k podobnému kroku v naší nemocnici nesáhli a já doufám, že nebudeme muset sáhnout ani v budoucnu. Avšak ekonomické zákony jsou neúprosné, takže budeme‑li se propadat do stále větších ztrát, i na úvahy o omezování péče by pochopitelně teoreticky mohlo dojít. Každý chápe, že pekař, zámečník nebo jiný podnikatel nemůže dlouhodobě podnikat se ztrátou a že musí svoje ceny nastavit tak, aby mu kromě pokrytí účelně vynaložených nákladů zbyl i přiměřený zisk. I ve zdravotnictví by to tak mělo být… Bohužel není.

MUDr. Vlastimil Bureš,
ředitel Stodské nemocnice, a. s.

Péče může zůstat na loňské úrovni

Nevidím žádný důvod k omezování zdravotní péče v tomto roce. Třebaže jsou příjmy za první čtvrtletí za očekáváním, tak zaměstnanecké zdravotní pojišťovny drží úhrady na úrovni roku 2009. Jednoznačně se ukazuje, jak je důležité, že se podařilo uhájit zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven z minulých let. Pokud vezmeme v úvahu, že nemocnost nebude růst – alespoň žádný faktor tomu nenasvědčuje – a že inflace je pod 1 %, nic nebrání tomu, aby péče byla poskytována rozsahem i kvalitou na úrovni loňského roku. Osobně bych za této ekonomické situace očekával, že představitelé Asociace českých a moravských nemocnic se budou chovat jako manažeři zodpovědněji a nebudou přenášet své každodenní problémy na pojištěnce.

Bc. Vladimír Kothera,
generální ředitel Zdravotní pojišťovny METAL‑ALIANCE a viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

Chybějí standardy ekonomických podmínek léčby

„Omezení poskytování zdravotní péče“ znamená ve skutečnosti snížení dostupnosti péče a tento stav je již jasně na zákonné hranici. Zdravotní pojišťovny i MZ ČR však s ohledem na krizi přistoupily k finančnímu plánu v roce 2010 velmi obezřetně.

Slovo obezřetně ovšem znamená, že dojde např. ke snížení některých konkrétních úhrad promítnutých do ceny bodu, např. jak to vidíme v laboratořích. Věřím však, že systém má stále ještě určité rezervy.

Pojišťovny sice začaly zčásti čerpat ze svých rezerv, ale na druhé straně zatím nedošlo k tak velkému propadu výběru pojistného. Ekonomický tlak může přinést zvýšení racionality práce zdravotnických zařízení, která málo placené služby omezí.

Ovšem, kde je hranice ekonomického přístupu a kde již jde o omezování dostupnosti léčby? Stále více hovoříme o kvalitě poskytované léčebné péče ve všech úhlech a úrovních. Chybějí však standardy nejen pro léčbu jako takovou, ale i pro ekonomické podmínky pro zajišťování této léčby.

Osobně se nedomnívám, že z finančních důvodů dojde v následné péči k doložitelnému omezení poskytování zdravotní péče v úrovni obecné. Nicméně možná bude muset řada zařízení znovu vnitřně zadlužovat svoji ekonomiku, budou ještě více šetřit všude, kde to je jen trochu možné.

Vždyť úhradovým výsledkem pro letošní rok je skutečnost, že nebyla navýšena celková platba ani o potřebnou část inflace za rok 2009! Přesto vznikají v následné léčebné péči nová lůžka a noví poskytovatelé, protože demografická situace tohoto státu si to vynucuje. Všichni jen můžeme doufat, že se tyto známé skutečnosti, týkající se stárnutí obyvatelstva a potřeb služeb, dostanou i na stůl vlády k řešení.

MUDr. Václav Volejník, CSc.,
ředitel Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé, Luže‑Košumberk

Zdroj: Medical Tribune