Přeskočit na obsah

Dočasných pracovních neschopností v 1.pololetí přibylo

Nárůst případů pracovní neschopnosti byl ve všech krajích, největší v Moravskoslezském, nejmenší Karlovarském. Ubylo však prostonaných dnů a zkrátila se také průměrná doba trvání jednoho případu. ČTK to dnes sdělil mluvčí ČSSZ Pavel Gejdoš.

V prvním pololetí bylo celkem 33,2 milionu prostonaných dnů, to je o 927.000 méně než ve stejném období roku 2010, kdy jich ČSSZ evidovala asi 34,2 milionu. Největší meziroční pokles zaznamenal Moravskoslezský kraj, kde počet prostonaných dnů klesl o 177.000.

Průměrná doba trvání jednoho případu v prvním půlroce byla 43,4 dne, to je o 3,6 méně než ve stejném období loňska, kdy byla 47 dní. Nejdelší průměrná doba trvání jednoho případu, 54,6, byla ve Zlínském kraji, nejkratší zůstává v Praze, 34.

U mužů a žen se tato doba liší, u žen byla 43,5 dne, u mužů 43,3. Nejdelší průměrnou dobu jedné dočasné pracovní neschopnosti měly ženy ve věku od 50 do 59 let, 54,4 dne, a muži nad 60 let věku, 75,3 dne. Nejkratší dobu marodili pacienti do 20 let věku, ženy v průměru 22,6 dne a muži 16,9 dne.

Nejčastěji trápily pacienty nemoci dýchací soustavy, bylo to 306.000 ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti, tedy přes 40 procent všech případů. S počtem pět milionů dní ale mají tato onemocnění nejkratší průběh. Průměrně trvala jedna pracovní neschopnost 16,4 dne.

Mezi časté důvody dočasné pracovní neschopnosti patřily také nemoci pohybové soustavy - v prvním pololetí bylo ukončeno 136.000 případů dočasné pracovní neschopnosti, z toho s nemocí páteře 91.500. Prostonáno bylo 9,5 milionu dnů.

Průměrná doba trvání jedné dočasné pracovní neschopnosti byla 69,8 dne, což výrazně přesahovalo celkový průměr.

 

ČTK

Zdroj: ČTK

Sdílejte článek

Doporučené

Vystavování ePoukazů

17. 12. 2024

Dnešní Poradna přináší přehled o tom, jak funguje ePoukaz, kde ho lze uplatnit a jaké možnosti má lékař při jeho předání pacientovi. Představí mimo…